Samotný název vystihuje specifický formát debaty. Celá koncepce byla postavená na ústřední postavě prezidentského kandidáta, který nedostal chvíli odpočinku a byl neustále ostřelován dotazy čtyř komentátorů. Komentátory byli Lenka Zlámalová (LN), Michael Romancov (FSV UK), Jaroslav Plesl (Reflex) a Jan Kudrna (PF UK).

„Politik, který nevydrží zátěž, není politik,“ zaznělo v úvodním proslovu Miloše Zemana na adresu think-tanku a komentátorů v souvislosti s tím, že všechny dotazy budou směřovány na něj z důvodu neúčasti Karla Schwarzenberga, který se nemohl se účastnit z časových důvodů a odmítl nejen samostatné grilování, ale také pozvání na duel se Zemanem ve stejném formátu. Miloš Zeman svoje vystoupení nechápal jako těžení výhod, vyjádřil spíše lítost nad tím, že Schwarzenberg pozvání nepřijal.

 

V navazujícím proslovu představil svojí představu tří pilířů, které jsou dle něho základem politické kultury. Zaprvé, politici spolu mají mluvit. Zadruhé, mají mít schopnost se dohodnout. A konečně za třetí, mají mít schopnost tyto dohody dodržet. „Toto je politická kultura a nikoliv to, jestli kandidáti občas použijí sprosté slovo.“

 

Zeman si přeje, aby se v dalších pěti letech Česká republika výrazně posunula na cestě ke skandinávského modelu sociálního státu, což zahrnuje mimo jiné také kontroverzní progresivní zdanění. Domnívá se, že Česká republika by se měla intenzivně účastnit integračního procesu Evropské unie a to zejména v oblasti zahraniční a obranné politiky.

 

Na adresu ekonomické integrace Zeman poznamenal, že se někdy stává záminkou pro pomoc zemím se špatným hospodařením a špatnými vládami. Naopak velký potenciál v rámci Unie mají transevropské sítě, které současná vláda k Zemanově lítosti zanedbává.

 

Na otázku, zda by se jako prezident sešel s dalajlámou, odpověděl, že ne. Prohlásil o sobě, že není náboženský vůdce a proto k takové schůzce nemá sebemenší důvod. Tibetský vůdce má samozřejmě právo se sejít s duchovními představiteli v České republice, ale to je vše. Bonmotem ještě dodal, že by se rozhodl jinak v případě, že by byl dalajláma velký investor se zájmem přímého investování do České republiky.

 

Michael Romancov se svým dotazem vrátil do roku 2008, kdy se rozpoutal konflikt mezi Ruskem a Gruzií a zeptal se Zemana, jakým způsobem by se postavil ke konfliktu, kdyby Česká republika v té době předsedala Evropské unii. Podle Zemana za vznik konfliktu jednoznačně mohla gruzínská armáda a prezident Saakašvili.

 

Lenka Zlámalová vznesla dotaz, jak se Miloš Zeman dívá na skutečnost, že se po přijetí eura u států Evropské unie prohloubily rozdíly a zdali si myslí, že by účast České republiky měla na takovém projektu smysl. Prezidentský kandidát s nadsázkou odpověděl, že rozdíly mezi jednotlivými evropskými státy nejsou dány jen tím, že přijaly společnou měnu za nerovnoměrných podmínek, ale také tím, že státy, které se vyznačují protestantskou etikou Maxe Webera, jsou ekonomicky daleko vyspělejší než jih Evropy.

 

Nezáleží tedy striktně pouze na společné měně, ale také na náboženství. Tímto výrokem se rozproudila do této chvíli vlažná diskuze. Zároveň se Zeman vyslovil pro zavedení minimální sazby daně z příjmu v rámci celé Evropské unie.

Jeden z dalších dotazů vznesl ústavní právník Jan Kudrna: „V ústavě je jednoznačně napsáno, že prezident reprezentuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, samozřejmě s kontrasignací premiéra. Nicméně v ústavě neexistuje žádný článek, který by vymezoval vládu jako tvůrce politiky jak domácí, tak zahraniční. Dalo by se toto využít?“

 

Zeman odvětil, že jako myšlenka vykastrování vlády zní návrh sympaticky, ovšem pouze v případě, že bude taková moc předána výhradně prezidentovi. Nicméně nic takového nepovažuje v dnešní době za reálné. Zároveň zdůraznil, že prezident není razítkovací polštářek ani státní notář a rozhodně by neměl poslušně „zastříhat ušima“ a mezinárodní smlouvu ratifikovat bez jakékoliv diskuze.

 

Miloš Zeman je pro preventivní diplomacii, která je diametrálně odlišná od diplomacie současného prezidenta, Václava Klause. „Jestliže prezident odmítne ratifikovat mezinárodní smlouvu, aniž by vůči této smlouvě vznesl předem své výhrady, tak je to jeho chyba.“  Proto  je potřeba se v případě nesouhlasu vyjadřovat předem. „Nejblbější způsob je udělat to na tiskové konferenci, čímž vládu automaticky naštve.“

 

 Jako propagátor přiblížení Česka k severskému sociálnímu modelu, který se vyznačuje mimo jiné zavedením výpovědi na hodinu bez udání důvodu, odpověděl, že by byl rozhodně proti takovému opatření. „Nesouhlasím se všemi opatřeními, která mají ve Švédsku.“ Zemanův nesouhlas se však netýká progresivního zdanění, které je typické např. pro Švédsko.

 

VIDEOZÁZNAM: