Na programu jednání byla rovněž situace na Blízkém východě a v Libyi. Na závěr zasedání diskutovali lídři Unie současnou hospodářskou situaci v EU v souvislosti s nízkou inflací a vysokou nezaměstnaností.

Zasedání bylo zahájeno tradiční výměnou názorů s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem, které se zúčastnil rovněž nově zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Poté následovala diskuze týkající se krize na Ukrajině, a to za účasti ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Na jednání týkající se mezinárodních otázek byla přítomna také Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton.


Předseda Evropské rady

Představitelé EU si na svém mimořádném zasedání zvolili kvalifikovanou většinou nového předsedu Evropské rady, jímž bude v následujícím dvou a půl letém období současný polský premiér Donald Tusk. Svého úřadu se ujme 1. prosince a vystřídá tak současného předsedu Hermana Van Rompuye, který v úřadu setrval dvě funkční období po sobě, tedy od roku 2009. Ve období od 1. prosince 2014 do 1. května 2017 bude Tusk zároveň zastávat post předsedy eurosummitu, tedy setkání hlav států či vlád členských zemí, jež jsou součástí eurozóny. Dle vyjádření současného předsedy Hermana Van Rompuye udělal Tusk na hlavy států a vlád členských zemí EU dojem svou odhodlaností a způsobem, jakým vedl svou zemi v době hospodářské krize, a tím, že dokázal v tomto období udržet stabilní hospodářský růst a neupadnout do recese.

Mogherini podstoupí společně s ostatními komisaři tzv. slyšení před Evropským parlamentem, která by měla probíhat během září. Zdroj: http://s2.reutersmedia.net/

Zároveň současný předseda zmínil tři hlavní výzvy, kterými by se měla Evropská rada a její vedení v budoucnu zabývat. Zaprvé je to stagnující ekonomika a dále ukrajinská krize a pozice Ruska, neboť se v současnosti jedná o největší hrozbu pro Evropu od konce studené války. Třetím tématem by pak dle Van Rompuye měla být pozice Velké Británie v Unii.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Lídři EU zároveň jmenovali se souhlasem nově zvoleného předsedy Evropské komise italskou ministryni zahraničí Federicu Mogherini Vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která bude rovněž zastávat post místopředsedkyně Evropské komise. V případě schválení pak nahradí ve své funkci současnou vysokou představitelku Catherine Ashton, které vyprší mandát 31. října letošního roku. Funkční období je stejně jako u ostatních komisařů a předsedy Komise pětileté. Evropská rada je dle vyjádření Hermana Van Rompuye přesvědčena, že bude Mogherini nejen silným vyjednavačem, ale zároveň obráncem silného postavení Evropy ve světě.

Ukrajina

Mimořádné zasedání bylo zahájeno hlubokou diskuzí nad pokračující krizí na Ukrajině, a to za účasti ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Unijní lídři vyjádřili znepokojení nad eskalací konfliktu, ke které došlo v uplynulých třech dnech před zasedáním, a požadují okamžité naplňování mírového plánu ukrajinského prezidenta. Zároveň nadále odsuzují anexi Krymu a narůstající příliv ruských ozbrojených sil a zbraní na ukrajinské území. V souvislosti s nárůstem násilností, pokračování bojů ve východní části Ukrajiny a přílivem ruských vojáků a zbraní jsou lídři EU připraveni přijmout další významné kroky vůči Rusku. Evropská rada tímto požádala Komisi, aby společně s Evropskou službou pro vnější činnost provedla přípravné práce těchto kroků ze strany Unie a do týdne připravila návrhy ke zvážení. Komise byla dále pověřena monitoringem dopadů omezení dovozu zemědělských produktů. V souvislosti s ukrajinskými nepokoji EU dále vyzývá všechny strany, aby podporovaly a také usnadnily činnost mezinárodních humanitárních organizací. 

Mezi další požadavky patří propuštění všech rukojmích a umožnění bezpečného přístupu na místo zřícení letadla MH17. Zdroj: http://tvnewsroom.consilium.europa.eu


Irák/Sýrie

Dalším z důležitých bodů agendy mimořádného zasedání bylo vytvoření Islámského státu na území Iráku a Sýrie. Lídři Unie tvrdě odsuzují porušování lidských práv a zabíjení, kterých se skupina ISIL a další teroristické organizace dopouštějí zejména na křesťanských a dalších náboženských a národnostních menšinách. Tato situace spojená s šířením terorismu islamistickými extremisty zároveň představuje přímé ohrožení bezpečnosti zemí Evropy.

Představitelé EU vyjádřili vůli poskytnout Iráku, včetně kurdských regionálních orgánů, vojenský materiál. Zároveň jsou hlavy států a vlád odhodlány poskytovat postiženému obyvatelstvu humanitární pomoc. Evropská rada dále vyzývá irácké představitele k vytvoření silné vlády, jež musí začít provádět nezbytné reformy. Dále vyzývá všechny strany konfliktu v Sýrii k respektování mandátu Pozorovatelské mise OSN.

V souvislosti s tímto konfliktem je dle představitelů EU potřeba zajistit opatření proti přílivu zahraničních bojovníků (foreign fighters). Unie by měla s třetími zeměmi účinněji sdílet informace a odhalovat podezřelé cestovní aktivity, rovněž trestně stíhat zahraniční bojovníky a vypracovat koherentní postup s cílem předcházet radikalizaci a extremismu a za účelem posílení bezpečnosti hranic. V této souvislosti Evropská rada vyzývá Radu EU a Evropský parlament, aby do konce roku dokončily práci na návrhu unijního systému evidence jmen cestujících. Dále vyzývá Radu EU, aby přezkoumala účinnost opatření, na nichž se Rada dohodla postupně od června roku 2013, a případně navrhla další kroky.

Pásmo Gazy a Libye

V souvislosti s nepokoji mezi Izraelem a pásmem Gazy vítají unijní představitelé dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem, která byla podepsána pod záštitou egyptských orgánů. Trvalého míru a stability v regionu bude dle lídrů Unie dosaženo pouze prostřednictvím dohody založené na dvoustátním řešení, ke které by měly obě strany směřovat.

Na programu jednání bylo také odsouzení eskalace bojů v Libyi. Evropská rada vyzvala nejen Libyi, ale také sousední země v dané oblasti, aby podpořily ukončení střetů. Zároveň by měla být vytvořena schopná libyjská vláda, která by reflektovala zájmy libyjského lidu.

Hospodářské otázky

Na závěr mimořádného zasedání se hlavy států a vlád zaměřily na současnou hospodářskou situaci v EU. Dle údajů za poslední týdny je oživení ekonomiky slabé, a to zejména ve státech eurozóny. Inflace je velmi nízká, nezaměstnanost naopak vysoká. V souvislosti s tím bude Rada posuzovat socioekonomickou situaci a zaměří se na otázky týkající se zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti. Ty budou předmětem říjnového zasedání Evropské rady, přičemž bude rovněž svolán eurosummit zabývající se aktuální hospodářskou situací Unie.

 

Tereza Nováková působí jako spolupracovnice Analytického týmu v think-tanku Evropské hodnoty.