Proč Francie zůstává zodpovědnou za dopad migrační krize v Calais na volný pohyb
Why France remains responsible for the impact on free movement of the Calais migrant crisis
Steve Peers; LSE European Politics and Policy Blog
Snaha tisíců uprchlíků sídlících ve francouzském městě Calais dostat se skrz Eurotunel do Velké Británie vážně komplikuje dopravu, a tedy omezuje volný pohyb mezi těmito dvěma zeměmi. Otázkou je, zda je za tyto problémy zodpovědná Francie, nebo Velká Británie. Pokud na tuto záležitost nahlížíme z optiky azylové politiky EU, je větší tlak kladen právě na Francii, která například podle Dublinských a přijímacích pravidel odpovídá za vyřízení žádostí a životní podmínky uprchlíků a žadatelů o azyl na svém území bez ohledu na to, ve které zemi si o azyl požádali. Podle dostupných informací je však zřejmé, že tito lidé nemají zajištěné dostatečné ubytování, natož pak základní potřeby.
Nedostatky ze strany Francie je možné vidět také u migrantů, kteří o azyl nezažádali a v jejichž případě je zároveň velice nepravděpodobné, že se jedná o legální migranty. V této věci by správně měla Francie jednat podle směrnice o navrácení nelegálních přistěhovalců, která stanovuje, že členské státy musejí vydat příkaz k návratu a co nejrychleji zajistit jejich vyhoštění do země původu nebo tranzitu. Tato směrnice neukládá přímou povinnost migranty vyhostit, avšak v případě že tak členská země rozhodne, měla by podle toho také začít bez odkladů jednat. Z tiskových zpráv se však zdá, že francouzské orgány nevyvíjí dostatečné úsilí, aby nelegální přistěhovalce vrátily zpět v souladu s touto směrnicí.
Co se týče Velké Británie, její role je v tomto případě pouze marginální. Spojené království podle dohody „vzájemné kontroly“ vykonává hraniční dohled na francouzském území ve spojitosti s Eurotunelem. Nicméně závazky VB se dle této smlouvy nevztahují na přijímání žadatelů o azyl nebo jiných nelegálních migrantů, kteří chtějí použít tunel pro cestu do této země. Obecně řečeno, Francie jako jediná nese zodpovědnost za to, co se na jejím území odehrává. Přes tyto skutečnosti by se měla Velká Británie více podílet na hledání řešení této otázky, jelikož by případné zrušení dané smlouvy pro ni mohlo mít vážné důsledky.
Vyzbrojování Ukrajiny a Pobaltí může mít na patovou situaci ve vztahu Západu k Rusku kontraproduktivní účinky
Arming Ukraine and the Baltics could prove counter-productive in the West’s stand-off with Russia
Catherine Lefèvre; LSE European Politics and Policy Blog
Mezi jednu z nejspornějších otázek ve vztahu Západu s Ruskem patří vyzbrojování Ukrajiny a Pobaltí ze strany USA a jejich spojenců v NATO. Cílem v této oblasti je především snížit ruskou agresi, ovšem takové jednání se může stát v nejbližší době spíše kontraproduktivním. Na jedné straně tak stojí zastánci ozbrojování východní Evropy, především hlavní představitelé zemí a jejich vlády, na druhé straně stojí ruský ministr Sergej Lavrov, který nechává zodpovědnost za krizi na Západu. Ten si však musí být vědom faktu, že pokud bude ozbrojování pokračovat, mohou být jak USA, tak EU zodpovědné za všeobecné zhoršení vztahu Ruska s východní Evropou.
Každý členský stát má totiž k ozbrojování jiný postoj. Například Německo výrazně odmítá dodávat zbraně, zatímco Cameronova vláda by pomohla armádě se školením, ale bez smrtících prostředků. Na druhé straně členské státy východní Evropy však jednoznačně volají po vyzbrojování. Z pobaltských států je pak nejznepokojenější konkrétně Litva, která hraničí jak s Kaliningradem, tak Běloruskem, dlouhodobým ruským spojencem. Navíc je známo, že v kaliningradské oblasti jsou prováděna ruská a běloruská vojenská cvičení.
Podle EU by však Rusko nikdy přímo nezaútočilo, a to nejen kvůli článku 5 NATO. Dle odborníků by však Rusko mohlo provést invazi pod záminkou ohrožení etnických Rusů v Pobaltí. Přesto by však vojenské ozbrojování nemělo být konečným řešením. Nestalo by se totiž poprvé, že by vojenská zařízení, jako jsou tanky, vozidla a střelivo, skončila v nesprávných rukou, jako tomu bylo například s iráckými silami, kdy se vojenská pomoc dostala do rukou Islámského státu. Zbraně rovněž podporují válkua nikdo se také nemůže zaručit, že budou pobaltské státy nebo Ukrajina jednat zodpovědně. Mnohem důležitější zbraní ve vztahu s Ruskem tak bude diplomacie.
Střet národní a evropské politiky – německý klimatický poplatek jako řešení?
Clash between National and EU Climate Policies - the German Climate Levy as a Remedy?
Sonja Peterson; Kiel Institute
Členské země Evropské unie se společně zavázaly k omezení emisí a ochraně životního prostředí již v roce 1997 v rámci uzavření Kjótského protokolu. To bylo poprvé, kdy se státy kolektivně dohodly na spolupráci v oblasti ekologie. Dnes je znečisťování ovzduší regulováno pomocí systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), díky němuž se v určité míře daří zamezovat skleníkovému efektu.
V současné době je však nutné systém reformovat, aby mohly státy dosáhnout efektivních a dlouhodobých výsledků. Na jedné straně navrhují experti rozšíření působení ETS do dalších sektorů a regionů, zatímco druhá skupina upřednostňuje stanovení minimální a maximální ceny uhlí. Ta by měla zvýšit konkurenceschopnost firem vůči podnikům působícím mimo území EU.
Směr, jakým by se Evropa mohla ubírat, navrhlo Německo. Na národní úrovni představili plán klimatického odvodu. Ten by spočíval v poplatku za všechny emise, kdy by firmě podle míry vypuštěných emisí následně přišla část poplatku zpět. V současnosti se však tento návrh dál neprojednává, jelikož téma z velké části podléhá tlaku lobbingu uhelných společností. Všeobecně vzato, kromě reformy ETS je nyní také zapotřebí se zamyslet nad tím, jak mohou státy provádět vlastní politiku v oblasti klimatu na národní úrovni, aniž by byla zasažena evropská opatření.
EU a Latinská Amerika musí najít nové způsoby spolupráce
EU and Latin America must find new ways of cooperation
Kolektiv autorů; Friends of Europe
Latinská Amerika a Evropská unie mají velký potenciál pro budoucí spolupráci. Díky dynamice demokratických režimů na tomto kontinentu bylo umožněno posílení vazeb s EU a jejích investic. V posledním desetiletí se obchod s regionem zdvojnásobil, přičemž Unie je držitelem obchodní dohody s 26 z 33 zemí, včetně států CELAC. EU láká tato oblast kvůli společnému spojenectví proti Číně v oblasti obchodu a kvůli cestě ke smíru mezi USA a Kubou, ze kterého by mohla Unie čerpat výhody. Otevírá se tak nový geopolitický příběh.
V současné době je množství investic EU v Brazílii větší než v Rusku a Číně dohromady. Ne jeden důkaz tak ukazuje vřelý obchodní vztah s touto oblastí. Důležité je oživit vztahy prostřednictvím dialogu o politice a společnosti, dále o sociálním začleňování a především o hospodářských a obchodních vztazích. Jedna z oblastí, kde jsou oba regiony nejaktivnější, je téma klimatických změn. Evropské společenství se s regionem v minulém roce již dohodlo na 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. V květnu se přihlásilo v podobném duchu Mexiko, které slíbilo počátek snižování emisí nejpozději do roku 2026 a plnou dekarbonizaci do roku 2060. Pro takové země, které produkují ropu, je však snižování emisí značně problematickým bodem. Latinskoamerické země se také touží přiblížit k evropskému sociálně tržnímu hospodářství. Aby však došly k cíli a pokusily se o vlastní verzi tohoto modelu, musí ještě čelit mnoha výzvám.
To nejlepší z obou stran: Neprozkoumaný potenciál meziparlamentní spolupráce v EU
The Best of Both Worlds: The Unexploited Potential of Inter-parliamentary Cooperation in the EU
Karolina Borońska-Hryniewiecka; The Polish Institute of International Affairs
Britský premiér David Cameron našel spojence pro podporu jedné ze svých plánovaných reforem v EU. Polská vláda nedávno vyjádřila souhlas se záměrem Velké Británie posílit postavení národních parlamentů v celkové tvorbě unijní politiky. Podobně navrhované reformy však vyžadují revizi primárních smluv či konkrétní technické úpravy. Ve skutečnosti by se ovšem dalo dosáhnout požadovaných změn posílením meziparlamentní spolupráce v rozsahu, jenž umožňuje dosavadní nastavení smluvního rámce EU. I když by taková změna vhodně zapadla do současného institucionálního klimatu, ve kterém se usiluje o lepší regulaci a větší transparentnost, je k její realizaci nutná skutečná politická vůle na straně unijních institucí i členských států.
Jedním z hlavních důvodů údajného nedostatku demokratické legitimity v EU je fakt, že vytváření unijní politiky nedisponuje dostatečnou parlamentní reprezentací a odpovědností. Vnitrostátní parlamenty členských zemí přitom hrají velkou roli právě jako tzv. zprostředkovatelé legitimity. Jelikož koordinují činnost vlád svých států v otázce agendy EU, jsou národní parlamenty vhodnými aktéry pro začleňování požadavků občanů do společných evropských standardů. Někteří experti se shodují, že pokud by chtěly národní parlamenty vykonávat významnou reprezentativní funkci v komplexní struktuře unijního vládnutí, měly by podporovat další zvýšení vlivu Evropského parlamentu (EP) na tvorbu politiky EU. EP má totiž schopnost zvýšit jejich celkovou relevanci například tím, že přidá více institucionální váhy k jednotlivým návrhům vnitrostátních parlamentů.
V současné době se zdá, že na zahájení intenzivní meziparlamentní spolupráce nikdy nebyla vhodnější doba. Evropská komise má koncem letošního roku v úmyslu podepsat obnovenou meziinstitucionální dohodu o lepší regulaci mezi EP a Radou EU. EP navíc nutně potřebuje revitalizovat svoji pozici ve sféře hlavních legislativních autorit EU a tím tak prezentovat sám sebe jako dostatečně silného hráče. Národní parlamenty by tyto nadcházející změny měly využít ve svůj vlastní prospěch a v dané atmosféře společně připravovat návrhy nových mechanismů, díky kterým by zvýraznily své vlastní postavení. Samotné národní vlády by také měly vynaložit skutečné úsilí, jež povede k posílení vnitrostátních parlamentů a k důslednější podpoře meziparlamentní spolupráce v unijních záležitostech.
Analytický tým vybírá každé pondělí nejzajímavější studie institucí zabývajících se evropskou tematikou vydané v uplynulém týdnu. Seznam 66 aktuálně monitorovaných think-tanků naleznete na našem webu. Mediálním partnerem publikovaných anotací je portál EurActiv.cz.
Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.
Pokud chcete naše exkluzivní rozhovory, názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.
