Občané v říjnových volbách jasně odmítli euroskeptické strany: volební blok Jany Bobošíkové HLAVU VZHŮRU získal pouhých 0,42%, Strana svobodných občanů slibující vystoupení z EU a místo toho účast jenom v Evropském sdružení volného obchodu získala pouhých 2,46% a také eurorealistická ODS zaznamenala historicky nejhorší volební výsledek se 7,72%.

Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL ohlašuje změny v dosavadní evropské politice a ty první jsou převážně personálního charakteru. Místo „trojjedinečnosti“ evropské politiky za vlády Petra Nečase dané vlastní evropskou politikou tří institucí: pro-evropského ministerstva zahraničních věcí (Karel Schwarzenberg), halasně antievropské politiky Hradu (Václav Klaus) a střední cesty Úřadu vlády (Petr Nečas/Vojtěch Belling), nás nejspíš čeká sjednocení postojů.

I když nová vláda nevyužila možnosti vytvořit post ministra pro evropské záležitosti, česká evropská politika, zdá se, konverguje. President Miloš Zeman se zatím deklaruje proevropsky, a byť nelze očekávat plnou podporu Sobotkově vládě v jiných oblastech, ideologický střet „kvůli Bruselu“ zatím nehrozí.

Nový ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek se netají svým proevropským postojem a již se nechal slyšet, že by ČR měla do pěti let přistoupit ke společné měně (k veliké nelibosti skeptiků, kteří ho označili za „eurohujera“).

Taktéž vláda jako taková v koaliční smlouvě slibuje „aktivní členství v Evropské unii“ i snahu o „úspěšné pokračování procesu evropské integrace“ včetně „dodržení všech daných slibů a závazků ČR směrem do zahraničí“. Pravou rukou Bohuslava Sobotky v evropských záležitostech by se měl stát Tomáš Prouza, který v pozici státního tajemníka vystřídá právě Vojtěcha Bellinga.

 

Tomáš Prouza, zdroj: ceskapozice.cz

A tak po dlouhé době svítá naděje, že Česká republika v Evropské unii přestane hrát roli potížisty a zařadí se mezi seriózně brané, i když možná méně viditelné členy, jakými jsou kupříkladu státy Pobaltí, Rakousko nebo Slovensko.

 

Jsou české priority v souladu s evropskými prioritami?

V rovině deklarací to zatím skutečně vypadá na sblížení, ale jak se mají věci v rovině praktické? Podívali jsme se za Vás do pracovního programu Evropské komise na rok 2014 a koaliční smlouvy nové vlády, abychom zjistili, zdali skutečně existuje soulad nejen rétorický. Porovnání těchto dvou dokumentů by nám mělo přinést hlubší vhled do konkrétnějších politických opatření a naznačit směrování srovnávaných institucí.

 

Evropská komise nazývá rok 2014 rokem implementace. Krize a překotný vývoj v eurozóně daly vzniknout mnoha legislativním návrhům a opatřením, které čekají na schválení a implementaci s cílem využít stabilizaci evropské ekonomiky, povzbudit hospodářský růst a vytvořit nová pracovní místa. Podobně smýšlí také naše nová koalice, která ve smlouvě identifikuje tyto priority: udržitelný růst, zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti země, rozvoj podmínek pro svobodné podnikání, rozvoj regionů, tvorbu pracovních míst. Konkrétně by se to mělo projevit v efektivnějším „využití ekonomických možností členství“, jinak řečeno, ve zvýšení českého exportu na evropský trh, kam dnes směřují čtyři pětiny našeho vývozu. Pojďme se ovšem podívat na oba dokumenty blíže.

 

Zrychlená integrace měnové unie a české snění o euru

První prioritní oblastí Evropské komise je pochopitelně měnová unie. Legislativní cíle zahrnují posílení společné ekonomické vlády v rámci tzv. evropského semestru, dokončení bankové unie – série opatření k regulaci bankovního sektoru – a prohloubení ekonomické a měnové unie dle dokumentu „Návrh hluboké a skutečné ekonomické a měnové unie“, který identifikuje krátko-, středně- i dlouhodobé kroky potřebné k dosažení „skutečné“ hospodářské jednoty. Součástí navrhovaných opatření v oblasti měnové unie je také boj proti finančním podvodům, neplatičům daní a korupci.

Během předvolební kampaně dnešní koaliční strany de facto řekly, že se vstupu do měnové unie nebrání, „až to bude pro ČR výhodné“. Co přesně znamená „až to bude výhodné“, se z koaliční smlouvy nedočteme. Postoj české vlády vůči měnové unii je totiž nejvágnější částí celé koaliční smlouvy. Nová vláda sice avizuje, že bude „připravovat ČR ke vstupu do eurozóny, včetně posouzení připojení k příslušným institucionálním krokům“ – tzv. fiskálnímu kompaktu (Česko a Velká Británie jej jako jediné dvě země EU nepodepsaly) a k vznikající bankovní unii, ale zatím chybí jasný plán a časový horizont.

Co se vstupu do eurozóny týče, nová vláda nehledě na eurozónu slibuje dodržení jednoho z Maastrichtských kritérií, konkrétně „dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí“, a to po celé volební období (!). Výše státního dluhu zatím splňuje druhé kritérium (výše státního dluhu nesmí být větší 60% HDP). Ovšem listopadová devalvace české koruny Českou národní bankou určitě nepřispěla podmínce měnové stability. Bohuslav Sobotka se k tomu nechal slyšet, že hlavním nositelem agendy přijetí eura má být jednoznačně vláda: „Debata může probíhat mezi vládou a národní bankou. Primárně jsou to však politická rozhodnutí“. Jinak řečeno - nová vláda se hlásí o větší vliv nad ČNB a měnovou politikou státu.

Posledním bodem v oblasti evropských financí je boj proti podvodům a korupci. V této souvislosti nová vláda slibuje v souladu s Evropskou unií opatření vedoucí k minimalizaci daňových úniků, například prostřednictvím vyhlášky Ministerstva financí o daňových rájích. Dle ní by měl vzniknout tzv. „black list“ jurisdikcí definovaných jako daňový ráj a platby právnických i fyzických osob by měli být předmětem „zvláštní informační povinnosti“. Vláda chce také posílit výběr daní a daňovou kontrolu, kontrolu veřejné správy a chce zveřejňovat výdaje placené z peněz daňových poplatníků. S tím souvisí také prošetření některých kauz. Koaliční smlouva konkrétně slibuje „prošetření vyplácení podpor stávajícím instalacím fotovoltaických elektráren“.

 

Chytře růst

Druhou velkou prioritou Evropské komise je podpora „chytrého, udržitelného a inkluzivního růstu“. K dosáhnutí tohoto cíle je podle Komise potřebné pokračovat ve strategii Evropa 2020, která si klade za cíl zvýšit investice, zaměstnanost a posilnit sociální začleňování vyloučených skupin obyvatelstva – zvláště mladých absolventů. Mělo by se tak stát podporou pracovní mobility, pomocí programů investic a inovací jako Horizont 2020, zabezpečením vyšší implementace evropského práva a zjednodušením legislativy pro malé a střední podniky. Dále Komise skloňuje agendu digitálních služeb, od které si slibuje modernizaci veřejných služeb pro podnikatele a veřejnost. S tím souvisí také oblast komunikace zahrnující telekomunikace (EU navrhuje vytvoření jednotného trhu v oblasti telekomunikačních a datových služeb), dopravu a energii. To vše v mezích udržitelného rozvoje s ohledem na životní prostředí. Vezměme si to tedy jedno po druhém:

Vláda se sociálními demokraty v koalici samozřejmě nemůže být lhostejná k širším ekonomickým souvislostem i k situaci domácího obyvatelstva a firem. Nepřekvapí tedy, že prosperující hospodářství, ekonomická konkurenceschopnost země, udržení sociální soudržnosti a tvorba pracovních míst zvláště v regionech v rámci zachování principů „sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství“ jsou hlavními prioritami nové vlády.

Co se týče začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva (absolventi VŠ, zdravotně postižení, osoby starší padesáti let a rodiče po návratu z mateřské dovolené; vládou označovaní jako „sociálně potřební zaměstnanci“), koalice navrhuje kupříkladu vytvoření dočasné pobídky pro zaměstnavatele těchto lidí, za které slibuje po dobu dvanácti měsíců odvádět sociální pojištění. Také zvažuje podporu rodin s dětmi. Absolventům by mělo pomoct větší propojení mezi školou a praxí (nová vláda obecně klade velký důraz na technické obory). Také podpora začínajícím podnikatelům by mohla dopomoci vzniku pracovních míst. Koalice rovněž podporuje platovou rovnost mezi pohlavími.

Dalším krokem ke zvýšení ekonomického růstu a zaměstnanosti na evropské úrovni je podle Komise zvýšení pracovní mobility. V podmínkách jednotného trhu zůstává sektor služeb a profesních zaměstnání málo integrovaný (po změnách tzv. Bolkensteinovy směrnice, podle které se podnikatel provozující živnost musí přizpůsobit regulacím hostitelské země pro danou profesi). Koaliční smlouva se tomuto tématu věnuje překvapivě v kapitole zdravotnictví, která obsahuje zmínku o vzájemném uznávání kvalifikací v zemích EU v zájmu usnadnění uplatnění se na trhu práce.

V rámci investic a inovací chce komise využít programu Horizont 2020 (součást strategie Evropa 2020), který umožňuje financování celého inovačního řetězce od základního výzkumu až po jeho aplikaci na trhu. Nová vláda chce také inovovat a podpoří hlavně „strategické obory s bezprostředními možnostmi aplikace, jako jsou biotechnologie, nanotechnologie, biochemie, medicína, informatika nebo strojírenství“. Podpoří prý i společenskovědné disciplíny. Koalice také chystá změnu systému hodnocení a financování výzkumných institucí (snad k lepšímu) a chce posílit odpovědnost za výsledky a vývoj financovaný z veřejných prostředků, včetně „zpřístupňování výsledků v souladu s požadavky EU (Horizont 2020). Ke zlepšení výzkumu a vývoje by měla dopomoci vyšší mobilita výzkumných pracovníků a zpřístupnění výběrových řízení i pro zahraniční vědecké pracovníky, nebo podpora tzv. „podnikatelských inkubátorů“, které by měli mít lepší přístup k aplikovanému výzkumu.

Evropská unie chce v nadcházejícím období věnovat péči malým a středním podnikům. Uvědomujíc si komplexnost a složitost evropské legislativy zvláště pro malé firmy s nižším počtem zaměstnanců, Evropská komise rozběhla program REFIT (Regulatory Fitness and Performance), jehož cílem je zjednodušení a snížení administrativní zátěže pomocí revize nebo zrušení neadekvátní legislativy. Tohle by mělo zaujmout jak naši novou vládu, tak Parlament, a to hned ze dvou důvodů: snižování administrativní zátěže pro podnikatele je totožným cílem české vlády a budeme o této „renovované“ evropské legislativě rozhodovat v Radě. Vláda by měla být schopná ji vhodně připomínkovat v souladu s národními prioritami. Za druhé, tržní legislativa ovlivňuje až šedesát procent domácí legislativy, takže možnost revidovat stávající právo bychom si neměli nechat ujít.

 

Zdroj: ec.europa.eu

Poslední rok se EU také intenzivně věnuje digitální agendě s cílem modernizovat a transformovat veřejnou správu jak pro potřeby podnikatelů, tak občanů. Nová česká vláda je v tomto ohledu poměrně ambiciózní. Kromě obecné podpory informační společnosti a prověření dosavadního systému e-Government jsou na stole různé další elektronické „vychytávky“: elektronická sbírka zákonů dostupná každému občanu na internetu sice potěší, ovšem progresivnější je navrhovaná elektronizace daňových dokladů a faktur pro instituce státní správy a jejich dodavatele (viz též boj proti korupci níže), digitalizace správy daní nebo kvalitní datové spojení. Zajímavě zní také již diskutovaná problematika elektronických zdravotních karet, která by mohla nabýt významu, když by se povedlo na evropské úrovni vytvořit jednodušší podmínky pro poskytování zdravotní péče jako služby v zahraničí.   

Evropský veřejný žalobce a česká rekonstrukce státu

Poslední tematickou oblastí, které se Evropská komise věnuje, je bezpečnost a spravedlnost (justice). Organizovaný zločin, korupce, terorismus, ale také ochrana základních práv, včetně ochrany spotřebitele zůstávají prioritou. Kompetenčně by měl k ochraně občanských a podnikatelských práv v „mezistátních“ případech přispět vznik nového úřadu – Úřad evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor’s Office). 

V posledních letech každá česká vláda znovu a znovu vyhlašovala boj proti korupci a organizovanému zločinu. Zatím marně čekáme na zlepšení situace. Strany nové vlády se také zaklínali protikorupčními opatřeními: ANO v podstatě převzalo program Rekonstrukce státu, ČSSD slibovala fungující stát, křesťanští demokraté zase transparentní hospodaření státu. Nepřekvapí tedy, že vymahatelnosti práva, nezávislé justici a boji proti korupci, finančním podvodům a závažné hospodářské a finanční kriminalitě je věnována zvýšená pozornost. Kromě obecných deklarací obsahuje koaliční smlouva i konkrétní návrhy jak zlepšit českou právní jistotu a transparentnost státní administrativy. Následující návrhy jsou silně inspirovány Rekonstrukcí státu.

Koalice slibuje, že: „zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků“; zajistí „transparentnost vlastnictví i u společností s akciemi na jméno a umožní oprávněným orgánům zjistit majitele akcií společnosti po celou dobu její existence“; předloží „zákon o centrálním registru všech smluv uzavřených veřejnou správou nad určitý minimální finanční limit [...] dostupný na internetu“; podpoří centrální nákupy a elektronické aukce ve veřejném sektoru; dohlédne na systém financování politických stran „zavedením výdajového limitu pro volební kampaně“ a limitu na finanční dary. Vláda se též zavazuje přijmout legislativní opatření, která by řešila ochranu whistleblowerů.

V oblasti ochrany spotřebitele si chce vláda lépe posvítit na nezávadnost potravin a zavést postihy výrobcům nekvalitních výrobků, nebo výrobcům produktů, u kterých složení deklarované na obale neodpovídá skutečnému složení výrobku. Jak trefně poznamenává Jan Macháček (Respekt 4/2014), i když by to mohlo vypadat na prosazování zájmů Agrofertu, jedná se spíš o celoevropský trend. Ochrana spotřebitele a jeho zdraví je jasně definovanou prioritou Evropské komise pro rok 2014.

 

S eurofondy bude líp

Důležitým bodem volebních programů všech stran bylo lepší využití evropských fondů. Česko také ještě stále patří k tzv. čistým příjemcům – k zemím, které z rozpočtu EU získávají víc, než do něj přispívají. Podíl pro ČR by měl pro nové rozpočtové období 2014 – 2020 dosáhnout zhruba 620 miliard korun a nová vláda ví co s tím: investice plánuje využít na zlepšení veřejné infrastruktury, zateplení budov, opravu památek, na zlepšení životního prostředí i na modernizaci školství a vědy.

ČR dlouhodobě patří k nejhorším státům, co se týče kontroly čerpání eurofondů. Nová vláda proto plánuje změnu organizační struktury na jednodušší, s „jasně definovanou zodpovědností jednotlivých orgánů a efektivním auditním systémem“. Aby nedocházelo k bezhlavému plýtvání, vláda plánuje urychleně zapracovat na strategických rozvojových prioritách.

Koalice kvůli eurofondům také urychleně novelizuje zákon o státní službě, jehož předložení do legislativního procesu bez rozsáhlé odborné diskuze odůvodňuje právě možným zastavením čerpání evropských peněz. Podle samotné Komise je však horní hranicí konec roku 2016.

 

Závěrem

Na základě porovnání směrodatných dokumentů Evropské komise (Commission Work Programme 2014) a nové české vlády (koaliční smlouvy – de facto základu programu nové vlády) to dnes vypadá na sbližování českých a evropských zájmů. Po personální stránce to též vypadá na sjednocení domácích pozic, což je dobrá zpráva. Pozitivně lze vnímat také skutečnost, že vláda chce zvýšit informovanost občanů o Evropské unii – bude mít k tomu ideální šanci při příležitosti voleb do Evropského parlamentu, které již začaly nominacemi kandidátů stran (sledujte #EUvolby14). 

V nejbližších letech však čeká Evropskou unii především prohloubení integrace v oblasti měnové a fiskální unie, a dost možná také revize primárního práva – evropských smluv. Nová vláda se velmi brzy bude muset rozhodnout, jak se k této skutečnosti postaví: jestli začne s přípravou na euro ještě než se Hospodářská a měnová unie promění, a bude se tak účastnit rozhodování o jejím dalším osudu, nebo si nechá ujet vlak a bude se později přidávat do spolku, který je již proměněn k nepoznání.

Je totiž krajně nepravděpodobné, že by se ČR podařilo dojednat výjimku (opt-out), když jsme přistoupení k eurozóně už jednou podepsali v přístupové smlouvě. Mít Evropskou unii jako bonboniéru jednoduše nejde, jak se ukazuje v případě Británie, která sice po Evropě a la carte touží, ale zatím naráží. 

Česká evropská politika dlouhodobě trpí nekoncepčností – Sobotkova vláda by měla ve svém programovém prohlášení naznačit své priority v rámci (nejen) ekonomického vládnutí v EU, které se v posledních letech masivně mění. Věty o evropském směřování země z koaliční smlouvy jsou tak vágní, že by je mohla podepsat snad každá česká vláda. I proto by měl Sobotkův kabinet začít intenzivně pracovat na své evropské strategii. Ta aktuálně platná – předložená ještě Nečasovou vládou – byla jen soupisem obecných pozic k aktuálním legislativním návrhům EU, nikoliv dokumentem definujícím zájmy České republiky přesahujících několik dalších let.

Nový kabinet musí důkladné národní diskuzi o prioritách Česka věnovat více než krátkou přestřelku za dveřmi Strakovy akademie. Jinak se navzdory květnaté rétorice z místa nepohneme.

 

Srovnávací tabulka

Evropská komise 2014

Koaliční smlouva

(ANO, ČSSD, KDU-ČSL)

 

Měnová unie

Euro

-          Deep and Genuine EMU

-          Dokončit bankovní unii

-          Ekonomická koordinace (Evropský semestr)

-          Boj s finanční kriminalitou, daňovými úniky a korupcí

-          Příprava ČR na euro

-          Posouzení připojení k fiskální a bankové unii

-          Deficit max 3% HDP po celé funkční období

-          Boj proti korupci

Hospodářský růst

Hospodářský růst

-          Evropa 2020

-          Zaměstnanost

-          Sociální inkluze

-          Strukturální investice (fondy)

-          Pracovní mobilita

-          Inovace (Horizont 2020)

 

-          Zjednodušení legislativy (REFIT)

-          Podpora malých a středních podnikatelů

-          Digitální služby

 

-          Aktivní politika zaměstnanosti v regionech

-          „Sociálně potřební zaměstnanci“

-          Využití eurofondů

-          Uznávaní kvalifikací zdravotníků

-          Věda, technika, spojení školy s praxí, podnikatelské inkubátory

-          Snížení administrativy pro malé a střední podniky

-          Elektronizace faktur, zdravotních karet, digitalizace správy daní

Spravedlnost a bezpečnost

Rekonstrukce státu

-          Boj proti korupci, finančním podvodům

-          Ochrana práv

-          Ochrana spotřebitele

-          Evropský veřejný žalobce

-          Boj proti korupci a rekonstrukce státu

-          Boj proti extremismu, demokracie

-          Ochrana spotřebitele

 

Nezodpovězené otázky

Evropská komise se i nadále chce držet prosazování práv občanů EU tak, jak jsou uvedeny v Chartě základních práv Evropské unie. Nová koalice slibuje aktivní členství, posílení funkčnosti demokratických státních struktur. Václav Klaus již není prezidentem, pominul tedy důvod nepřipojit se. Připojí se Česko k Chartě základních práv EU?

Komise v rámci poje proti finanční kriminalitě chce plně využívat OLAF – Evropský úřad pro boj proti podvodům. Bylo by naivní myslet si, že sítě organizovaného zločinu nesahají za hranice ČR, proto nás zajímá, jestli plánuje ČR spolupráci s OLAF v boji proti finanční kriminalitě a daňovým unikům?  

Jaký je názor nové české vlády na vznik Evropského veřejného žalobce?

Kdy bude pro ČR výhodné vstoupit do měnové unie? Existují nějaká hodnotící kritéria? Existuje plán a časový harmonogram?

 

Jaká legislativa v procese přípravy/schvalování by nás mohla zajímat?

Číslo návrhu

Název

Proč by nás to mělo zajímat?

COM(2013)266

2013/0139 (COD)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the comparability of fees related to payment accounts, payment account switching and access to payment accounts with basic features

Ministerstvo průmyslu a obchodu za působení ministra Martina Kuby chtělo pomoci lidem v boji proti poplatkům za vedení úvěrových a hypotečních účtů, více zde

COM(2013)45

2013/0025 (COD)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the prevention of the use of the financial system for the purpose of money laundering and terrorist financing

Význam v kapitole – boj proti korupci a praní špinavých peněz

COM(2013)236

2013/0124 (COD)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on measures facilitating the exercise of rights in the context of freedom of movement for workers

Důležité pro zaměstnanost, konkurenceschopnost, ale také odbory

COM(2012)238

2012/0146 (COD)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on electronic identification and trust

services for electronic transactions in the internal market

Význam v digitalizaci veřejných služeb: elektronický podpis má souvislost s digitalizací daňových služeb a elektronických faktur státní správy

COM(2011)895

COM(2011)896

2011/0439 (COD)

2011/0438 (COD)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on procurement by entities operating in the water, energy, transport and postal services sectors

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on public procurement

Transparentní veřejné obstarávaní

COM(2013)534

2013/0255 (APP)

Proposal for a Council Regulation on the establishment of the European Public Prosecutor's Office

Evropský veřejný žalobce

COM(2013)348

2013/0188 (CNS)

Proposal for a Council Directive amending Directive 2011/16/EU as regards mandatory automatic exchange of information in the field of taxation

Význam spolupráce při výměně daňových informací – ochrana osobních údajů ale také boj proti daňovým rájům

 

Daniela Chalániová působí v Analytickém týmu think-tanku Evropské hodnoty a vyučuje na Anglo-American University v Praze.