V úterý 13. ledna 2015 se za plné účasti (tj. 9 z 9) sešel senátní Výbor pro záležitosti Evropské unie. Na programu bylo představení priorit lotyšského předsednictví v Radě EU, strategie rozšíření a hlavní výzvy na roky 2014-2015, asociační dohoda s Moldavskou republikou, Roční analýza růstu 2015 a výsledky jednání Evropské rady konané 18. – 19. prosince 2014.

Priority lotyšského předsednictví přišel představit lotyšský velvyslanec Alberts Sarkanis. Při sestavování priorit se vycházelo rovněž z programů Rady a Evropské komise. Během svého předsednictví by se Lotyšsko chtělo zaměřit na posilování konkurenceschopnosti Unie, na využití digitálních technologií a na roli EU ve světě. Z hlediska konkurenceschopnosti bude kladen důraz především na usnadnění dostupnosti investic, Evropský semestr, budování jednotného trhu a energetickou unii. V oblasti digitálních technologií půjde Lotyšsku o zvýšení digitální gramotnosti, bezpečnost a jednotný digitální trh. Ve světě by EU měla hrát především roli zastánce lidských práv. Vzhledem k regionu zemí Východního partnerství si Lotyšsko neklade velké cíle, naopak ambicióznější je vzhledem k pokroku u obchodních dohod (např. TTIP). Pozornost bude věnována i otázkám bezpečnosti (migrace a foreign fighters). Svoji roli vidí Lotyšsko zejména v koordinování evropských institucí. Senátor Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ) se zeptal na konkrétní legislativní kroky v otázce energetické unie. Odpovědí mu bylo, že Lotyšsko vidí jako klíčovou diverzifikaci zdrojů a dobudování energetické infrastruktury, výzvou bude také energetická závislost na Rusku a zapojení národních parlamentů, jejichž úkolem by měla být komunikace s občany a vysvětlování prováděných kroků.

Při projednávání „strategie rozšiřování a hlavních výzev na roky 2014 – 2015“ byly hosty Jan Kára a Ivan Jestřáb, oba z Ministerstva zahraničních věcí. Jan Kára představil hlavní motiv politiky rozšiřování, jímž bylo a zůstává posilování důvěryhodnosti této politiky. Seznámil senátory s postoji ČR, která rozšiřování EU podporuje a kritizovala Junckerovo vyjádření, že během funkčního období jím vedené Komise k přistoupení nového člena nedojde. ČR je rovněž zklamána z dosavadních návrhů eurokomisaře Hahna. Uvítala by v této věci ambicióznější přístup. Na závěr společně s Ivanem Jestřábem předložili shrnutí pokroků, jichž bylo v roce 2014 dosaženo. Celkové vyznění zpráv je možné shrnout slovy: „Něco se udělalo, ale hodně toho ještě zbývá.“ Zpravodaj, senátor Zdeněk Besta (ČSSD), označil představení tématu ze strany hostů za vyčerpávající. Upozornil, že se nehovořilo o Islandu, který roku 2013 pozastavil přístupová jednání, a konstatoval, že se Senát již otázkou rozšiřování zabýval v lednu 2014, od té doby se nic výrazně nezměnilo.

Při projednávání asociační dohody s Moldavskou republikou byly hosty Radek Pech z Ministerstva zahraničních věcí a náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Radek Pech zhodnotil průběh jednání s Moldavskou republikou jako rychlý a bez větších problémů a poté popsal hlavní znaky asociačních dohod. Na závěr podotkl, že dohoda již byla schválena 12 členskými státy a že je cílem schválit ji do konce května 2015. Vladimír Bärtl popsal obecné znaky asociačních dohod v oblasti volného obchodu a uvedl z tohoto hlediska postoj ČR. ČR vnímá Moldavskou republiku jako strategického partnera s perspektivním trhem, na němž má své zájmy, a proto asociační dohodu podporovala. Konečná podoba asociační dohody je s těmito zájmy slučitelná. Zpravodaj, senátor Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ), zdůraznil, že asociační dohoda přináší ekonomické, politické a bezpečnostní výhody, a poté požádal o objasnění vztahu asociační dohody se situací v Podněstří. Radek Pech: „Situace v Podněstří má destabilizační charakter a je řešitelná v dlouhodobém horizontu. Asociační dohoda by k řešení tohoto problému měla přispět.“ Další dotaz ohledně postojů ostatních členských států k dohodě položil senátor Tomáš Grulich (ODS). Radek Pech zopakoval, že dohodu schválilo již 12 členských států, mezi nimiž bylo i Rumunsko, které se k přibližování Moldavské republiky k EU staví pozitivně a chápe je jako přibližování k sobě samému.

Poslední dva body přišla za Úřad vlády představit náměstkyně státního tajemníka pro evropské záležitosti Lucie Šestáková. Ke sdělení Komise o Roční analýze růstu 2015 poznamenala, že došlo ke snížení počtu priorit, jimiž jsou podpora růstu investic, strukturální reformy a odpovědná fiskální politika. V prvním bodě se doporučuje, aby členské státy upřednostnily výdaje na investice. Strukturální reformy by měly přispět k prohlubování vnitřního trhu, jež je důležitým tématem pro ČR. Odpovědnou fiskální politikou se míní, že by státy měly na investice vydávat pouze tolik, kolik jim dovolí jejich rozpočet. Zpravodaj, senátor Lumír Aschenbrenner (ODS+KČ), vyjádřil souhlas s vytyčenými cíli jako je podpora růstu a boj s nezaměstnaností a označil představení za detailní.

Vzhledem k jednání Evropské rady Lucie Šestáková poznamenala, že  klíčovým tématem jednání byl investiční plán, který je v souladu s cíli vlády ČR. Komise by měla předložit legislativní úpravy pro tento plán. ČR ve spolupráci se zeměmi Visegrádské čtyřky se bude snažit tuto legislativu ovlivňovat. Dalším důležitým bodem na jednání byla kohezní politika, která zůstává pro ČR hlavním investičním nástrojem. ČR se zasazovala o co největší využití nevyčerpaných prostředků a bylo jí je umožněno dočerpat v posledním období. Nyní je nutné ze strany ČR přikročit ke konkrétním krokům. Posledním tématem byla Ukrajina, ve vztahu k níž ER přivítala rychlé sestavení vlády vzešlé ze svobodných voleb. Došlo ke konstatování, že EU je ve spolupráci s MMF připravena poskytnout Ukrajině další finanční pomoc, je však nutné, aby ukrajinská vláda přikročila k realizaci určitých strukturálních reforem. ER se shodla na funkčnosti sankcí a nevidí v současné době důvod pro jejich změnu. Řešila se rovněž humanitární situace na Ukrajině, která byla označena za kritickou. ER vyzvala členské státy k zajištění pomoci v rámci svých možností. ČR rozhodla o vyslání humanitárního konvoje. Zpravodaj, senátor Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ), podotkl, že zpráva odráží důrazy Senátu (např. dočerpání peněz). V rozpravě se senátor Lumír Aschenbrenner (ODS+KČ) zeptal na financování investičního balíčku členskými státy, na což mu bylo odpovězeno, že členské státy nechtějí dávat prostředky z národních rozpočtů. Senátor Luděk Jeništa (TOP+STAN) se  dále dotázal, jaká opatření mají umožnit otevřít dvířka pro dočerpání nevyčerpaných prostředků, zda došlo k rozšíření pravidla N+2 na N+3, jako se to povedlo Slovensku a Rumunsku, a je tedy možné čerpat prostředky z předchozího období. Lucie Šestáková vysvětlila, že otevření dvířek spočívá především v úpravě metodických pravidel, která umožní větší projekty více rozfázovat, a tudíž zaručují větší míru flexibility pro plánování projektů. O rozšíření pravidla N+2 na N+3 se nejedná, nebylo to předmětem Rady. Prostředky ze starších období proto čerpat nelze.