Na úvod dubnového zasedání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny se poslanci věnovali 100. výročí masakru v Arménii a důsledky jeho přehlížení. Robin Böhnisch (ČSSD) uvedl navrhované usnesení a upozornil na diplomatickou problematičnost tohoto tématu a zmínil, že Turecko se brání používaní pojmu genocida. Usnesení, které posléze poslanci jednomyslně přijali, především vyjadřovalo soustrast arménskému lidu nad tragickou událostí a zahrnovalo i přehled států, které uznali tento masakr za genocidu. Poslanec Böhnisch upozornil také na skutečnost, že ačkoliv předložené usnesení používá termín genocida, nejde o jeho explicitní uznání. K návrhu usnesení se vyjádřili i poslanci Pavel Plzák a Karel Rais, oba zastupující stranu ANO, kteří usilovali o uznání genocidy a Pavel Holík (ČSSD), který doporučil přijetí návrhu. Na závěr předseda výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09) upozornil přítomné, že zahraniční výbor nemůže genocidu uznat, ale pouze vyjádřit svůj názor. Ten v danou dobu přítomní členové výboru vyjádřili jednomyslným přijetím usnesení.
Dále se Zahraniční výbor zabýval ratifikací změny harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství a dále ratifikací Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání. Oba mezinárodní dokumenty byly krátce prodiskutovány a během několika minut doporučeny Poslanecké sněmovně k ratifikaci.
První náměstek ministra vnitra Jiří Nováček představil k ratifikaci Smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních. Uvedl, že předložená smlouva se zaměřuje především na drogovou problematiku a usnadnění práce policejních sborů obou států – umožňuje například pronásledování pachatelů trestných činů na území druhého státu nebo průvoz a předávání osob. Zpravodaj Pavel Plzák (ANO) doporučil přijmout usnesení, kterým se Poslanecké sněmovně navrhuje ratifikace smlouvy. Po diskuzi, která zahrnovala dotazy Jany Fischerové (ODS) a Leo Luzara (KSČM) na podrobnosti smlouvy, bylo usnesení opět jednohlasně přijato všemi přítomnými.
Poslední dva body agendy vyvolaly dle předpokladů největší diskuzi. Poslanci projednávali ratifikaci Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Gruzií na straně druhé a posléze obdobnou dohodu s Ukrajinou. Obě dohody uvedli náměstek ministra zahraničních věcí Ivo Šrámek a náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. Zpravodaj návrhu o vyslovení souhlasu s ratifikací dohody s Gruzií byl Robin Böhnisch (ČSSD), který doporučil návrh k přijetí. Do diskuze se posléze zapojil kromě Pavla Plzáka (ANO), který se zeptal na možné problémy dané geografickou polohou Gruzie, především Leo Luzar (KSČM), který se zástupců obou ministerstev dotázal na povahu smíšené dohody, postavení českého parlamentu, způsob hájení českých zájmů při vyjednávání a vyjádřil i svůj nesouhlas se skutečností, že Evropská unie dává smlouvu tohoto typu pouze k ratifikaci. Otázky vznesl i jeho spolustraník René Číp, který se dotázal na kauzu Energo-Pro. Náměstek Ivo Šrámek uvedl, že v případě kauzy Energo-Pro došlo ke značnému zlepšení. Po delší diskuzi poslanci doporučili ratifikovat dohodu o přidružení s Gruzií, přičemž o návrh hlasovali všichni přítomní poslanci kladně, s výjimkou René Čípa (KSČM), který se hlasování zdržel.
Na závěr schůze poslanci schvalovali obdobné usnesení týkající se Ukrajiny. Zpravodajka Jana Fischerová (ODS) uvedla, že v Parlamentu je tento návrh již od září a měli bychom vyslat jasný signál, že chceme Ukrajině otevřít dveře. Dodala také, že český Parlament je poslední z parlamentů zemí Visegrádské čtyřky, který smlouvu dosud neratifikoval. Následně se René Číp (KSČM) zeptal zástupců ministerstev na dostupná makroekonomická data, dopady dohody na český rozpočet a na průběh deoligarchizace, kterému má dohoda pomoci. Odpovědí mu bylo ujištění, že finanční pomoc ve formě půjček jde především z rozpočtu Mezinárodního měnového fondu (140 mld. EUR) a Evropské unie (1,8 mld. EUR). Otevření trhu a přítomnost zahraničních investorů pak má přimět ukrajinské oligarchy k tržnímu a korektnímu chování. Po rychlé rešerši přednesl i zástupce MPO vybrané makroekonomické údaje, které poukazovali na neutěšený stav ukrajinské ekonomiky. Poslanci Leo Luzar (KSČM) a Karel Schwarzenberg (TOP 09) spolu následně souhlasili, že postoj Evropské unie není ideální, když nabízí obchodní dohody místo opravdové pomoci. Poslanec Luzar uvedl, že Ukrajina si žádá pomoc obdobnou Marshallovu plánu a Karel Schwarzenberg označil Evropskou unii za pokryteckou a skrblickou. Leo Luzar nicméně dále vyjádřil názor, že kroky Evropské unie neodpovídají budování právního státu a poukázal na vhodnost vydání doprovodného usnesení, které by signalizovalo základní směry. Takové doprovodné usnesení připravil Jaroslav Foldyna (ČSSD), který ovšem nebyl na výboru přítomen.
Členové výboru dále diskutovali možnost přípravy takového doprovodného usnesení a Leo Luzar (KSČM) z tohoto důvodu navrhl odložit hlasování na příští schůzi. Poslankyně Fischerová (ODS) nicméně upozornila na zkrácenou 40denní dobu projednávání, kvůli které by odklad nebyl možný. Předseda výboru Karel Schwarzenberg (TOP 09) tedy navrhnul, že o přijetí usnesení o doporučení dohody k ratifikaci se bude hlasovat již na této schůzi a členové výboru budou moci připravit doprovodné usnesení, které bude projednáno na další schůzi. V následném hlasování byl návrh přijat 7 přítomnými poslanci a René Číp spolu s Leo Luzarem, oba poslanci KSČM, se hlasování zdrželi.
