Červnový summit Evropské rady: Jak bude vypadat EU bez Velké Británie?

Poslední červnový týden zasednou vrcholní představitelé EU na pravidelném dvoudenním summitu Evropské rady. Hlavním bodem na pořadu jednání bude výsledek referenda o setrvání Velké Británie v EU. Dále budou předsedové vlád a hlavy členských států hodnotit pokrok ve formování komplexní strategie k řešení migrační krize a projednají jednotlivé kroky za účelem prohloubení jednotného trhu. Druhý den zasedání představí vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Výsledky britského referenda

Ani únorová dohoda schválena jednomyslným souhlasem všech členských států, posilující zvláštní postavení Velké Británie v EU, jejímž cílem bylo upravit vztah mezi EU a VB v konkrétních oblastech a tím udržet Londýn v Unii, nepřesvědčila britské občany o setrvání v unijních strukturách. Referendum o setrvání VB v EU (23. června) dopadlo velmi těsně, nicméně ve prospěch proponentů odchodu VB z EU. Pro setrvání hlasovalo 48,1 % občanů (16,1 milionů), proti setrvání se naopak vyslovilo 51,9 % (17,4 milionů občanů). K volbám se odstavilo 72 % britských voličů. Pro odchod hlasovali zejména Angličané (s výjimkou Londýna a dalších velkých měst) a Velšané. Naopak Skotsko a Severní Irsko daly většinově přednost setrvání v EU. Hodnota libry se v reakci na výsledek referenda propadla nejvíce za třicet let.

Příští, pravidelné říjnové zasedání vrcholných představitelů EU, už bude bez účasti Britů.

(zdroj: The European Union)

Předseda protiunijní strany UKIP Nigel Farage vyzval britského premiéra Davida Camerona k odstoupení a 23. červen označil za „den nezávislosti“ a EU za projekt odsouzený k záhubě. Cameron den po konání referenda oznámil svou rezignaci na funkci premiéra. V reakci na výsledek referenda odstoupení ze své funkce oznámil v sobotu (25. června) také britský komisař pro finanční stabilitu služby a kapitálovou unii Jonathan Hill a také britský europoslanec Ian Duncan.

Otázkou nyní je co se bude dít s vnitřně rozpolcenou Británií a také s Unií, která přijde o důležitého člena. Přesně tyto otázky bude hlavním tématem dvoudenního summitu.

Předseda Evropské komise J. C. Juncker týden před konáním referenda zdůraznil, že „Brexit neznamená smrt pro EU“. EU by dle něj dále pokračovala v procesu užší spolupráce a v dokončování hospodářské a měnové unie (HMU). Předseda ER Donald Tusk ovšem přiznal, že bude Unie bez VB výrazně slabší. Británie představuje klíčového aktéra EU, jehož hlas byl vždy respektován. Odchod se rovněž dotkne ekonomik obou stran. Oba představitelé se rovněž shodli na tom, že by Brexit mohl představovat začátek konce západní politické civilizace. Tento krok by totiž mohl aktivovat radikální anti-evropské síly.

Předseda Evropské rady Donald Tusk přiznal, že Unie bude bez Velké Británie výrazně slabší.

(zdroj: The European Union)

V souvislosti s budoucím vývojem se objevuje několik scénářů dění, které lze nyní očekávat. Tím prvním je očekávaný politický rozkol uvnitř VB, zejména mezi Skotskem a Anglií. V případě proevropského Skotska hrozí vypsání nového referenda o skotské nezávislosti. To by mohlo vyvolat další sepatistické tendence jinde v Evropě, například ve Španělsku. Dále se začne připravovat zavedení hraničních kontrol mezi Irskem a Severním Irskem. Následky Brexitu budou znamenat politickou destabilizaci nejen ve VB, ale i zbytku Evropy, kde větší popularitu pravděpodobně získají populistické pravicové strany vystupující proti integraci. Posílení euroskeptických stran lze tak očekávat v Řecku, kde se v souvislosti s aktuální náladou vůči EU hovoří často o Grexitu, dále také v Itálii, Španělsku, Dánsku, Nizozemsku, Německu, Polsku či Maďarsku.

Česko s odchodem VB ztratí spojence v mnoha otázkách uvnitř EU, dopady Brexitu se však budou dotýkat také české ekonomiky. Dle studie Komerční banky by mohl odchod VB zpomalit ekonomiku o 0,4% ročně a zatížit český průmysl. Do Británie totiž směřuje 5,4% českého exportu a dle objemu vzájemného obchodu je VB pro ČR devátým nejdůležitějším partnerem. V případě nejhoršího možného scénáře by odchod VB z EU mohl ČR také připravit v letech 2017 - 2020 až o 38 miliard korun z evropských fondů.

EU bude nucena obhajovat udržitelnost celého projektu evropské integrace. Pravděpodobně vzroste tlak na větší regulaci ekonomiky a dojde k oslabení vazby EU k USA. Vzrostou rovněž požadavky na rychlejší integraci eurozóny, a to zejména ze strany francouzských politických elit. Pro mnoho států bude vystoupení VB z EU představovat ztrátu spojence vystupujícího proti další integraci EU, zejména pak pro Dánsko a Nizozemsko. Velkou ztrátu bude odchod Britů z EU představovat pro státy stojící mimo eurozónu.  

Dle analytiků Komerční banky se však změny neprojeví ihned, kvůli unijním předpisům se bude pravděpodobně jednat o dlouhodobý proces trvající minimálně dva roky. Pro VB budou platit stejná pravidla jako doposud, pouze se nebude moci účastnit jednání Rady a Evropské rady. Příští, tedy pravidelné říjnové zasedání vrcholných představitelů EU, tak bude bez účasti Britů.

Migrace

Současný stav migrační krize bude rovněž předmětem jednání dvoudenního summitu. Představitelé se zaměří na oblast Středomoří a také na spolupráci se třetími zeměmi. Zhodnoceno bude provádění dohody EU a Turecka ze dne 18. března 2016 a naplňování dohodnutých opatření. Součástí dohody bylo také usnesení o zavedení vízové liberalizace s Tureckem do konce června 2016 v případě, že budou splněna všechna potřebná kritéria. Ačkoliv má Turecko problém s dodržováním kritérií jako svoboda slova či spravedlivé soudnictví, Ankara hrozila zablokováním dohody v případě, že nebude vízová povinnost do konce června zrušena.

Komise v květnu 2016 podpořila zavedení bezvízového styku s Tureckem, rozhodnout musí ovšem také ministři vnitra v Radě EU a Evropský parlament. Do konce června má Turecko čas na splnění všech kritérií podmiňujících zavedení bezvízového režimu. Květnová zpráva o pokroku v plnění podmínek ukazuje velký posun, dle místopředsedy EK F. Timmermanse však zbývá ještě Turecku naplnit pět kritérií (z celkového počtu 72): boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.

Členové Výboru pro občanské svobody EP (LIBE) zdůraznili nutnost splnění všech podmínek před uvolněním vízového režimu. Většina poslanců podporu EK pro zavedení tohoto režimu i přesto, že Turecko všechna kritéria nenaplňuje.  Poslanci EP poukazovali zejména na neochotu tureckých představitelů změnit protiteroristické zákony, na politickou situaci v zemi související zejména s odstoupením premiéra Davutoglu a na problémy s dodržováním svobody projevu a lidských práv.

Unie má rovněž zájem na naplňování dohody mezi EU a Tureckem, která napomáhá zmírnit migrační tlak. Jak ukazují data Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, počet běženců migrujících z Turecka do Řecka se v posledních týdnech skutečně daří omezovat. V dubnu jejich počet klesl na 3,5 tisíce, ještě v březnu jich přitom bylo 26 tis., v únoru pak 57 tis.

Prohlubování jednotného trhu

Jak již bylo zmíněno v závěrech březnového summitu, mělo by se nadcházející zasedání zabývat otázkami spojenými s prohlubováním jednotného trhu a dokončením HMU. Představitelé proto budou jednat o pokroku v těchto oblastech a zhodnotí naplňování strategií týkajících se jednotného digitálního trhu a unie kapitálových trhů.

Představitelé by měli projednat a schválit ekonomická doporučení pro jednotlivé členské státy, čímž dojde k uzavření evropského semestru pro rok 2016. Tato doporučení na příštích 12 – 18 měsíců předložila EK v květnu na základě analýzy zpráv o jednotlivých zemích a dialogu s členskými státy. Rada pro hospodářské a finanční věci tato doporučení určená 27 členským státům schválila na svém zasedání dne 17. června. Doporučení nebylo vypracováno v případě Řecka, a to z toho důvodu, že jsou jeho hospodářské politiky sledovány v rámci makroekonomického ozdravného programu.

Dalším bodem v této oblasti bude posouzení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který představuje jádro investičního plánu pro Evropu, jenž byl představen předsedou Evropské komise v listopadu 2014, a má povzbudit dlouhodobý růst a konkurenceschopnost. Fond byl zřízen nařízením EU, které vstoupilo v platnost v červenci 2015, a má pomoci využívat prostředky z veřejných zdrojů (celkem 21 miliard eur) s cílem aktivovat soukromé investice přibližně ve výši 315 miliard eur během nadcházejících tří let od jeho založení. Členské státy mohou předkládat návrhy projektů, které mohou být z fondu částečně financovány. O tom, na jaké projekty budou prostředky uvolňovány, rozhoduje skupina zřízená Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB). EIB doposud schválila 64 projektů pro financování v rámci EFSI, které představují objem financování ve výši 9,3 miliard eur. Největší podíl projektů pochází z odvětví energetiky, vědy a výzkumu, dopravy a digitální ekonomiky.

Dne 1. června 2016 vyšla tisková zpráva hodnotící první rok fungování EFSI. Na základě pozitivních výsledků navrhuje EK dále pokračovat v činnosti EFSI i po skončení prvního tříletého období. Za jeden z největších úspěchů EFSI EK považuje velký zájem a účast ze strany zprostředkovatelských bank v celé EU. EK dále přezkoumá možnosti využití fondu typu EFSI pro investice do rozvoje třetích zemí.

Vnější vztahy EU

S ohledem na nadcházející summit NATO ve Varšavě (8. – 9. července) budou představitelé jednat o spolupráci mezi EU a NATO. Unie bude na summitu zastupována předsedou ER Donaldem Tuskem, předsedou EK J. C. Junckerem a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicou Mogherini. V rámci summitu se bude konat setkání vedoucích představitelů EU a USA v čele s prezidentem Barackem Obamou. Strany budou diskutovat o společných výzvách v politické, ekonomické a bezpečnostní oblasti.

Summitu NATO bude dominovat 6 následujících témat:

1. Konflikt na Ukrajině a vztah s Ruskem
2. Posílení kolektivní obrany
3. Zvážení role odstrašování a jaderných zbraní, protiraketové obrany a kybernetické bezpečnosti
4. Islámský extremismus, mise v Afghánistánu
5. Partnerství
6. Definice společných výzev

Během dvoudenního zasedání ER bude představena Globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, dokument, k jehož vytvoření získala vysoká představitelka mandát od Evropské rady v červnu 2015. Předcházelo tomu zveřejnění dokumentu s názvem „Evropská unie v měnícím se globálním prostředí“, ve kterém představitelka definuje nové výzvy a příležitosti EU a na jehož základě získala mandát k vypracování nové strategie. V dokumentu identifikovala Mogherini pět následujících výzev a příležitostí: zdvojnásobení závazku vůči našim evropským sousedům; přehodnocení přístupu EU k severní Africe a Blízkému východu; předefinování našeho vztahu s Afrikou; oživení atlantických partnerství; celistvý přístup k Asii.

 Doposud byl dokument obdobného charakteru přijat pouze jednou, a to v roce 2003, kdy byla schválena Evropská bezpečnostní strategie definující společné hrozby, která byla připravována pod záštitou tehdejšího vysokého představitele Javiera Solany. Vzhledem k tomu, že se bezpečnostní prostředí od roku 2003 výrazně změnilo a Evropa nyní čelí zcela novým výzvám, je na místě přijmout novou strategii reflektující tyto změny a určující směr evropské bezpečnostní politiky.

Otázky pro premiéra:

1. Jakým hlavním výzvám ČR čelí po rozhodnutí o vystoupení VB z EU?
2. Jak hodnotíte rozhodnutí EK o vízové liberalizaci s Tureckem v době, kdy Turecko nadále neplní všechna kritéria?
3. Jaký bude Váš postoj v případě nadcházejícího hlasování o podpoře bezvízového styku?
4. Podílela se česká vláda na přípravě nové Globální strategie EU?
5. V jakých oblastech se nejvíce shoduje tato nová strategie s bezpečnostní strategií ČR z roku 2015?

Tereza Nováková působí jako juniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty.