Na schůzi senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie se také projednával Junckerův investiční plán pro Evropu, směrnice Women on Boards a instituce evropského prokurátora.
V pondělí 26. ledna 2015 se sešel senátní Výbor pro záležitosti Evropské unie v usnášeníschopném počtu 5 členů z 9. Z pracovních důvodů byli omluveni senátoři Antonín Maštalíř (ČSSD), Zdeněk Besta (ČSSD) a Peter Koliba (ANO). Ze zdravotních důvodů byl omluven senátor Tomáš Grulich (ODS). Zasedání Výboru se taktéž zúčastnila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Na programu bylo sdělení Komise týkající se Investičního plánu pro Evropu a seznámení se s pracovním programem Evropské komise na rok 2015.
Investiční plán pro Evropu přišel s lehkým zpožděním představit náměstek ministra financí Jan Gregor společně s Michalem Částkem, vedoucím odboru Rozpočet EU na Ministerstvu financí. Investiční plán byl v listopadu 2014 prezentován jako vlajková loď volebního období Evropské komise a jeho hlavním cílem je podpořit investice v Evropě nejenom z veřejných, ale i ze soukromých zdrojů. Jeho podstata spočívá na třech hlavních pilířích: 1) zřízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); 2) vytvoření seznamu projektů, které přinesou EU přidanou hodnotu; 3) přijmutí opatření na zlepšení investičních podmínek, tj. odstranění některých regulatorních překážek. Hlavní roli tedy hraje EFSI, jehož základ bude tvořit záruka 16 miliard eur z unijního rozpočtu a 5 miliard eur, které vyčlení Evropská investiční banka (EIB). Odhad multiplikačního efektu tohoto fondu je 1:15, což znamená, že by v letech 2015–2017 mělo být mobilizováno 315 miliard eur. Pro českou vládu, která se bude snažit o určitou koordinaci se zeměmi Visegrádské čtyřky, jsou pak ze seznamu projektů nejdůležitější ty, které se týkají investic do infrastruktury.
Junckerův investiční plán je pro senátní výbor stále aktuálním tématem.
(zdroj: commons.wikimedia.com)
V následující rozpravě se senátor Luděk Jeništa (TOP+STAN) zeptal, v jaké jsme nyní fázi s přípravou projektů, zdali by mohl být uveden nějaký příklad, jestli máme nějaké zkušenosti s projekty s účastí EIB a jak reálný je odhad multiplikačního efektu. Náměstek Jan Gregor mu odpověděl s tím, že seznam projektů je momentálně aktualizován, a že vyvolává velmi cílený zájem členů vlády – jedná se o obchvatu Prahy, napojení na Rakousko či dokončení dálnice do Drážďan. EIB původně místo klasických úvěrů odkupovala české dluhopisy, ministr financí je momentálně nakloněn tomu, abychom se vrátili ke klasickým úvěrům. Odhad efektu je podle náměstka Jana Gregora těžké posoudit, ale je pravděpodobně příliš optimistický.
Senátor Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ) vznesl dotaz týkající se druhého kola možných projektů – jaké jsou priority české vlády a jakým způsobem vznikají. Jeho druhá otázka se týkala implementace a mechanismu kontrol projektů. Náměstek Gregor řekl, že ČR si sama ještě musí utřídit priority a dojít ke strategičtější revizi balíčku a že mechanismus kontroly je v evropském prostředí velice složitý. Vedoucí odboru Ministerstva financí Rozpočet EU Michal Částek náměstka Jana Gregora doplnil s tím, že je třeba počítat s lety 2015–2017 jako reálnými k zahájení projektů a kontrola jejich implementace tak přijde později. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) se poté zeptala, zdali je seznam projektů transparentní. Náměstek Jan Gregor odpověděl, že původní seznam je volně k dispozici na internetových stránkách Komise i EIB.
Pracovní program Evropské komise na rok 2015 s názvem Nový začátek přišla Výboru představit eurokomisařka Věra Jourová za přizvání Úřadu vlády. Dle eurokomisařky Věry Jourové Junckerova komise vyznává politiku částečné diskontinuity, což znamená, že některé legislativní návrhy předchozí Komise jsou stále projednávány a tento rok, jakožto první rok volebního období Junckerovy komise, jim bude věnován prostor. Eurokomisařka Věra Jourová dostala v rámci svého portfolia, tj. pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví, za úkol dokončit tyto legislativní návrhy: nařízení o ochraně soukromých dat, který je i předběžnou podmínkou pro TTIP; nařízení o evropském prokurátorovi, který má vyšetřovat trestné činy poškozující finanční zájmy EU; směrnice Women on Boards, která posiluje zastoupení žen v dozorčích radách dotovaných firem; anti-diskriminační směrnice, týkající se mimo zaměstnaneckých poměrů – např. služeb, vzdělávání atd. Vedle toho se již Komisi podařilo prosadit následující návrhy: směrnice o platební neschopnosti, týkající se příhraniční insolvence; nařízení o tzv. malých nárocích, týkající se sporů o dluh do výše určité částky (v současnosti 4000–5000 euro); nařízení o alternativních sporech, které zjednodušuje dozorčí řízení ve prospěch spotřebitele.
Program Evropské komise na rok 2015 s názvem Nový začátek přišla Výboru představit eurokomisařka Věra Jourová.
(zdroj: commons.wikimedia.com)
V následující rozpravě senátor Jan Látka (ČSSD) nejprve ocenil snahy Komise o ochranu spotřebitele, poté se nesouhlasně vyjádřil ke směrnici Women on Boards a prohlásil, že „když na to máme, můžeme se prosadit, kde chceme“. Nakonec se zeptal na upřesnění pracovní náplně veřejného ochránce práv, přičemž měl na mysli pozici evropského prokurátora. Eurokomisařka Věra Jourová (ANO 2011) reagovala tím, že potvrdila slabší pozici spotřebitele, která se týká zejména starších osob a handicapovaných, a rozvedla specifika návrhu, který má připravit. Kvóty jsou podle ní na místě, protože bez příslušné legislativy ženy neměly šanci se v minulých letech prosadit, ale jedná se samozřejmě o vícesložkový problém. Evropský prokurátor je pak nová instituce, nad jejíž konkrétní formou probíhá intenzivní debata; je třeba, aby měla dostatečné pravomoci, protože bude finančně náročná.
Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) se přihlásila o slovo s tím, že mnohem důležitější než kvóty v dozorčích radách (se kterými mimochodem nesouhlasí, protože jde o soukromou sféru) je větší zapojení žen v politických orgánech a v řídících funkcích veřejné správy: „Nejsem zastánkyní této směrnice, domnívám se, že jsem se vyjádřila tak, že za důležitější považuji podporu žen při zvládání jejich rodičovské a profesionální role a podporuji úsilí paní komisařky k opatřením v této oblasti.“ Na závěr se zeptala, zdali může eurokomisařka Věra Jourová zasáhnout ve věci navrácení českých dětí z Norska.
Eurokomisařka Věra Jourová reagovala tím, že je třeba začít kvótami v soukromé sféře, protože v té veřejné je nelze prosadit. Směrnici o mateřské dovolené potom podle ní není nutné řešit na unijní úrovni, protože pouze 8 z 28 států zaostává za standardem. Ve věci českých dětí v Norsku nemůže oficiálně nijak zasáhnout, je to mimo její kompetence a vytvořila by tím nebývalý precedens.
Senátor Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ) se poté s jemně filosofickým nádechem zeptal na téma lidských práv v EU a mimo EU, zajímala ho i nutnost řešení ochrany dat na unijní úrovni a nakonec vyjádřil pochybnosti nad antidiskriminační směrnicí, proti níž se Senát v minulosti vyslovil. Eurokomisařka Věra Jourová podotkla, že v rámci EU vůbec nepociťuje demokratický deficit (druhou otázkou je volební účast) a že se EU pokouší o exportaci svých hodnot, nicméně je nikomu násilím nevnucuje. K ochraně dat dodala, že na řešení této otázky nebudou stačit národní legislativy a je lepší věc řešit napříč EU. Odmítavého postoje Senátu vůči antidiskriminační směrnici si nebyla vědoma, nedomnívá se, že by byla v rozporu s principem subsidiarity.
Na závěr senátor Jaroslav Doubrava (S.cz) citoval několik dokumentů týkajících se směrnic o odpadech a obalech a zdali bude stažen program nulového odpadu pro Evropu. Eurokomisařka Věra Jourová zmínila, že věc se bude teprve diskutovat a že o stažení programu se uvažovalo – hlavní dvě výtky spočívaly v nepřehledné a fragmentované úpravě a v nedostatečné analýze dopadů na ekonomiku. Je třeba program vypracovat znovu a lépe zejména s přihlédnutím k růstu zaměstnanosti, což je jedna z priorit Junckerovy komise.
