Když jsme hodnotili rok 2014 z pohledu české evropské a zahraniční politiky, konstatovali jsme, že hnutí ANO nemá zahraniční politiku a nikomu to nevadí. Pokud ukrajinská krize donutila české politické strany k jasnému vyjádření, odborná komunita se už přes rok shoduje, že hnutí ANO zahraniční politiku nemá. Sám lídr hnutí si to uvědomuje, přesto v předsednictvu nenajdeme ani jednoho člověka, který by měl znatelnou odbornost v zahraniční politice. Uvidíme, jak bude vypadat předsednictvo hnutí příští týden po sněmu. Ovšem sám vicepremiér v těchto tématech evidentně "plave", jak ukazují naše rozbory jeho výroků o vízové politice či eurozóně. Jak hnutí evidentně nesleduje běžící klíčové diskuze na evropské úrovni, dokladuje Babišovo vyjádření o sankcích z 1. září, kdy se již několik měsíců seriózně debatovaly další kroky proti ruskému postupu: „Jsem překvapen tou debatou o sankcích a nikdo neví jakých. Já jsem nejdříve chtěl mluvit s premiérem o tom, co se vlastně děje.“ 

Ve víkendovém rozhovoru pro Mladou frontu DNES vicepremiér svými výroky potvrdil nebezpečnou skutečnost, že se v zahraniční politice neorientuje a jeho hnutí nutně potřebuje politickou expertizu pro tuto oblast.

Pro kohokoliv, kdo sleduje vývoj na východ od našich hranic v posledním roce a půl, není pochyb, že nejzásadnější postavou ruské agrese na Ukrajině je prezident Ruské federace Vladimír Putin. Ukrajinský konflikt za sebou zanechal přes pět tisíc mrtvých, přepisují se kvůli němu bezpečnostní strategie států, analytici hovoří o největším zhoršení bezpečnostního prostředí minimálně od konce studené války. Přesto se politik, kterého by prezident republiky rád viděl jako příštího premiéra, podle svých vlastních slov jednáním Ruska na ukrajinském území nezabývá. Když se ho Mladá fronta DNES ptala, zdali považuje Vladimíra Putina za nebezpečného agresora, odvětil: "To fakt neřeším. Věnuji se zahraniční politice jen v rámci Evropské unie."

Experti se shodují, že hnutí ANO nemá žádnou zahraniční politiku. Andrej Babiš svými výroky jen potvrdil, že se v této oblasti neorientuje. Foto zdroj: http://tvnewsroom.consilium.europa.eu

To, že ve svém vnímání nerozlišuje mezi společenskými trapasy a výroky vyjadřujícími skutečný obsah zahraniční politiky, lze dokladovat v jeho další odpovědi na otázku o Miloši Zemanovi: Nedá se ale jednoznačně říct, že by zemi dělal ostudu. Ostuda byla, když Václav Klaus v Chile ukradl pero nebo když nahatý Mirek Topolánek běhal po zahradě Berlusconiho vily. Pan prezident Zeman je velmi aktivní, pořád cestuje, snaží se pomoct českým firmám. Jen občas něco vypustí, co mu pokazí image.“

Ve svém hodnocení vicepremiér ignoruje řadu prezidentových výroků, které nejsou jen o image, ale přímo odporují zahraniční politice vlády, což Babišovi, zdá se, nevadí. Například Financial Times o Zemanovi píší jako o dalším z obdivovatelů Putina na Pražském hradě. Konkrétní kroky české hlavy státu si stačí v našem přehledu připomenout:

  • Zeman například odmítá možnost Ukrajinců si zvolit svou cestu, fakticky uznává ruskou imperiální sféru vlivu a možnost Kremlu rozhodovat o jiných národech.
  • Přeje si zastavení finanční podpory EU Ukrajině.
  • Věří více ruskému ministru zahraničí než české i ostatním aliančním rozvědkám.
  • V rozhovoru pro čínskou státní televizi užíval faktickou nepravdu dle linie propagandy Kremlu.
  • Pochybuje o existenci politických vězňů v Rusku a vysmívá se politickým aktivistkám, které bojují proti režimu tvrdě potlačujícímu svobodu vyjadřování.

Zůstává tak otázkou, proč ministr financí Zemanovo vytrvalé proruské rozkládání vládní politiky ignoruje. Jednou možností je to, že se v zahraniční politice neorientuje, protože ji pravděpodobně vnímá pouze jako ekonomický nástroj. Druhou možností je, že Babiš se Zemanem tiše souhlasí, ale pak by se jako politik měl k prezidentovu zahraničněpolitickému programu otevřeně přihlásit. Třetí možností je, že s hlavou státu sice nesouhlasí, ale nechce s ním jít do sporu, a tudíž jeho jednání proti vládní linii bagatelizuje.

Doporučení pro hnutí ANO tak zní: 

Zaprvé, bylo by vhodné, kdyby jeho předseda rozšířil své vnímání zahraniční politiky z pouze úzkého ekonomického rozměru na její další klíčové aspekty jako je mezinárodní právo, bezpečnostní a obranná politika, a geopolitický kontext.

Jestliže plánuje v české politice působit déle, s čistě ekonomickým pohledem na evropské a mezinárodní záležitosti si v žádném případě nevystačí. Přestože současný premiér také nepatří mezi přední zahraničněpolitické stratégy, v základních otázkách má jasno a v jeho straně a jejím okolí jsou lidé s potřebnou odborností. Pokud by premiér například onemocněl, postaví se do čela exekutivy dnešní první vicepremiér Babiš. Podle vládou nedávno schválené Bezpečnostní strategie ČR dochází k erozi evropské bezpečnostní architektury a nelze vyloučit přímé ohrožení území členských zemí NATO a EU ze strany státu, který cíleně destabilizuje sousední země a vede proti nim hybridní válku. Tedy Rusko. Je v pořádku, abychom v této situaci měli v čele vlády člověka, který Putina „ fakt neřeší“ a se Zemanovými prokremelskými postoji evidentně nemá problém?

Zadruhé, politický subjekt mající ambici stát se nejsilnější partají v zemi nemůže zahraniční politiku ignorovat, jak činí poslední rok a půl. Potřebuje tedy skupinu odborníků a výrazného - v této oblasti zkušeného politika, který se stane mluvčím či stínovým ministrem zahraničí. Je potřeba ocenit, že hnutí takovýto post plánuje vytvořit. Avšak případná nominace místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslavy Jermanové by znamenala jen potvrzení dosavadního trendu, jelikož nejde o političku, která by se zahraniční politikou v minulosti relevantně zabývala a měla by konkrétní odbornost.

 

Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty

JAKUB_WEB

Jakub Janda je zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty.