Kvůli zahlcenosti veřejného prostoru volbou prezidenta přinášíme závěry z konference až nyní. Státy EU procházejí poslední tři roky ekonomickou krizí provázenou hrozícím státním bankrotem nezodpovědných států a politickými neshodami nad nejefektivnějšími východisky. Situace je zátěžovým testem pro solidaritu mezi členy EU, jelikož v zájmu odvrácení nežádoucích dopadů bankrotu se ekonomicky silnější státy EU musí podílet na pomoci těm slabším. I země, kterým bankrot primárně nehrozí, se uchylují k méně či více radikálním rozpočtovým škrtům, aby stabilizovaly veřejné rozpočty a vyhnuly se růstu státního dluhu.

 

Evidentně se taková opatření projevují na životní úrovni občanů, kteří mnohdy nerozumí, proč by měli platit za nezodpovědnost vlády nebo vlád jiných členských zemí. Situace je provázena krizí stávajících politických elit, které nedokážou vysvětlovat potřebná opatření, zároveň dává prostor extremistickým stranám, aby se vymezily proti vládní politice a radikální rétorikou i líbivými programy apelovaly na voliče.

Na potřebě reagovat na vzrůstající extremismus se shodli účastníci konference Politický extremismus v době hospodářské krize v Evropě a ČR, kterou uspořádal think-tank Evropské hodnoty 20. 11. 2012. Dopolední program byl uzavřen pro veřejnost a dal prostor poslancům a expertům, aby neformálně debatovali o možnostech demokratických států v boji proti extremismu. Druhá, odpolední část, se konala na půdě Poslanecké sněmovny za přítomnosti expertů, poslanců, zástupců vládních agentur i nevládních organizací a zhruba pěti desítek diváků v publiku.

Základním tématem, které celý den provázelo, byla ochrana demokracie v kontextu extremistických ideologií. Panelisté upozornili na vzrůstající latentní extremismus, který prorůstá i do rétoriky nositelů veřejných funkcí a propaguje negativní nálady vůči některým skupinám obyvatel. Například v oficiálním programu uskupení Severočeši.cz se objevují hanlivá pojmenování pro některé menšiny. Tento problém ale nelze řešit stigmatizací těchto uskupení či jednotlivců, negativní vymezení oproti jejich názorům mohou totiž využít k získávání popularity.

Odpovědí by měla být srozumitelná propagace hodnot demokratické společnosti mainstreamovými stranami, výchova směrem k aktivnímu občanství, komplexní výklad historie na školách a spolupráce s nevládními organizacemi, které mají s výchovou k participativní demokracii zkušenosti.

Nebezpečí pro demokracii

Odpolední konferenci zahájil Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, který zdůraznil dlouhodobý zájem think-tanku o problematiku integrace imigrantů v evropském kontextu a komunikace těchto témat ve veřejné debatě.

Následujícího úvodního slova se ujala Jitka Chalánková, poslankyně a mimo jiné místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku, která v úvodním projevu zavzpomínala na své působení v Olomouckém kraji, kde se řešila kauza vystěhování vsetínských Romů.

Chalánková upozornila na rezervy v zákonech v oblasti integrace a ochrany menšin a na rétoriku některých politiků nesoucí prvky nenávisti vůči menšinám, kteří s cílem kariérního postupu popularizují toto téma. V ČR extrémně pravicové strany nezískaly významný vliv ve volbách, ale existují skupiny jako sdružení D.O.S.T., které podle ní rozbíjejí sociální soudružnost, v čemž je někdy podporují i média.

 

 

 Další úvodní řeč pronesl Jan Michal, vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR. Na úvod upozornil, že nárůst extremismu v Evropě nelze výlučně spojovat s hospodářskou krizí. Podle Michala jsou obzvláště znepokojivé výroky lidí působících ve veřejných funkcích, které podněcují rasové předsudky, např. spojení určitého druhu kriminality s jistým etnikem.

 

Ředitel české pobočky Konrad-Adenauer-Stiftung, Werner Böhler, poukázal na německou zkušenost s extremismem a čtyři poučení, která z ní plynou: (1) demokracie potřebuje demokraty s politickým vzděláním, (2) militantní demokracie je státní uspořádání, které oproti čisté demokracii může dlouhodobě fungovat, (3) každý národ si musí uvědomit svou historii poučit se a vyrovnat se s ní, a na závěr, (4) demokracie je podle Böhlera živý organismus, který potřebuje aktivní účast svých občanů ke své ochraně. Tímto také shrnul základní problematiku, která provázela celý den a jíž se věnovali i řečníci dalších panelů.

 

Konferenci uspořádal think-tank Evropské hodnoty ve spolupráci s  nadací Konrad Adenauer Stiftung a zastoupením Evropské komise v ČR a pod záštitou poslankyně Jitky Chalánkové. 

 

Druhý článek z odborného panelu konference naleznete na tomto blogu v následujících dnech.