Kromě Jana Kováře, který debatu zároveň moderoval, na panelu vystoupil i poslanec Evropského parlamentu za hnutí ANO Petr Ježek a Dušan Drbohlav, demograf a odborník na migraci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Diskuze byla pořádaná think-tankem Evropské hodnoty ve spolupráci s Evropským parlamentem v rámci série debat na středních a vysokých školách.
Kvóty nejsou optimálním řešením
Jan Kovář svůj kontroverzní výrok rozvinul tím, že Evropská komise čekala na dobu krize, kdy bude moci s přerozdělovacím mechanismem přijít, protože v době klidu by byl takový návrh „zahuben”. Až se zjistí, že přechodný mechanismus nefunguje, protože Evropská unie nemá jednotný azylový systém, ze směrnic společného evropského azylového systému se přejde k nařízením, která státy Unie nebudou moci implementovat se svou diskrecí, ale budou nařízeny např. evropské sociální dávky pro uprchlíky ve stejné hodnotě pro všechny země.
„V době klidu by byl návrh kvót zahuben."
Ohledně přerozdělovacích mechanismů se panelisté shodli na tom, že alespoň částečným řešením, které by vyvolalo menší problémy než kvóty, bude koncept dočasné mezinárodní ochrany, v minulosti užitý na Balkáně. Ten je podle Petra Ježka flexibilní a vhodný i pro případ příchodu velkého počtu azylantů, protože nevyžaduje složitá a zdlouhavá azylová řízení.
Jan Kovář s odvoláním na klauzuli solidarity Lisabonské smlouvy zdůraznil, že přerozdělení žadatelů o azyl z Řecka a Itálie je nutné s tím, že hotspoty v těchto zemích přerozdělovací mechanismus předpokládají.
Docent Drbohlav prohlásil, že hlavním problémem Evropské unie je to, že její politika není proaktivní, ale reaktivní, a chybí jí nejen vize, jak krizi řešit, ale i cíl. Evropská unie by se měla v prvé řadě rozhodnout, zda vůbec stojí o jednotnou migrační politiku. Dále upozornil i na to, že ve chvíli, kdy se kvóty označí jako trvalý mechanismus a kdy bude znám počet uprchlíků, které daná země za jeden rok přijme, se pak může zdát, že po ekonomických migrantech de facto voláme: „Přijďte, kvóta ještě není naplněna.”
„Hlavním problémem Evropské unie je to, že její politice chybí nejen vize, ale i cíl."
Nefunguje Dublinský systém, ochrana hranic, ani Ženevská konvence
Docent Drbohlav označil Ženevskou konvenci za úmluvu, která neodpovídá současné realitě, protože byla vytvořena pro přeuspořádání poměrů po druhé světové válce. Kdyby měla být odhlasována dnes, musela by podle jeho názoru vypadat jinak.
Kromě ní podle speakerů nefunguje ani Dublinský systém, vyhošťování a ochrana vnějších hranic. Důvodem je podle Jana Kováře fakt, že toto břímě leží na státech, které jsou v první linii zahlceny migranty a musí řešit rovněž jejich žádosti o azyl.
Stává se migrační krize normou?
Všichni řečníci se shodli na tom, že migrace je komplexně podmíněný proces ovlivněný nejen politickou situací, ale i environemntálními problémy, ekonomikou, socioekonomickou situací či demografií.
Docent Drbohlav jako další z příčin jmenoval chudobu: „Afrika je stále v situaci demografického boomu a populační přírůstek bude až do poloviny tohoto století ohromný. Při nemožnosti ekonomického uplatnění v zemi bude migrační přetlak trvalý. Je otázkou, jestli je současná situace mimořádná nebo se stává normou.”
Převaděčství a virus Ebola
Frekventovaným tématem dotazů v závěru debaty byly problémy zdravotnictví spojené s obavami, že uprchlíci v Evropě způsobí epidemii závažných nemocí jako např. HIV či ebola. Panelisté diváky ubezpečili, že všichni žadatelé o azyl procházejí screeningem a karanténou a pokud by byla odhalena nemoc, přistoupí se k léčbě.
Další dotaz se týkal problematiky převaděčství, což Petr Ježek označil za „významný faktor celé krize, flexibilní, těžko uchopitelný byznys,” se kterým je podle všech řečníků nutné velmi razantně bojovat.
„Převaděčství je významný faktor celé krize, flexibilní, těžko uchopitelný byznys."
Rovněž zazněla otázka, kdy se nelegální migrant stává uprchlíkem. K tomu podle panelistů dochází ve chvíli, kdy podá žádost o azyl, případně procesem regularizace.
