Po úvodních projevech (úvodní článek série) konference se ujala slova moderátorka prvního panelu, Anna Matušková, místopředsedkyně think-tanku Evropské hodnoty, která nejprve představila všechny řečníky prvního panelu s tématem ‚Boj proti extremismu v evropském kontextu.‘ Poté předala slovo Radku Hokovskému, který ve svém příspěvku s názvem Extremismus jako hrozba pro vnitřní bezpečnost Evropské unie konceptualizoval fenomén extremismu a související pojmy: populismus, extremismus, radikalizace a terorismus.

 

Hokovský upozornil na fenomén dvojí radikalizace. Ta se vyznačuje tím, že v kontextu sociálního napětí na jedné straně dochází k radikalizaci mezi příslušníky menšin a imigrantů (zejména v rámci skupin s ideologickým potenciálem k radikalizaci). Na druhé straně současně dochází k radikalizaci v rámci většinové společnosti, která se vyznačuje růstem podpory pro levicové a pravicové extremistické iniciativy, hnutí a strany. Hokovský dále poukázal na koncepční rozpor ve strategických dokumentech nejen ČR a EU. Ačkoliv extremismus ve výčtu hrozeb bezpečnostních strategií samostatně nefiguruje, prováděcí dokumenty exekutivních orgánů a bezpečnostních složek ho uvádí na předních místech přehledu hrozeb.

 

 

 Svou práci o militantních demokraciích představil německý výzkumný pracovník Ludwig-Maximilians-Universität a Leuphana Universität Martin Klamt v projevu nazvaném „Militantní demokracie“? Reakce právního státu na politický extremismus v současné Evropě.  Podle Klamta problematika extremismu s sebou nese demokratické dilema, spočívající v nalezení vhodné míry mezi svobodou a restrikcemi, přičemž nerovnováha směrem k jedné straně může vést k omezení demokracie.

 

Na demokratické dilema reaguje koncept militantní demokracie, charakterizovaný demokratickými rysy ale také aktivními kroky pro ochranu ústavních hodnot za použití zákonných represivních nástrojů. Ve svém výzkumu zjistil, že existuje korelace mezi přítomností nedemokratických režimů v historii a mírou militantnosti dané demokracie v současnosti, což potvrzuje nejsilnější výskyt militantních demokracií ve střední a východní Evropě. Také EU má ve svých smlouvách ukotveny principy militantní demokracie, jako např. minimální ochranu lidských práv a mechanismy k ochraně základních hodnot.

 

 

 David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, se věnoval tématu Boj proti extremismu a ochrana svobody projevu: pohled Evropského soudu pro lidská práva.  Zahumenský na konkrétních kauzách načrtnul základní přístup Evropského soudního dvora k posuzování oprávněného omezení svobody projevu. Postupy štrasburského soudu se drží třech principů: (1) svoboda projevu je základní podmínkou pokroku demokratické společnosti a týká se i znepokojivých a šokujících vyjádření, proto ji lze omezit jen za přesně stanovených okolností, (2) zásahy se mohou týkat pouze  naléhavé společenské potřeby, (3) případ musí být posuzován jako celek.

 

Meze dovolené kritiky vůči státním orgánům ze strany veřejnosti a tisku jsou v zájmu zachování veřejné kontroly širší, když se kritika vztahue  na celou vládu než když směřuje pouze proti jednotlivcům.

 

 

 Poslední panelistkou první části byla Mari K. Niemi, komentátorka a výzkumná pracovnice z Centra parlamentních studií na Univerzitě v Turku, s příspěvkem nazvaným Hranice mezi populismem a extremismem: fenomén Praví Finové. Její prezentace detailně popisovala vzestup strany Praví Finové, která v dubnu 2011 ve volbách získala počet hlasů s nárůstem 34% oproti předchozím volbám.

 

Jejich vítězství bylo ovlivněno všeobecným zklamáním, nedůvěrou v politiku a  finanční krizí v EU. Praví Finové se vymezili proti záchranným balíčkům v EU a učinili z nich hlavní téma voleb s mottem, že Finové by neměli platit za problémy jiných. Jejich přístupem se podařilo změnit evropskou politiku vlády směrem ke kritičtější pozici a zavést pozornost na evropské otázky v politickém diskursu. Strana není extremistická, ale radikální křídlo i díky úspěchu v roce 2011 sílí.

 

 

 

Mari K. Niemi též byla hostem pořadu České televize Hyde Park, který naleznete ZDE.

 

 Jak je zvykem, moderátorka Anna Matušková vyzvala, aby publikum ve zbývajícím čase prezentovalo své dotazy či komentáře. První mluvčí reagoval na příspěvek Mari Niemi a upozornil na paradox v ČR, kde pravicoví voliči jsou zpravidla proevropští a levicoví protievropští, zatímco pravicové strany jsou euroskeptické a levicové eurooptimistické. Další divák uvedl, že je třeba mluvit o latentním extremismu, který je v ČR na vysoké úrovni a na jeho kořenech  se podílí i stát, např. některé projevy na půdě parlamentu mají znaky latentního extremismu.

Závěrečný příspěvek z publika upozornil na výrazný podíl romské populace na trestné činnosti. Odpovědí na „latentní extremismus“ ve společnosti by podle Hokovského mělo být seriózní pojmenování reálných problémů s integrací menšin a imigrantů a nikoliv zneužívání těchto témat politiky, politickými stranami a hnutími, která ani nemají zájem předkládat konstruktivní řešení.

 

 Konferenci uspořádal think-tank Evropské hodnoty ve spolupráci s  nadací Konrad Adenauer Stiftung a zastoupením Evropské komise v ČR a pod záštitou poslankyně Jitky Chalánkové. 

 

Třetí a poslední článek ze série o politickém extremismu naleznete na tomto blogu v následujících dnech.

ČTĚTE DÁLE:

 

Je politický extremismus hrozbu pro českou společnost?