Nejen podle reakcí Bruselu na výsledky prvního kola volby v ČR lze soudit, že na Pražském hradě další období tentokrát nebude euroskeptický prezident. Oba kandidáti projekt evropské integrace podporují a rádi by ji jednou viděli v podobě evropské federace.

 

Politika i byrokracie v postupném vývoji

 

Miloš Zeman považuje EU za cestu, jak zvýšit efektivitu všech členských států, ale nesouhlasí s některými byrokratickými nařízeními Bruselu. Expremiér dále uvádí, že nechce jednotný evropský superstát bez národních států: „Já jako zastánce evropské federace jsem proti evropskému superstátu s jednotným sýrem, s jednotným pivem.“

 

Podle Zemana je třeba ustanovit funkční evropskou vládu a převést na ni pravomoc rozhodování s ohledem na princip subsidiarity. Tedy pouze pro případy, které by se vykonávaly lépe na úrovni evropské, např. obrannou a zahraniční politiku.

 

Karel Schwarzenberg  považuje Evropskou unii od počátku za neustále se vyvíjející politický projekt, který občas prochází závažnými změnami. Tyto změny nutí státy se k sobě přibližovat. Vývoj však nelze uspíšit ani předčasně vynutit proti přání členských států. Ministr zahraničí by si přál, aby za několik let byla EU federací. A to navzdory tomu že nikdy podle jeho názoru nedosáhne té míry federalismu jako USA.

 

Rád by ČR viděl v hlavním integračním proudu. Podle Schwarzenberga se země EU buďto sjednotí samy a vytvoří silné uskupení, nebo se o sjednocení zatím poměrně rozdílných států může pokusit někdo jiný. Oba kandidáti si navíc přejí přijmout jednotnou evropskou měnu Euro. Miloš Zeman podmiňuje přijetí Eura referendem, přičemž neočekává, že by k němu došlo dříve než za pět let.

 

Také jednotnější působení a směřování české diplomacie je oběma označována za nutnou věc. Karel Schwarzenberg pevně věří ve schopnost vlády a prezidenta najít kompromis, Miloš Zeman by jednal s vládou i pomocí ‚vnitřní diplomacie‘ a prosazoval své názory. Na Evropskou radu by oba jezdili spíše ve výjimečných případech.

 

Co si myslí o evropských receptech na krizi

 

Nejdiskutovanějšími evropskými záležitostmi posledních měsíců je fiskální kompakt a bankovní dohled. Karel Schwarzenberg je zastáncem bankovního dohledu, protože čím více se Evropa spojuje, tím se krach každé jednotlivé banky dotkne celku. Jeho protivník by byl nejraději, kdyby smlouva zdvojovala bankovní kontrolu. Tedy když by umožňovala dohled jak ČNB, tak ECB.

 

Je zastáncem i  současné podoby bankovního dohledu, ale je nutno zabránit tomu, aby došlo k obávanému odtoku aktiv z českých bank. Ani přístup k fiskálnímu kompaktu oba kandidáti nevylučují. Miloš Zeman by ale podpis odložil až na dobu, kdy dojde ke vstupu ČR do eurozóny.

 

Na vývoj institucionální podoby EU se názory kandidátů liší. Miloš Zeman by si dokázal představit rozšíření pravomocí Evropského parlamentu, který nemá plnou zákonodárnou iniciativu a má v tomto smyslu daleko menší kompetence než parlamenty národní. Karel Schwarzenberg si po komplikovaném procesu přijímání Lisabonské smlouvy nedokáže představit další reálné institucionální změny v EU.

 

Oba kandidáti se sice liší v jednotlivých detailech, ale účast ČR na projektu evropské integrace považují za národní zájem. Již dnes  je tak jasné, že si Brusel bude moct po deseti letech komplikovanější komunikace s Václavem Klausem trochu oddychnout. O něco napínavější bude sledovat to, co vítězstvím kteréhokoli z kandidátů získají a ztratí čeští občané.

 

 

 

 

Na akci se registrujte ZDE nebo v eventu na Facebooku.