Kolektiv českých muslimů mu odpověděl, že se hlásí k toleranci, ale že daná žena „nemůže být shledána vinou z odpadlictví“, protože podle mála dostupných informací nebyla vychovávána v islámu. Jako variantu vycházející z veřejně známých informací připojili možnost, že žena“ není duševně zcela zdráva“, a proto „podle konsensu učenců sunny nelze hovořit o odpadlictví“. Prakticky tedy řekli, že se o trestu smrti za odpadlictví od islámu nemusíme bavit, jelikož se zdá, že se pro něj daná žena prostě nekvalifikuje.

 

Zasaďme si proto tento český minipříběh do evropského kontextu.

 

Dnes je politický prostor evropských společnosti dominován populisty a extremisty, kteří téma fundamentálního islámu zneužívají pro vyvolávání strachu.  V západní Evropě však existují reálné problémy s integrací zejména v muslimských komunitách a bezpečnostní složky si lámou hlavu se stovkami až tisíci fundamentálních islamistů s občanstvím EU bojujícími v Sýrii. Populisté navrhují řešení bourající rámec elementární principů liberální demokracie, zatímco tradiční strany si s tématem vůbec neví rady a raději se mu vyhýbají.

 

Právě proto je důležité, aby se představitelé muslimských komunit v Evropě jednoznačně přihlásili k principům liberální demokracie a jasně odmítli jakékoliv postupy, které jsou v rozporu s hodnotami společnosti, ve které žijí, a dochází k nim ve jménu jejich náboženství. Těmi jsou v liberálních demokraciích také svoboda vyznání, odmítání rozdělení práv občanů podle vyznání, či právní řád založený na světských, nikoliv čistě náboženských zákonech.

 

Je na evropských muslimech, aby byl islám v jejich komunitách vždy hlásán a vykládán v souladu s lidskými právy a sekularizovaným pojetím státu. Jen tak může společnost slyšet a vidět, že muslimové například v Česku neuznávají a v žádném případě nepožadují zavádění trestu smrti za odpadlictví od islámu, kamenování a ponižování žen či boj proti „bezvěrcům“.  Tak mohou samotné muslimské komunity vzít vítr z plachet xenofobům jako je Tomio Okamura či Marine Le Pen a přesvědčovat většinovou společnost, že pro ni nejsou hrozbou.

 

Nestačí totiž jen veřejně deklarovat toleranci, ale za každými slovy musí být i činy. Rozhodně to neplatí pro všechny komunity, ale z různých koutů Evropy, ale i z Česka jednou za čas uniknou videa z kázání radikálních imámů, která po právu děsí sekularizovanou společnost.  Od nich by se měly evropské muslimské komunity explicitně distancovat a tyto radikály ostrakizovat.

 

Pokud tedy chtějí představitelé malinké české muslimské komunity sebrat argumenty svým kritikům, je v jejich zájmu naplno říci, že trest smrti za odpadlictví od islámu je z principu naprosto nepřijatelný, nikoliv pouze suše konstatovat, že se daný súdánský případ se pro jeho aplikaci nekvalifikuje.

Náš komentář k policejnímu zásahu v pražské mešitě si přečtěte ZDE.

Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty

JAKUB_WEB

Jakub Janda je zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty

Pavel Franc (článek vyjadřuje názor, který není oficiálním stanoviskem Frank Bold, neboť ta se tomuto tématu nevěnuje)

David Zahumenský je advokát a bývalý ředitel Ligy lidských práv