Že je situace skutečně vážná, šlo poznat i ze živé debaty, která proběhla jako doprovodný program výstavy 15. března. Nejen o drásajících příbězích migrantů, ale i o mnoha dalších aspektech uprchlické krize, debatovali ředitel Amnesty International Marek Martin, mluvčí iniciativy Syrská revoluce Assem Atassi a analytička pro migraci z think-tanku Evropské hodnoty Markéta Blažejovská, to vše pod taktovkou moderátorky Angeliky Gergelové z Eurocentra Brno.
Řečníci (zleva): Markéta Blažejovská, Assem Atassi, Angelika Gergelová, Marek Martin.
Přítomní návštěvníci se tak mohli například dozvědět, jaké důsledky mají rozhodnutí přijatá Evropskou unií na samotné uprchlíky, kteří jsou postupem času nuceni vydávat se na stále riskantnější a životu nebezpečnější trasy. Podle Marka Martina se Evropa snaží budovat pevnost pomocí plotů, které ale představují pouze drahý způsob, jak hromadit lidi na hranicích a bránit jim v bezpečném postupu. Za katastrofální považuje i snahu dohodnout se s Tureckem, na které mu zejména vadí, že nereflektuje skutečný problém a nevhodně kombinuje politické a ekonomické záležitosti s lidskoprávní politikou.
Ředitel Amnesty International Marek Martin pronesl úvodní slovo k výstavě.
K Turecku se vyjádřila i analytička Markéta Blažejovská, podle níž je dohoda krokem správným směrem, nicméně přístup Evropské unie a její ochotu obnovit přístupová jednání označila za příliš submisivní a málo razantní. Zdůraznila také, že jakékoliv funkční řešení musí vzniknout na evropské úrovni, a to i přesto, že žádné z předchozích pravidel a opatření se zatím nepodařilo úspěšně dodržovat. Alternativou by podle ní byl pouze rozpad schengenského systému. Za nezbytnost považuje i nepříjemné rozhodování o tom, kteří lidé nakonec skutečně dostanou příležitost se do Evropy legální cestou dostat, což by zabránilo selekci azylantů pouze na základě toho, zda dokáží zaplatit převaděčům.
Assem Atassi, Syřan žijící již od studií v Brně, prezentoval své myšlenky týkající se odpovědnosti zemí Evropské unie vůči situaci v destabilizovaných regionech. Upozornil tak mimo jiné na to, že dokud uprchlíci nedošli k hranicím Evropy, o stav zemí jejich původu se nikdo příliš nezajímal, zatímco státy jako Libanon neb Jordánsko kolabovaly pod náporem uprchlických vln. Ve velkém pak přispěl zejména do diskuze o náboženských a kulturních rozdílech a integraci uprchlíků. Všechny přítomné upozornil na narůstající dehumanizaci migrantů, jejichž chování není možné generalizovat podle náboženství, ale je potřeba je vnímat jednotlivě s jejich individuálními vlastnostmi a příběhy.
Výstava je přístupná veřejnosti v atriu Knihovny Jiřího Mahena v Brně do konce března.
Děkujeme všem přítomným za příspěvky do diskuze a doufáme, že se setkáme i na dalších debatách plánovaných brněnským týmem think-tanku Evropské hodnoty ve spolupráci s informačním střediskem Europe Direct a Eurocentrem Brno. Následující debaty se budou zabývat nejen tématem migrace, ale dotknou se například Transatlantického obchodního a investičního partnerství nebo prokremelské propagandy v České republice.
Veronika Víchová působí jako juniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty.
