Jak je nakládáno s rozpočtem EU: Evropské strukturální a investiční fondy 

How The EU Budget Is Spent: The European Structural And Investment Funds

Magdalena Sapala; The European Parliamentary Research Service

 

Evropské strukturální a investiční fondy jsou Unií využívány v oblasti snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, a také k poskytnutí pomoci méně rozvinutým oblastem. Když Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, obecná i specifická pravidla týkající se těchto fondů byla definována pouze Evropským parlamentem a Radou EU formou nařízení v souladu s řádným legislativním postupem. Nejnovější revize těchto pravidel však již byla součástí meziinstitucionální legislativní snahy při vyjednávání víceletého finančního rámce 2014-2020, po kterém byl na konci roku 2013 přijat balíček stanovující řídící a prováděcí pravidla pro tyto fondy, a to včetně zastřešujícího nařízení č. 1303/2013, známého jako nařízení o společných ustanoveních (CPR).

Podle článku 1 tohoto nařízení bude EU v době platnosti již zmíněného finančního rámce koordinovat svou činnost prostřednictvím pěti fondů nesoucích souhrnný název ESI fondy, které povedou k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Na rozdíl od minulých let se působnost těchto fondů rozšíří o rozvoj venkova stejně jako o námořní a rybolovné odvětví. Všechny tyto oblasti podléhají sdílenému řízení, což znamená, že jak EU, tak členské státy jsou zapojeny ve všech fázích realizace ESI fondů a mají odpovědnost zajistit jejich jasné organizační a finanční vedení.

CPR představilo spousty nových instrumentů, jako je například výrazné rozšíření prostoru pro použití ESI fondů na podporu inovativních finančních nástrojů, aby tak došlo k maximalizaci využití každého eura. Na základě těchto nových pravidel mají členské státy více možností a větší flexibilitu ve financování projektů prostřednictvím půjček, záruk, vlastního kapitálu a skrz další riskantní prostředky. Tento způsob ovšem nenahrazuje vratné dotace, pouze poskytuje důležité prostředky k využití rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že se nacházíme na začátku zavedení ESI fondů na principu CPR, je příliš brzy na to, abychom mohli tvrdit, že tento systém přinese očekávané výsledky. Nicméně už nyní je možné vidět na základě zprávy EP, že CPR vedlo ke zlepšení strategické soudržnosti a kvality plánování kohezní politiky, což se posléze odrazilo na jejím lepším souladu s cíli strategie Evropa 2020.  

 


Globální a operativní: Nová strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU

Global and Operational: A New Strategy for EU Foreign and Security Policy

Sven Biscop; Istituto Affari Internazionali

 

V těchto dnech se začíná připravovat globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, která představuje revizi této politiky po dvanácti letech od přijetí evropské bezpečnostní strategie. V souvislosti s aktuálním děním navíc bude potřeba, aby nová strategie obsahovala důležité myšlenky, které se budou týkat rovnosti celého kontinentu poskytující vysokou bezpečnost, svobodu a prosperitu. Celá strategie by tak měla ctít evropský sociální model. Dále by měla splňovat tři funkce, a to definovat strategické priority, nastavit omezený počet cílů a propagovat roli EU ve světě. Jinak řečeno se autoři strategie na základě geopolitické analýzy regionálního a globálního významu EU budou snažit určit nejdůležitější hrozby a výzvy evropským zájmům, díky čemuž budou následně identifikovány také priority a cíle této politiky.

Vzhledem k původní strategii budou muset být pozměněny některé pasáže, a to kvůli zastaralosti některých myšlenek, jako jsou například ty o rovnosti v závislosti na prosperitě. Ačkoliv je totiž Evropa stále nejvíce prosperujícím místem na planetě, stala se více nerovným místem v důsledku finanční krize a dalších souvisejících událostí. Díky podpoře evropského sociálního modelu však nevzrostla v EU nerovnost natolik, jako tomu je v USA. Nicméně na úrovni členských států vzrostla poněkud dramaticky, neboť s podporou EK, MMF a některých států jim byl rozebrán sociální model. Rovnostářství navíc způsobuje dokonce větší problémy než nacionalismus nebo velmocenské ambice. Stal se totiž stavebním kamenem EU, po kterém touží mnoho lidí v jiných částech světa. Evropani si tak skrz svou svobodu a vysokou bezpečnost někdy neuvědomují sílu hrozeb současného mezinárodního dění. Svobodná a rovná Evropa se pro Evropany stala řekněme vlastním světem ve světě, jehož občané začali přehlížet geopolitické postavení Unie. Tuto novou zahraničně bezpečnostní situaci by si měli uvědomit všichni občané, aby nová strategie měla šanci uspět. 

 


Roztříštěnost mobilního telekomunikačního trhu v EU

Addressing fragmentation in EU mobile telecom markets

Mario Mariniello a Francesco Salemi; Bruegel

 

Trh mobilní telekomunikace v rámci jednotného digitálního trhu je významnou součástí strategie Evropské komise, jež byla vydána v květnu 2015. V budoucnu se různé změny budou týkat zejména přenosu dat, jelikož komunikace skrze ně je nejrychleji se rozvíjejícím způsobem komunikace a může přinést značné ekonomické výnosy. V současnosti totiž v EU chybí sjednocený trh pro telekomunikace. Proto je často brán za vzor případ USA jak kvůli cenám služeb, tak kvůli dostupnosti vysokorychlostního připojení 4G.

Dlouhodobým cílem EU je tedy usnadnit přístup k připojení 4G, zatímco ceny za tyto služby by měly být příznivé. Evropská unie tohoto chce docílit především snížením cen za expanzi na zahraniční trhy pro národní telekomunikační společnosti. Díky tomu, že budou společnosti působit v mezinárodním měřítku ve více evropských státech, zvýší se mezi nimi soutěživost. V konečném důsledku by se tedy snížily ceny pro zákazníky a značně by se rozšířilo spektrum společností, ze kterých si může klient vybrat. Dnes je totiž evropský telekomunikační trh velmi odlišný od toho amerického. V EU působí okolo 40 mobilních operátorů, z čehož většina z nich působí pouze v jedné nebo dvou zemích. Oproti tomu na celém území USA existují pouze čtyři společnosti.

Motivací pro zlepšení infrastruktury mobilních dat je efektivní pokrytí sítě, rychlost a spolehlivost komunikace. Všeobecně můžeme v Evropě považovat kvalitu připojení k síti a rychlost stahování za lepší než v USA. Avšak v oblasti připojení 4G/LTE evropské státy výrazně zaostávají. Celý proces rozvoje jednotného digitálního trhu se však obejde bez stanovení jednotných cen ze strany EU. Komise zdůrazňuje, že nemá v úmyslu taková opatření zavést, jelikož existují značné rozdíly mezi průměrnými mzdami v jednotlivých členských státech EU.

 


Hodnoty alternativ: Proč je EU nepostradatelná pro bezpečnost ve střední Asii

The Value of Alternatives: Why the EU is Indispensable to Central Asian Security

Luba von Hauff; Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik

 

Bezpečnostní rizika postsovětské střední Asie jsou stále na pořadu u mezinárodních aktérů, jako je USA, Rusko a Čína. Oblast střední Asie je mimo jiné také ovlivněna EU skrz její politický přístup především z hlediska bezpečnosti. Postoj EU vůči tomuto regionu je orientován na transformaci, liberalizaci a demokratizaci.

Oblast střední Asie, která spojuje Evropu, Blízký východ a zbytek Asie ukrývá mnoho surovin od uhlovodíků a vodních zdrojů po železné a neželezné kovy. Z bezpečnostního hlediska patří oblast mezi loajální partnery ve stabilizaci Afghánistánu. Ve vnitřní a nadnárodní úrovni bezpečnosti však region sužuje trestná činnost týkající se obchodu s drogami a se zbraněmi a dále také oblast čelí vládní a sociální nestabilitě, rostoucí islamizaci z tradičně sekulární populace, která reálně může vést k extremismu právě kvůli afghánskému vlivu především po odstoupení Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) v roce 2014. Dále ovlivňují region dvě autoritářské velmoci, Rusko a Čína, které se snaží získat oblast pod svou kontrolu. Opačnou stranu představuje právě EU, která v regionu podporuje komplexní bezpečnost a socioekonomický rozvoj prostřednictvím liberálně-demokratického přístupu, čímž se oproti velmocím zaměřuje na lidský rozměr.

Implementovat představu evropské bezpečnosti ve střední Asii je však značně obtížné. Kyrgyzská a kazašská vláda si tuto evropskou ideu převzaly po svém a vyvinuly ústřední model otevřenosti s cílem dosáhnout lokálního zlepšení v angažovanosti občanů. Vztah občanů ke státům rezonuje s místními politickými kulturami a stále přeživší sovětskou zkušeností. Vlády se tak snaží určitým způsobem zakomponovat hlavní myšlenky bezpečnosti EU do stávajícího autoritářsko-majetkového politického rámce společně s lepším sociálním začleněním svých občanů.

 


Nové členské státy jsou nedostatečně zastoupeny na důležitých pozicích zpravodajů v Evropském parlamentu

New member states are structurally underrepresented in important rapporteur positions in the European Parliament

Steffen Hurka, Michael Kaeding a Lukas Obholzer; LSE European Politics and Policy Blog

 

Jedna z pracovních pozic v Evropském parlamentu (EP) je tzv. zpravodaj, jehož úkolem je dohlížet na vypracovávání a následnou prezentaci návrhu či pozice EP ke konkrétní problematice. Na tuto funkci, která je chápána jako velice důležitá, jsou jednotlivci vybíráni přímo svými kolegy v EP. Otázkou však je, zdali právě díky zmíněnému procesu volby nedochází při oficiálním jmenování ke zvýhodňování určitých států před jinými. Právě touto problematikou se zabývali experti, kteří zkoumali přidělování pozic zpravodajů v rámci volebního období 2009-2014.  Výsledky této studie poukázaly na poměrně překvapivá, a do jisté míry znepokojující fakta. U europoslanců z novějších členských států EU je dle dané studie daleko méně pravděpodobné, že by mohli zastávat tuto důležitou pozici.

Funkce zpravodaje je vnímána jako velmi významná zejména kvůli tomu, že zpravodaj fakticky působí jako primární navrhovatel legislativy. V této souvislosti je nutné připomenout, že vliv EP na rozhodovací proces v Unii neustále stoupá. Zpravodajové a jejich tzv. stínové návrhy významně ovlivňují výslednou podobu legislativního návrhu, který je poté vyjednáván společně s Evropskou komisí a Radou ministrů. V důsledku toho zpravodajové ztělesňují pilíře rozhodovacího procesu nejen v EP, nýbrž také v rámci širšího meziinstitucionálního vyjednávání, a mají tak významná privilegia v procedurálních otázkách. Jedním z hlavních důvodů, proč europoslanci především ze zemí východního rozšíření většinou nevykonávají post zpravodajů, jsou údajně jejich nedostatečné zkušenosti pro výkon této funkce.

Výsledky studie o rozdělování pozic zpravodajů v EP obecně upozornily na skutečnost, že europoslanci z novějších členských států Evropské unie jsou méně schopni ovlivnit unijní legislativu právě díky jejich absenci na vlivných postech. Tato realita by ovšem mohla mít obecně nepříznivý vliv na legitimitu evropské integrace v daných zemích. Odborníci se tedy shodují, že by se měli europoslanci z novějších členských států aktivněji projevit v soutěži o pozice zpravodajů ve volebním období 2014-2019. I samotné národní strany zastoupené v EP by měly optimalizovat výběr svých kandidátů, aby si zajistily, že jejich zástupci budou v Evropském parlamentu zavázáni k dlouhodobému kariérnímu růstu. 

 


Analytický tým vybírá každé pondělí nejzajímavější studie institucí zabývajících se evropskou tematikou vydané v uplynulém týdnu. Seznam 66 aktuálně monitorovaných think-tanků naleznete na našem webu. Mediálním partnerem publikovaných anotací je portál EurActiv.cz.

 


 

Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.

Pokud chcete naše exkluzivní rozhovory, názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.