Na sklonku března 2015 vydala Evropská komise zprávu o fungování Východního partnerství v roce 2014. Jednotlivé kapitoly se zaměřují především na hlubší bilaterální jednání, posilování multilaterální kooperace a viditelnost programu Východního partnerství (EaP) směrem k veřejnosti. Shrnutí tohoto dokumentu nastiňuje část agendy připravovaného summitu Východního partnerství v Rize, který proběhne 21.-22. května letošního roku. Jedním z jeho stěžejních bodů je rekapitulace progresu při přijímání reforem ve státech zapojených do EaP.

Summitu Východního partnerství v Rize proběhne 21.-22. května letošního roku.

(zdroj: wikimedia.org)

Takřka polovina textu je věnována prohlubování bilaterálních jednání se všemi šesti státy Východního partnerství. Dvoustranný dialog je nezbytný vzhledem k rozdílnému charakteru jednotlivých zemí a jejich odlišnému progresu na přijímání unijní legislativy. Zvláště dobře patrné to je při vyjednáváních o Asociačních dohodách. V roce 2014 je podepsaly Moldavsko, Gruzie a Ukrajina.

Právě ukrajinský podpis asociačních dohod s Unií je zvláště významným krokem v rámci politického a ideového řešení současného konfliktu na východě Ukrajiny. Linka řešení následků tohoto konfliktu se prolíná celým textem. Zmíněn je i zvýšený tlak na tyto státy ze strany Ruska, které jejich příklon k EU vnímá za narušování své sféry vlivu. Jeho reakcí je tvorba Eurasijské ekonomické unie. Právě ta brzdí jednání o Asociační dohodě s Arménií. Podobně je na tom i Ázerbájdžán, jehož přibližování k Unii komplikují lidskoprávní otázky. Ve vztahu k Bělorusku EU setrvává  u politiky kritických připomínek.

Ukrajinský podpis asociačních dohod s Unií je významným politickým a ideovým krokem. 

(zdroj: wikimedia.org)

Velkou důležitost autoři dokumentu přikládají postupu na poli vízové politiky a liberalizace krátkodobého cestování. Zmiňovány jsou především benefity, které z toho plynou pro obyvatele zemí Východního partnerství – například lepší přístup ke vzdělání či pracovnímu trhu. Bezvízový styk již takřka rok platí s Moldavskem, zejména díky zavedení pasů čtvrté generace, které obsahují biometrické údaje. Na implementaci Akčního plánu o vízové liberalizaci (Visa Liberalisation Action Plans), tedy zjednodušování, až odstranění vízové povinnosti, pracují Gruzie a Ukrajina. Mírný pokrok lze vidět i na jednáních o vízové politice s Běloruskem. Cílem EU je především přiblížit země Východního partnerství standardům Schengenského prostoru a tím umožnit jejich přibližování členství v samotné Unii. Nezbytným průvodním znakem těchto snah je i posilování ochrany vnějších hranic.

Jednou z priorit EU při jednáních v rámci Východního partnerství je apel na posílení dodržování lidských práv a přijetí mezinárodních procedur a mechanismů v této oblasti. V další řadě pak zlepšení práv žen, dětí, boj za svobodu projevu a posilování občanské společnosti. V neposlední řadě se pak EU snaží v těchto zemích napomáhat boji s korupcí. Dialog ve všech těchto otázkách byl veden zejména s Moldavskem, Gruzií a Arménií. Dodržování lidských práv EU spolu s Ukrajinci diskutovala na sub-komisi o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, která se konala v červenci 2014 v Bruselu. Unie se zástupci ukrajinského ministerstva spravedlnosti dohodla na užší spolupráci při potírání mezinárodního zločinu, zejména pašování drog a převaděčství.

Všech šest zemí Východního partnerství v roce 2014 tvrdě zasáhl konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Ten měl značné přímé i nepřímé dopady na regionální ekonomické i politické prostředí. V důsledku hluboké recese na Ukrajině došlo k významnému  zpomalení ekonomické aktivity v Ázerbájdžánu a Moldavsku, průměrný růst HDP v zemích Východního partnerství se kvůli tomu snížil na méně než polovinu. V minulém roce tak průměrné HDP oblasti činilo 1,1 % oproti 3,4 % v roce 2013. Nejméně postižena byla Gruzie, která omezuje vazby s Ruskem již od konfliktu z roku 2008.

Státy aktivní v EaP mají možnost čerpat prostředky z programu Makrofinanční pomoci (Macro-Financial Assistance), do kterého v loňském roce EU připravila k dispozici 1,36 miliardy eur. Finanční pomoc je určena zejména zemím, které procházejí krizí platební bilance. Největším příjemcem pomoci se stala Ukrajina, která v roce 2014 a na počátku roku 2015 inkasovala 860 milionů ve dvou programech.

Na důležitosti v uplynulém roce získal i makroekonomický dialog se zeměmi Východního partnerství. Loni Unie jednala s Ázerbájdžánem, Moldavskem a Arménií. Jednání s Ukrajinou a Gruzií byla přesunuta na rok 2015. Bělorusko dlouhodobě stojí poněkud stranou těchto jednání, jako hlavní důvod report zmiňuje nepodepsanou Asociační dohodu, i přesto EU s Běloruskem udržuje každoročně dialog o finančních a ekonomických problémech.

Významným finančně podpůrným programem určeným pro země Východního partnerství (a jižní sousedy EU), je takzvaný Zastřešující program, který je součástí Evropského nástroje sousedství (The European Neighbourhood Instrument). V jeho rámci prostředky čerpala Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Určené jsou na posilování demokracie a její udržitelnosti v dané zemi, dále pak na provádění reforem, které k tomu napomohou.

Napříč všemi zeměmi Východního partnerství se EU snažila o podporu zemědělství, které je jednou z hlavních ekonomických aktivit těchto států a má stěžejní vliv na jejich další, nejen ekonomický, rozvoj. Zejména důležitá je podpora v rámci Programu pro zemědělství a rozvoj venkova (Programme for Agriculture and Rural Development) pro Gruzii a Moldavsko. Díky finanční podpoře začínají tyto státy být konkurenceschopné na unijním trhu, což je pro obě země zvláště důležité ve chvíli, kdy se jim uzavírá trh ruský.

Jednou ze stěžejních oblastí jednání EU se šesticí států EaP je energetika a energetická bezpečnost. Zvláště druhá oblast nabývá na důležitosti v důsledku neutichajícího konfliktu na Ukrajině. Závislost na dodávkách energetických surovin z Ruska není rizikem jen pro státy EaP, ale i pro samotné členské státy Unie. Ta se tak dlouhodobě snaží pomáhat s diverzifikací energetických zdrojů a modernizací výrobních kapacit i distribučních sítí v zemích Východního partnerství. Značné prostředky EU vynakládá i na zvedání efektivity při využívání fosilních paliv a především zvyšování popularity obnovitelných zdrojů energie.

Unie se v uplynulém roce rovněž zasazovala o zvýšení viditelnosti Východního partnerství. Orgány EU, členské státy EU, partnerské země a další zúčastněné strany spolupráce se dlouhodobě snaží o posílení povědomí o společných aktivitách a benefitech z nich plynoucích.

David Kořínek působí jako stážista Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.