Ve středu 17. 2. 2016 se sešel senátní Výbor pro záležitosti Evropské unie v usnášeníschopném počtu 7 členů z 9. Omluven byl senátor Antonín Maštalíř (ČSSD) a Zdeněk Besta (ČSSD). Program schůze měl několik bodů. Nejprve to byl návrh Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o posílení kontrol na vnějších hranicích na základě příslušných databází. Dále byly představeny návrhy směrnic, které mění předpisy o obalech a obalových odpadech, o vozidlech s ukončenou životností, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, o skládkách odpadů a o odpadu. Poté bylo na pořadu schůze sdělení Komise – Akční plán EU pro oběhové hospodářství. Dále byla představena Výroční zpráva oddělení pro EU. Nakonec Úřad vlády informoval o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady (18. – 19. 2. 2016) a o návrhu předsedy Evropské rady na nové uspořádání pro Spojené království v Evropské unii.

Návrh nařízení, které mění pravidla o posílení kontrol na vnějších hranicích na základě příslušných databází

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění pravidla o posílení kontrol na vnějších hranicích na základě příslušných databází, přišla představit náměstkyně ministra vnitra pro řízení sekce sociálního, zdravotnického a právního zabezpečení, bezpečnostního výzkumu a programového řízení Monika Pálková. V následující obecné rozpravě se o slovo přihlásil předseda výboru Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ), kterého zajímalo, zda není chybné, že se návrh nařízení netýká letištních prostorů. Zástupkyně Ministerstva vnitra vysvětlila, že na letištích probíhají kontroly vždy a na pozemních a námořních hranicích je na základě analýzy rizik umožněno od kontroly upustit. Je to z toho důvodu, aby byla zajištěna plynulost dopravy. Tyto kontroly se budou týkat i občanů EU. Do této doby občané Unie totiž nebyli systematicky kontrolováni. Dále se předseda výboru Hampl zeptal na to, jaká zdržení takovéto kontroly přinesou. Zástupkyně Ministerstva vnitra odpověděla, že na českých letištích by to nemělo přinést velká zdržení. Nakonec chtěl Václav Hampl vědět, zda je návrh nařízení jen věc právní, nebo zda bude nutné provést i některé technické úpravy. Podle představitelky Ministerstva vnitra je návrh zásadní, neboť dosud neexistovala právní úprava, která by umožňovala systematickou kontrolu. Toto omezení odpadne a bude tak možné kontrolovat každého. Z pohledu ČR nebude nutné provést žádné zásadní technické změny.

Návrh několika směrnic týkajících se životního prostředí a Akční plán EU pro oběhové hospodářství 

Dále byly na pořadu schůze návrhy směrnic, kterými se mění pravidla o obalech a obalových odpadech, o vozidlech s ukončenou životností, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, o skládkách odpadů a o odpadu, a také sdělení Evropské komise s názvem Akční plán EU pro oběhové hospodářství. Za Ministerstvo životního prostředí téma představili Berenika Peštová, náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí, Jan Maršák, vedoucí oddělení koncepcí a technologií a zástupce ředitele odboru odpadů, a Ladislav Trylč, vedoucí oddělení zpětného odběru. Do diskuze dále přispěli za Ministerstvo průmyslu a obchodu Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru ekologie, a za Ministerstvo zemědělství Vlastimil Zedek, vedoucí oddělení OZE a environmentálních strategií. V první části následující rozpravy se senátoři zabývali tím, zda nepřeformulovat některé pasáže výše zmíněných předpisů. Poté se o slovo přihlásil předseda výboru Václav Hampl a tázal se na to, jak situace vypadá a jaké proměny se dají čekat přijetím zmíněných předpisů a poté také na problematiku subsidiarity. Náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí Peštová řekla, že Ministerstvo životního prostředí předně ctí prioritu předcházení vzniku odpadu, poté přichází na řadu materiálové využití (recyklace) odpadu, energetické využití (spalování) a posledním řešením jsou skládky. Náměstkyně také uvedla, že by ČR měla mít krizový plán – energetické využití, aby se nestalo to, že by se nakupilo velké množství recyklovaného odpadu. Po Berenice Peštové hovořil Jan Maršák, který informoval, že v roce 2014 byla míra recyklace komunálního odpadu v ČR 33 %, 12 % komunálního odpadu bylo využito energeticky a cca polovina komunálního odpadu skončila na skládkách. Ministerstvo životního prostředí by chtělo tento trend zvrátit a navrhuje, aby bylo více odpadu recyklováno a méně nevyužito a odloženo na skládkách. Následně hovořil Ladislav Trylč k tzv. obalové směrnici a vysvětlil, že Evropská komise navrhuje zvýšení cílů pro recyklaci obalových odpadů, a také nový způsob výpočtu těchto cílů. Poté se k problematice vyjádřil Vlastimil Zedek, který řekl, že Ministerstvo zemědělství podporuje aktivitu Komise, neboť je důležité, aby v členských státech došlo ke sjednocení definic a postupů, na základě kterých se vypočítává množství odpadů. Co se materiálního využití týká, Ministerstvo zemědělství nejvíce zajímá biologicky rozložitelný odpad. Pokud jde o subsidiaritu, k tomu zpravodaj tohoto bodu Jan Látka (ČSSD) řekl, že je situace lepší než v minulosti. Nakonec se předseda výboru Václav Hampl ptal na potravinový odpad. Jan Maršák vysvětlil, že Ministerstvo životního prostředí se zabývá potravinovým odpadem a jeho cílem je, aby se potraviny nevyhazovaly a spíše se darovaly.

Výroční zpráva oddělení pro EU

Předposledním bodem schůze senátního výboru byla Výroční zpráva oddělení pro EU Senátu, kterou přišel představit vedoucí oddělení Jan Grinc. V roce 2015 Výbor pro záležitosti Evropské unie projednal 43 evropských tisků. V loňském roce i v roce 2014 byl počet projednaných dokumentů nižší. Jakmile zesílila migrační krize, zvýšil se počet předpisů, které Komise začala předkládat. Od roku 2016 je patrné, že aktivita Komise stoupá.

Informace o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady (18. – 19. února 2016) a návrh předsedy Evropské rady na nové uspořádání pro Spojené království v Evropské unii

Nakonec se schůze Výboru pro záležitosti EU zúčastnil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, který informoval o pozicích vlády, oprogramu jednání Evropské rady konané 18. – 19. 2. 2016 a o návrhu předsedy Evropské rady na nové uspořádání pro Spojené království v EU. Během poslední rozpravy se o slovo přihlásil senátor Tomáš Grulich (ODS) a zeptal se, zda by nebylo možné využít návrh nového uspořádání pro Spojené království v EU jako podklad pro úpravu primárního práva a zda se ČR kloní spíše k tomu, aby šlo o výjimku pouze pro Velkou Británii. Státní tajemník vysvětlil, že českou prioritou je setrvání Británie v EU. Kdyby byla dohoda pouze otázkou Spojeného království, tak by fixace přídavků na děti nebyla pro ČR zásadní téma. Za předpokladu, že by se dohoda týkala více států, vnímala by to ČR jako problém, protože by to mohlo ovlivnit velké množství českých rodin. Pokud bychom chtěli upravit primární právo, dostali bychom se do jiného právního režimu – v případě ČR do režimu referenda. Poté se předseda výboru Václav Hampl zeptal, zda můžeme očekávat, že dojde k aktualizaci dokumentů po jednáních ve čtvrtek a v pátek. Státní tajemník odpověděl, že finální verze dokumentů by měla být k dispozici v pátek během dne. Nakonec se Václav Hampl zeptal, zda by nebylo od věci investovat finance na mediální kampaň do zahraniční, aby byla ČR lépe vnímaná v souvislosti s migrační krizí. Tomáš Prouza připustil, že mediální kampaň je důležitá.

7:9