Evropská unie bojuje proti obchodu s mučícími a popravčími nástroji
Fighting trade in tools for torture and executions
Ionel Zamfir; The European Parliamentary Research Service
EU usiluje o zabránění mučení a ukončení používání trestu smrti všude na světě. Přestože je mučení na základě mezinárodních úmluv považováno za univerzálně zakázané, stále k němu dochází. Naproti tomu popravy jsou v řadě států nadále legální. Skutečná (ne)zákonnost však nutně nevypovídá o jejich využívání v praxi. Unie se snaží používání obou těchto nástrojů zabránit skrze Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a to v rámci jednání zejména se zeměmi třetího světa. Působí ale i jiným způsobem.
Související opatření pro oblast obchodu EU přijímá od roku 2005. V současnosti platí omezení pro nakládání s produkty „zneužitelnými“ i pro mučení nebo vykonání trestu smrti a zákaz prodeje či technické podpory věcí výhradně s tímto účelem. Pro obě kategorie existuje seznam konkrétních položek. Stávající opatření však jsou kritizována, neboť se netýkají souvisejících aktivit, jako zprostředkovávání obchodu nebo přepravy podobných nástrojů. Evropský parlament proto vyzval Komisi k vytvoření nového legislativního návrhu s cílem zavedení výrazných změn. Komise v roce 2014 představila plán, který mimo jiné upravuje používané definice, modifikuje podmínky pro schvalování obchodu a zakazuje zprostředkování prodeje či poskytnutí pomoci pokud hrozí „zneužití“ produktu. Přesto mají nevládní organizace výhrady.
Společná zpráva Amnesty International a Omega Foundation překládá řadu připomínek. Efektivitu opatření podle nich snižuje nezahrnutí zákazu pro přepravu, poskytování finančních služeb, pojištění a reklamy související s danými produkty. Organizace rovněž navrhují povolit státům zasáhnout při podezření na možnost „zneužití“ výrobku či léčiva, i když věc není uvedena na příslušném seznamu. Kritizují však i samotný systém založený na seznamech produktů. Z jejich pohledu totiž ignoruje věci, které na něm z jakéhokoli důvodu nejsou uvedeny, přičemž stávajícím omezením se lze vyhýbat přejmenováváním produktů. Navíc existuje zpoždění mezi uvedením nového výrobku na trh a jeho případným zanesením na seznam.
Úpravy nyní navrhuje i Evropský parlament. Pojem „zprostředkování“ má do budoucna zahrnovat také přepravu a reklamu, ale také poskytování finančních služeb a pojištění. Rovněž doporučuje zákaz přepravy a reklamy na produkty vytvořené za účelem mučení nebo popravy. Podporuje přitom i doložku vyžadující schválení i u produktů, které nejsou uvedeny na seznamu, ale existuje u nich podezření na „zneužití“. Navíc navrhuje aktualizaci rejstříku zemí, ve kterých je v praxi využíván trest smrti. Některé ze zmíněných bodů prosazuje i Rada.
Návrat turistů-teroristů
The Return of the Terror Tourists
Kristina Eichhorst; Konrad Adenauer Stiftung
Problematika zahraničních bojovníků je momentálně pro EU jednou z klíčových bezpečnostních hrozeb. Občané členských států, kteří odcestují do konfliktních oblastí, kde bojují a zradikalizují se, mohou následně zneužít své zkušenosti na unijním prostoru. Právě takoví jedinci se nacházeli mezi útočníky, kteří při útocích v Paříži v listopadu 2015 zabili 132 lidí. Zahraniční bojovníci se dále podíleli i na plánování atentátů, při kterých na konci března tohoto roku zahynulo v Bruselu 32 lidí.
Konflikt, který nejvíce podnítil radikalizaci těchto bojovníků, je syrská občanská válka. Při pohledu na reálná čísla se dle německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy vydalo od roku 2011 do Sýrie 4000 Evropanů, kteří se následně přidali k Islámskému státu. Z tohoto počtu bylo 740 lidí z Německa, přičemž se jich 240 vrátilo zpět do své vlasti. V souvislosti se syrským konfliktem se však odhaduje, že celkový počet zahraničních bojovníků se pohybuje okolo 30 000. Podíváme-li se na toto číslo, musíme se začít ptát na to, čím jsou tito jedinci motivováni. Dle Mezinárodního centra pro studium radikalizace a politického násilí by se dala motivace bojovníků v kontextu bojů v Sýrii rozdělit do dvou období. Jejich první vlna jela bránit své kolegy sunnity před činy a útoky režimu Bašára Asada. Ta následná pak byla spojena s vyhlášením chalífátu Islámský stát. Vojenské úspěchy a rychlost postupu této organizace měly velký vliv na mladé evropské muslimy. Ti navíc měli vidinu možnosti podílet se na vzniku nového útvaru, kde by získali možnost lepšího sociálního postavení než v jejich domovské zemi.
Otázkou však zůstává, jak se s těmito vlivy vypořádat. Důležitý je multidisciplinární přístup, přičemž klíčovým řešením je, aby lidé vůbec nechtěli odcházet bojovat do cizích zemí. Problematiku zahraničních bojovníků řeší i Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2178 z roku 2014, která vymezuje řadu protiteroristických opatření pro členské státy, přičemž definuje terorismus jako jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost. Z hlediska Unie ukázaly zmiňované teroristické útoky fakt, že je potřeba posílit spolupráci a výměnu informací mezi jednotlivými státy.
Evropská zahraniční politika v oblasti migrace
Deals without borders: Europe's foreign policy on migration
Angeliki Dimitriadi; European Council on Foreign Relations
Evropská unie se v současnosti potýká s problémem nepříliš úspěšného řešení migrační krize. Buď selhávají diplomatická řešení a EU se příliš soustředí na pouhou ochranu vnějších hranic Schengenu, nebo na tyto státy přenáší příliš velký díl odpovědnosti a soustředí se spíše na domácí otázky. Navíc jsou nutná spojenectví s mimoevropskými státy, a v důsledku toho neustává proud nelegálního přistěhovalectví. Jaká je tedy dosavadní zahraniční politika EU v této oblasti?
Některým africkým a asijským zemím jsou poskytovány finanční prostředky nebo humanitární pomoc. Na druhou kolej jsou ovšem odsunuty politiky, které by mohly umožnit lépe kontrolovat migraci. Omezení pobídky pouze na finanční úroveň a na zapomínání na partnerství v oblasti mobility a legální migrace, jakož i liberalizaci vízové politiky, má za následek problémy, se kterými se dnes Evropa potýká. Unie navíc zcela nerozlišuje mezi specifickými požadavky daných států.
Dalším problémem jsou pak dohody o zpětném přebírání osob. Ty umožňují vrácení občanů třetích zemí nejen do země původu, ale také do země, kterou pouze projížděli. K implementaci těchto dohod však EU se svými partnery složitě nachází společnou řeč a ti se k těmto dohodám staví rezervovaně. Unie následně musí umožnit uprchlíkům setrvání na svém území. Jako příklad diplomatického nástroje pro řešení migrační krize slouží nová dohoda EU a Turecka. Tomu byla za dovolení navrácení syrských uprchlíků na jeho území nabídnuta například liberalizace vízové politiky. Dohodu ovšem komplikuje její složitá implementace a velké administrativní zatížení Řecka v rámci azylových řízení.
Jaká jsou další možná východiska z potíží unijní zahraniční politiky? Například je to nastavení zákonného rámce azylové politiky tak, aby mohli uprchlíci cestovat do Evropy legálně a nemuseli se spoléhat na převaděče. Dále je nutné zlepšit systémy včasného varování o masivním pohybu migrantů nebo například posílit podporu regionům mimo EU. Evropa potřebuje různorodou směsici flexibilních, vzájemně přínosných a realistických politik a partnerství s mimo-unijními státy. Je nutné s nimi sdílet rovnocenná břemena spíše než stavět ploty na vnějších hranicích.
Unijní agenda zlepšování právní úpravy: Středoevropský pohled
EU Better Regulation Agenda: Contested Policy in Central European Perspective
Zuzana Picková, EUROPEUM Institute for European Policy
V květnu 2015 představila Evropská komise agendu pro zlepšování právní úpravy (BRA). V prosinci téhož roku byla přijata meziinstitucionální dohoda, která přijímá Komisí navržené postupy. Efektivnější regulace se týká všech institucí Unie, proto ji provází spolupráce Komise, Parlamentu a Rady EU. Vyjednávání o finální podobě tohoto legislativního balíčku se účastnili také zástupci firem a občanské společnosti.
Zlepšení a zefektivnění legislativního procesu EU se však v Bruselu vyjednává již bezmála deset let. Současná agenda je zejména odpovědí na tlak občanů a podniků, kteří volají po zjednodušení unijního právního systému. BRA by měla také pomoci k větší transparentnosti rozhodovacího procesu, a zlepšit tak často vytýkaný demokratický deficit. Velkým podnětem jsou také ekonomické výhody. Očekává se, že dohoda by mohla podpořit ekonomický růst, vznik investic i pracovních míst. Z tohoto důvodu se zaměřuje především na menší a střední podniky. Ty tvoří až 90 % veškerého unijního obchodu a zajišťují dvě třetiny všech pracovních míst. Regulace je pro ně však třetím největším problémem, kterému musí čelit, hned po hledání zákazníků a kvalifikované pracovní síly. Musí dodržovat přísnější a náročnější standardy než jejich konkurenti, a to snižuje jejich konkurenceschopnost na světovém trhu. BRA ale zasahuje do velkého množství různých oblastí, nejen do ekonomiky a obchodu. Komise trvá na tom, že je agenda hodnotově neutrální, přesto však čelí kritice, že je příliš orientovaná právě na byznys. Zástupci občanské společnosti se obávají, že zjednodušení regulací povede ke snížení standardů a nekontrolovatelné liberalizaci sociálních i environmentálních pravidel.
Země Visegradské skupiny věnují BRA rozdílnou pozornost. Česká republika je v tomto ohledu nejaktivnější, následována Polskem, zatímco Maďarsko a Slovensko se problematice příliš nevěnovaly. Dá se ale očekávat že se tento trend přinejmenším u Slovenska do budoucna změní. Zemi totiž čeká v druhé polovině roku 2016 předsednictví EU. Dohromady však V4 jako region společný postoj nezaujala, což se může zdát jako promarněná příležitost. Všechny čtyři země BRA vítají a shodují se i na některých hlavních bodech, jak lepší regulace co nejlépe docílit. V posledních letech se navíc všechny zajímaly o zlepšení situace pro malé a střední podniky a podpoře jejich konkurenceschopnosti na světovém trhu. Odborná politika jako je BRA, může být navíc pro region střední Evropy dobrou příležitostí, jak konstruktivně přispět k evropské integraci.
Analytický tým vybírá každou neděli nejzajímavější studie institucí zabývajících se evropskou tematikou vydané v uplynulém týdnu. Seznam 77 aktuálně monitorovaných think-tanků naleznete na našem webu. Mediálním partnerem publikovaných anotací je portál EurActiv.cz.
Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.
Pokud chcete naše exkluzivní rozhovory, názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.
