Lídři zemí EU se na dvoudenním březnovém zasedání (17.–18. března) společně s tureckými představiteli dohodli na řešení migrační krize, které by mělo zastavit příliv nelegálních migrantů z Turecka do EU. Tato dohoda tak odráží výsledky summitu, jenž se mezi oběma stranami uskutečnil dne 7. března. Dle oficiálních závěrů zasedání Evropská rada rovněž potvrdila snahu naplňovat komplexní strategie pro řešení migrace. Představitelé rovněž projednali otázky týkající se jednotného trhu, energetiky a klimatu.
Lídři zemí EU se na dvoudenním zasedání střetli s tureckými představiteli.
(zdroj: The European Union)
Bezvízový styk s Ukrajinou
Před zahájením summitu proběhlo jednání vrcholných představitelů s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Po jeho skončení předseda Evropské komise Jean Claude Juncker oznámil záměr Komise v dubnu navrhnout zavedení bezvízového styku s Ukrajinou. Ta dle jeho slov přijala v poslední době řadu reforem, včetně protikorupčních opatření, díky nimž je možné bezvízový styk uskutečnit. O provedení několika reforem, jež podmiňují vízovou liberalizaci, informoval Juncker již v listopadu loňského roku. Návrh EK musí být potvrzen kvalifikovanou většinou v Radě a získat podporu v Evropském parlamentu. Komise již tento měsíc navrhla podobný krok vůči Gruzii. EU vede s Ukrajinou dialog o vízové liberalizaci od roku 2008. Rozhodnutí Komise představuje dle Porošenka důležitou událost pro jeho zemi.
Český premiér Bohuslav Sobotka se společně s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem shodli na tom, že by bezvízový styk neměl pro ČR představovat rizika či problémy. Dle Svazu průmyslu a dopravy přijdou do ČR noví pracovníci, po kterých je nyní velká poptávka. Již v únoru čeští politici poukazovali na možný příliv uprchlíků z Ukrajiny v souvislosti s možnou eskalací konfliktu v zemi. Průzkum CBOS v tomto ohledu odhaluje, že je ČR více otevřenější k přijetí ukrajinských běženců ve srovnání s přijetím uprchlíků z Blízkého východu.
Bohuslav Sobotka si myslí, že bezvízový styk s Ukrajinou by neměl pro ČR představovat rizika či problémy.
(zdroj: The European Union)
Hlavy států a vlád členských zemí EU se v souvislosti s Ukrajinou věnovaly také případu ukrajinské pilotky Nadiji Savčenkové, obžalované z vraždy a z překročení ruských hranic, která je vězněná v Rusku.
Dohoda EU-Turecko
Od listopadu 2015 se členové Evropské rady již potřetí setkali se svým tureckým protějškem za účelem prohloubení vzájemných vztahů a řešení migrační krize. Koncem listopadu byl aktivován společný akční plán, dle nějž bylo od té doby dosaženo značného pokroku. Turecko zejména zesílilo svou ochranu hranic a zintenzivnilo výměnu informací, dále také zlepšilo podmínky pro přijímání uprchlíků ze Sýrie. EU na druhou stranu zahájila vyplácení prostředků z nástroje pro uprchlíky v Turecku, a to ve stanovené výši 3 miliard eur. Pokroku bylo dosaženo také v oblastech uvolňování vízového režimu a přístupového vyjednávání (otevření vyjednávací kapitoly 17 v prosinci loňského roku).
K podpisu dohody došlo až na nynějším summitu.
(zdroj: The European Union)
K poslednímu setkání mezi unijními a tureckými představiteli došlo 7. března, kdy Turecko představilo vlastní plán řešení migrační krize. Poměrně zaskočení vrcholní představitelé členských států EU tak návrh pouze předběžně odsouhlasili, k podpisu dohody došlo až na nynějším summitu. Dohoda se skládá z devíti bodů a jejím hlavním cílem je ukončit nelegální migraci z Turecka do EU. Tohoto cíle by mělo být dosaženo za pomoci tzv. nového výměnného mechanismu.
Všichni nelegální migranti, kteří vstoupí na řecké území od 20. března 2016, budou navráceni zpět do Turecka. S každým příchozím bude zacházeno individuálně, tedy každý projde bezpečnostní prověrkou, a členská země bude mít právo ho odmítnout v případě, že bude představovat bezpečnostní riziko. Za každého navráceného uprchlíka by měla EU přijmout jednoho občana Sýrie, jenž bude přesídlen z Turecka. Přednost budou mít lidé, kteří se již v minulosti nepokusili do EU nelegálně vstoupit. Přijímání uprchlíků z tureckého území by mělo začít začátkem dubna.
Obavy členských států se soustředily zejména na možné zavedení dalších přerozdělovacích kvót. Stejné obavy měli také představitelé ČR, kteří na summitu prosazovali, aby státům nevznikly nové závazky nad rámec počtu vyplývajícího z dohod, jež byly přijaty v loňském roce. Aby k tomu nedošlo, může EU přijmout nanejvýš 72 tisíc osob, k čemuž se lídři také zavázali. Pokud se tento počet vyčerpá, bude mechanismus ukončen. Současně však bude aktivován dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů, kterého se členské státy budou účastnit dobrovolně. Pokud mechanismus nenaplní cíl ukončit nelegální migraci, bude dále přezkoumán.
EU se na oplátku Turecku zavázala urychlit plnění plánu na uvolnění vízového režimu, jenž si klade za cíl zrušit vízovou povinnost nejpozději do konce června 2016. Podmínkou však nadále zůstává splnění zbývajících požadavků, které by Turecko mělo naplnit co nejdříve, aby mohla Komise do konce dubna předložit finální návrh. Prozatím Turecko plní 35 kritérií z celkového počtu 72.
Vrcholní představitelé se rovněž zavázali k uvolnění dalších 3 miliard eur do konce roku 2018 z nástroje pro uprchlíky, jakmile budou prostředky z prvních poskytnutých 3 miliard eur téměř vyčerpány. Prostředky slouží k financování projektů pro uprchlíky, zejména v oblasti zdraví, vzdělávání, infrastruktury, potravin a dalších životních potřeb. Na vyplacení prvních 3 miliard eur se členské státy dohodly na listopadovém summitu. Se společným úsilím budou také obě strany pracovat na zlepšení humanitárních podmínek v Sýrii.
V souvislosti s příslibem znovunastartování přístupového procesu Turecka do EU se lídři zavázali k otevření další vyjednávací kapitoly (kap. 33), a to ještě v průběhu nizozemského předsednictví. Zároveň se do budoucna zrychlí příprava na otevření dalších kapitol. Dle ČR je však potřeba důrazně dbát na dodržování lidských práv v Turecku a rovněž na zajištění svobody slova.
Dosažená dohoda byla okamžitě odsouzena ze strany Amnesty International. Posílání lidí zpět není dle ředitele Amnesty International pro Evropu a střední Asii v souladu s mezinárodním právem. Dle předsedy Výboru OSN pro lidská práva EU riskuje ohrožení své základní hodnoty – ochrany lidských práv – v případě, že se jí nepodaří zajistit, aby Turecko poskytlo navráceným migrantům řádnou ochranu. Proti dohodě vystoupil také Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, dle jehož představitelů migranti potřebují ochranu a nikoliv odmítnutí.
Proti dohodě se postavilo také několik členských států, které poukazují zejména na porušování lidských práv v Turecku. Silná kritika také zaznívala ze strany Kyperské republiky, která vede s Tureckem dlouholetý spor o rozdělení svého ostrova. Dle britského premiéra Davida Camerona však dohoda pomůže s odstraněním obchodního modelu převaděčů. Španělský premiér Marian Rajoy považuje za hlavní cíl vyvarovat se možnému ohrožení života lidí při cestě do Evropy. Z tohoto důvodu bude Španělsko trvat na dodržování mezinárodního práva.
Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že provádění dohody se neobejde bez překážek. Markus Söder, člen CSU a ministr financí Bavorska, prohlásil, že by dohoda kvůli uvolnění vízového režimu mohla vést k větší migraci do EU. Velká část kurdské menšiny by dle jeho názoru mohla přijít právě do Německa.
Zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost
Dalším bodem zasedání byla otázka evropského semestru 2016 a určení prioritních oblastí politik. Evropská rada v tomto směru potvrdila prioritní oblasti stanovené v roční analýze růstu, v rámci níž Komise vymezuje hlavní prvky své agendy pro růst a zaměstnanost. Těmito prioritami jsou: obnovení investic, provádění strukturálních reforem zaměřených na modernizaci našich ekonomik a uplatňování odpovědných fiskálních politik. Představitelé rovněž zdůraznili význam dobře fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení.
Představitelé rovněž projednali otázky spojené s rozvojem jednotného trhu a hospodářské a měnové unie (HMU). Na červnovém zasedání bude Evropská rada jednat o pokroku dosaženém při dokončení HMU a při plnění strategií týkajících se jednotného trhu, jednotného digitálního trhu a unie kapitálových trhů.
Klima a energetika
Ačkoliv neměla být otázka změn klimatu a energetiky předmětem diskuze, dostalo se jí během dvoudenního zasedání malé pozornosti. Lídři vyzvali Komisi k pokračování v práci na konkrétních krocích k posílení energetické bezpečnosti EU a vytvoření fungujícího a vzájemně propojeného trhu s energií. Představitelé rovněž zdůraznili závazek EU ke snížení domácích emisí skleníkových plynů, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a zlepšení energetické účinnosti. Evropská rada také očekává podpis Pařížské dohody dne 22. dubna v New Yorku, tak jak uvedla EK ve svém sdělení z 2. března 2016.
Tereza Nováková působí jako juniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty.
