Agenda mimořádného červencového summitu (16. července 2014) byla nabitá rozhodováním o obsazení ústředních pozic evropských institucí, avšak ke konečné shodě zatím nedošlo. Podle předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye je potřeba dalších konzultací, a jednání tak budou pokračovat na dalším mimořádném zasedání Evropské rady plánovaném na 30. srpna. Dále se na summitu jednalo o rozšíření sankcí vůči Rusku v souvislosti se situací na Ukrajině a také o dramatické eskalaci konfliktu v Gaze. Jednání o obsazení čelních pozic v Bruselu se účastnil také nově zvolený předseda Evropské komise - bývalý lucemburský premiér a předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker, na jehož nominaci se shodla minulá Evropská rada a den před mimořádným summitem byla jeho volba potvrzena hlasováním v plénu Evropského parlamentu.
Kandidáti na post předsedy Evropské rady a šéfa evropské diplomacie
Evropská rada se sešla, aby pokročila v diskusích nad jmény kandidátů. Dvě jména již známe, šéfem Evropského parlamentu byl znovu zvolen jeho předseda Martin Schulz a do čela Komise byl rozhodnutím pléna Evropského parlamentu schválen poslední Evropskou radou doporučený kandidát Jean-Claude Juncker. Diskuse se tak měly točit zejména kolem kandidátů na nového předsedu Evropské rady a Vysokého představitele pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
Současný předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se ujal úřadu se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, tj. 1. prosince 2009. Červnová Evropská rada jej pověřila vedením jednání o možném nástupci, neboť jeho mandát po znovuzvolení vyprší již 30. listopadu 2014. Podle Lisabonské smlouvy je předseda Evropské rady volen kvalifikovanou většinou v Evropské radě na období 2,5 roku s možností jednoho obnovení mandátu. Podle aktuálně platných právních předpisů EU Vysokého představitele pro SZBP volí, po dohodě s předsedou Evropské komise, Evropská rada kvalifikovanou většinou na období 5 let. Vysoký představitel je zároveň místopředsedou Evropské komise, a zodpovídá tak nejen za fungování SZBP, ale také za její konzistenci s vnější činností Komise (a tím i celé EU). Aktuální šéfce evropské diplomacie Catherine Ashtonové vyprší její pětiletý mandát současně s koncem funkčního období Komise, tj. k 31. říjnu 2014. I přes rozsáhlé telefonické i osobní konzultace s předsedou Evropské rady, které předcházely mimořádnému summitu, se představitelé členských států a vlád shodli, že ještě nejsou připraveni učinit konečné rozhodnutí a konzultace budou pokračovat do příštího summitu, jenž je plánován na 30. srpna 2014.
Jednání o obsazení čelních pozic v Bruselu se účastnil také nově zvolený předseda Evropské komise - bývalý lucemburský premiér a předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Foto zdroj: http://www.consilium.europa.eu/press
Obdobně i diskuse o portfoliích a kandidátech na post 28 evropských komisařů budou pokračovat i na příštím setkání Evropské rady. Zejména proto, že ne všechny členské země měly do mimořádného summitu o svých kandidátech rozhodnuto. Mezi několika posledními bez shody na portfoliu a kandidátovi/kandidátce figuruje i Česká republika. Podle předsedy Evropské rady se k tématu vrátí další mimořádné setkání představitelů členských států a vlád na konci srpna, přičemž už by mělo dojít také ke konečné dohodě.
Strategická agenda EU
V souvislosti se zahájením nového legislativního cyklu Evropská rada diskutovala s nově zvoleným předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem o prioritách strategické agendy pro období následujících pěti let. Strategickou agendu již schválila červnová Evropská rada, přičemž agenda, která má evropským orgánům a členským státům sloužit jako vodítko při ročním a víceletém programování a také při legislativním plánování, se má dle výsledků jednání členských států a vlád s předsedou Komise zaměřit zejména na ty oblasti, ve kterých může Unie dosáhnout skutečné změny. Mezi priority strategické agendy budoucích pěti let patří:
- Unie zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti
- Unie, která dává prostor všem občanům a chrání je
- Budování energetické unie s politikou v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti
- Unie svobody, bezpečnosti a práva
- Unie jako silný hráč na globálním hřišti
Ukrajina: další sankce vůči Rusku
Mimořádný summit se již tradičně vrátil k pokračující krizi na Ukrajině. Lídři EU opětovně vyzvali k mírovému řešení konfliktu a poukázali na nutnost shody všech stran na udržitelném příměří, aby bylo možné zahájit provádění mírového plánu prezidenta Porošenka. Zároveň politovali, že Ruská federace a ruští separatisté neučinili kroky odsouhlasené Evropskou radou na minulém zasedání (26. - 27. června). Šlo zejména o dohodu na mechanismu ověřování pro účely příměří a účinné správy hranic, který bude monitorován OBSE. Dále mělo dojít k předání tří hraničních přechodů (Izvarino, Dolžanskij, Krasnopartizansk) zpět pod správu ukrajinských orgánů a propuštění rukojmích (včetně pozorovatelů OBSE).
Mimořádná Evropská rada podpořila diplomatické snahy ze strany Ukrajiny, Ruské federace, Francie a Německa a také společnou Berlínskou deklaraci z 2. července 2014. V závěrech mimořádného zasedání dále apeluje na Ruskou federaci, aby aktivně využívala svého vlivu a pomohla zastavit příliv zbraní a nelegálně ozbrojených skupin přes rusko-ukrajinskou hranici, čímž by přispěla k rychlé deeskalaci krize na Ukrajině. Protože nebylo dosaženo žádaného pokroku v opatřeních schválených na Evropské radě 26. a 27. června 2014, podporují závěry mimořádného summitu rozšíření sankcí v podobě zákazu cestování do EU a zmražení finančních prostředků vůči 11 novým jednotlivcům, kteří mají podíl na podkopávání ukrajinské teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti.
Evropská rada požádala Radu EU, aby nově uvážila možnost zacílení sankcí na subjekty nebo jednotlivce, kteří aktivně materiálně a/nebo finančně podporují ruské představitele zodpovědné za anexi na Krymu a destabilizaci východní Ukrajiny. Rada EU má dále posoudit jednotlivé bilaterální a regionální programy v rámci sousedské spolupráce EU- Rusko. Nicméně projekty zaměřené výlučně na přeshraniční spolupráci a občanskou společnost mohou být zachovány. Evropská investiční banka byla požádána o pozastavení podpisu nových finančních operací v Ruské federaci a v téže souvislosti mají i jednotlivé členské státy EU koordinovat své pozice s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Evropská rada dále žádá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby představily další návrhy dodatečných opatření, jak omezit investice do oblasti Krymu a Sevastopole. Stejně tak očekává, že se i mezinárodní finanční instituce zdrží financování projektů, které by přímo či nepřímo uznávaly nelegální anexi oblasti Krymu a Sevastopole.
Na úplný závěr mimořádného setkání představitelé členských států a vlád pogratulovali německé kancléřce Angele Merkelové k jejím 60. narozeninám (17. července). Foto zdroj: http://www.consilium.europa.eu/press
V oblasti související s energetickou bezpečností EU byla závazkem usilovat o třístranný rozhovor o podmínkách dodávek zemního plynu z Ruska na Ukrajinu pověřena Komise. Dosažení shody v této oblasti je důležité jak pro energetickou bezpečnost dodávek zemního plynu do EU a jeho přepravu přes ukrajinské území, ale také pro stabilizaci ukrajinské ekonomiky. Velmi kladně je proto ze strany ER hodnoceno vedení třístranných rozhovorů mezi EU, Ukrajinou a Ruskou federací (11. července 2014) o aplikaci Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou.
Mírový proces na Středním Východě
Lídři EU na závěr mimořádného summitu vyjádřili jednak značné znepokojení s ohledem na pokračující násilí v Izraeli a Gaze, dále i podporu regionálním partnerům usilujícím o vyjednání příměří s palestinským hnutím Hamás, jež oblast Gazy ohrožuje střelbou a raketami na vojenské i civilní cíle. Izrael svými vojenskými operacemi v rámci práva na přiměřenou obranu a ochranu civilistů za všech okolností způsobil značné ztráty na životech nevinných civilistů a velké množství zranění. Evropská rada proto vyzvala obě strany k ukončení násilí, utrpení nevinných civilistů a dalšího vyhrocování už tak dramatické situace. Snahy regionálních partnerů, zejména Egypta, k nastolení příměří a zajištění humanitární asistence do nejvíce postižených oblastí jsou proto vítány.
EU trvá jednak na úplné implementaci rezoluce č. 1860 Rady bezpečnosti OSN z roku 2009, ale také nadále oběma znepřáteleným stranám nabízí balíček politické a ekonomické podpory ze strany EU a Zvláštního privilegovaného partnerství s EU v případě, že dojde k vyjednání mírové dohody.
Jitka Hofbauerová je externí spolupracovnicí think-tanku Evropské hodnoty.
