V úterý 26. 1. 2016 se sešel senátní Výbor pro záležitosti Evropské unie v usnášeníschopném počtu 7 členů z 9. Omluven byl senátor Lumír Aschenbrenner (ODS+KČ) a Peter Koliba (ANO). Program schůze měl několik bodů. Za prvé se jednalo o návrhu senátního návrhu stykového zákona. Dále bylo představeno sdělení Komise o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie. Poté se řešilo sdělení Komise Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky a na závěr přišly na řadu Priority ČR v agendě vnitřního trhu 2015 - 2020.
Návrh senátního návrhu stykového zákona
Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek (stykový zákon), přišel představit předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury František Bublan (ČSSD) a tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Jan Kysela. V následující obecné rozpravě se o slovo přihlásil senátor Tomáš Grulich (ODS) a zdůraznil, že senátní Výbor pro záležitosti EU má vřelé vztahy s poslaneckým Výborem pro evropské záležitosti a stykový zákon by podpořil. Poté svůj názor vyjádřil Zdeněk Besta (ČSSD), jež řekl, že stykový zákon také podporuje. Dále se předsedy Hampla (KDU-ČSL+SZ) zeptal, jak se předseda Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) staví ke společnému orgánu pro evropské záležitosti. Předseda Hampl (KDU-ČSL+SZ) odpověděl, že se s Ondřejem Benešíkem (KDU-ČSL) domluvili, aby se společný orgán nekonstruoval. Posléze během rozpravy vystoupil Jan Látka (ČSSD) a sdělil, že se k návrhu stykového zákona staví kladně a také nesouhlasí se zkonstruováním Společného evropského výboru. Během podrobné rozpravy se o slovo nikdo další nepřihlásil.
Sdělení Komise o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie
Dále se schůze výboru zúčastnila předně za Úřad vlády Lucie Šestáková, zástupkyně státního tajemníka. Dalšími hosty výboru byli Jiří Palán, ředitel odboru Záležitosti Evropské unie ministerstva financí a ředitelka odboru Evropské unie a mezinárodní spolupráce ministerstva práce a sociálních věcí Zuzana Zajarošová. Všichni tři výše zmínění představovali sdělení Komise o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie. V následné rozpravě jako první hovořil senátor Tomáš Grulich (ODS), jež se ptal, jak korespondují požadavky Velké Británie s předloženým sdělením Komise. Jiří Palán odpověděl, že z důvodu vyjednané trvalé výjimky pro Británii v souvislosti s eurozónou, je příznivcem vyváženějších vztahů s eurozónou. Zuzana Zajarošová vysvětlila, že návrhy Británie v sociální oblasti příliš nekorespondují s obsahem zprávy. Dále vysvětlila, že se pro členské státy jedná o komplikovanou záležitost, a to - zejména požadavek omezit přístup k dávkám pro migrující osoby. Lucie Šestáková na to odpověděla , že David Cameron se nebrání určitému kompromisnímu řešení v sociální oblasti. Následně se předseda výboru Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ) zeptal, zda lze dokument Komise chápat ku prospěchu Spojeného království. Lucie Šestáková odvětila, že tímto způsobem by to nechápala, protože uvedené sdělení je úzce spojené s prohlubováním eurozóny, avšak Britové požadují něco jiného. Poté předsedu výboru Václava Hampla (KDU-ČSL+SZ) zajímalo, do jakého časového horizontu bychom měli přijmout euro. Lucie Šestáková odpověděla, že jsou v plánu kampaně, během nichž by se mimo jiné mělo obecněji diskutovat o přijetí eura, nikoliv pouze o datu vstupu do eurozóny. Poslední otázku během této rozpravy měl předseda Hampl (KDU-ČSL+SZ), jež se zeptal, zda by se eurozóna mohla vyvinout směrem, v němž by se ČR nestala její součástí. Jiří Palán objasnil, že z čistě právního hlediska to není pravděpodobné, protože ČR nemá vyjednanou trvalou výjimku. Poté také připomněl praxi některých zemí stojících mimo eurozónu (Švédsko), jenž oddalují přijetí eura neplněním Maastrichtských kritérií.
Sdělení Komise Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky a Priority ČR v agendě vnitřního trhu 2015 – 2020
Posledním bodem schůze senátního výboru bylo sdělení Komise Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky a také Priority ČR v agendě vnitřního trhu 2015 – 2020. Zmíněná témata představovala účastnice přechozí diskuze Lucie Šestáková, zástupkyně státního tajemníka Úřadu vlády a dále také Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Během poslední rozpravy se o slovo přihlásil předseda výboru Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ), jež měl několik otázek k Prioritám ČR v agendě vnitřního trhu 2015-2020. Za prvé se Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ) ptal na plánované uznávání vysokoškolských kvalifikací, na zlepšení přenositelnosti sociálních a zejména důchodových práv a na postupné srovnání platových podmínek. Dále senátora zajímalo, jestli existují konkrétní představy jak se postarat o dostatek levných energetických zdrojů. K uznávání vysokoškolských kvalifikací zástupkyně státního tajemníka Úřadu vlády řekla, že proběhla revize směrnice o uznávání profesních kvalifikací, při níž byla snaha o synchronizaci s Boloňským systémem. Problémem je, že si členské státy brání své zavedené systémy. Taktéž zlepšení přenositelnosti sociálních práv je tématem, o němž se již dlouho hovoří a je možné, že se objeví v Labour Mobility Package. Zatím k tomu však není vytvořen konkrétní návrh. Náměstek ministra průmyslu a obchodu řekl, že postupné srovnání není v jeho gesci. Součástí Priorit ČR v agendě vnitřního trhu 2015-2020 jsou totiž úkoly, jež mají na starost jednotlivá ministerstva. Dostatek levných energetických podmínek souvisí to s implementací tzv. Třetího energetického balíčku, neboť ten bude mít vliv na ceny energií. Nakonec se senátor Zdeněk Besta (ČSSD) zeptal, v jakém stavu je projekt vysokorychlostního internetu. Lucie Šestáková odpověděla, že ohledně tohoto projektu probíhají jednání. Není to nicméně tak, že bychom o peníze z EU měli přijít.
