Ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský pronesl úvodní řeč, ve které přivítal hosty v sále a představil think-tank Evropské hodnoty, který se snaží přispívat k informované a kvalitní veřejné diskuzi v zemi. Podle Hokovského čelí Evropská unie v dnešní době mnoha výzvám a je třeba učinit několik zásadních rozhodnutí, j
ež určí podobu Unie do budoucna.

Úvodní projevy: postavení ČR v EU

Na úvod debaty dostali kandidáti od moderátorů prostor pro tříminutový projev. Jiří Dienstbier vyzval k návratu na samý počátek integrace a k řešení problémů spoluprací. Pro Českou republiku je jako pro středně velkou zemi nutné rozvíjet mezinárodní spolupráci a bez integrace by byla podle Dienstbiera závislá na přejímání názorů evropských mocností. Jiří Dienstbier by proto prosazoval eurooptimističtější evropskou vizi než současná vláda.

I podle Jana Fischera má Evropská unie smysl. Sám sebe nepovažuje ani za europtimistu ani za euroskeptika, a ačkoliv příliš regulace není optimální, jediná horší věc než existence EU, je její neexistence. Fischer si nepřeje evropskou federaci, protože neexistuje ani evropský národ ani evropská identita, na druhou stranu však existují evropské problémy, například na poli energetiky, vnitřního trhu služeb nebo telekomunikací. Optimální možnost je pružná integrace, kdy si každý vybere míru své účasti.

Zuzana Roithová by ráda vrátila ČR do centra rozhodování o evropské budoucnosti. Brzy bude nutné učinit zásadní rozhodnutí a Česká republika by měla mít jasno, jestli chce být v jádru nebo na okraji Unie, i když Evropa je vícerychlostní už dnes. Česká republika by v rámci Evropské unie měla prosazovat evropské hodnoty jako solidarita, účastnit se integrace v plném rozsahu a být spolehlivým a čitelným partnerem pro ostatní. Nelze si vybírat jen podle toho, co se nám hodí, tedy a la carte.

Karel Schwarzenberg považuje Evropskou unii od počátku za neustále vyvíjející se politický projekt, který občas prochází závažnými změnami, jež státy nutí reagovat a přibližovat se k sobě. Tento vývoj nelze uspíšit ani předčasně vynutit proti přání členských států. Schwarzenberg by si přál, aby za několik let byla Evropská unie federací, i když nikdy nedosáhne té míry federalismu jako USA.

Přemysl Sobotka ve svém projevu vyzval k prohloubení čtyř základních svobod. Při řešení současné ekonomické krize selhaly politické elity a v důsledku jejich selhání se solidarita silných se slabšími mění v solidaritu zodpovědných s nezodpovědnými. V krizi je třeba pomáhat, ale ne plýtvat finančními prostředky. Řešením je dobrá ekonomická situace jednotlivých členských zemí, která bude mít podle Přemysla Sobotky vliv na celkovou ekonomiku Evropské unie.

Miloš Zeman si k vyjádření svých názorů pomohl citáty, kterými ilustroval tři základní evropské hodnosty – diverzitu, toleranci a hédonismus. Je složité vládnout tak rozmanité unii, a udržovat jednotu při vyslyšení všech názorů uvnitř Unie. Zeman by si proto přál více od obou hodnot, což nám dá radost ze života.

Otázky od moderátorů: míra evropské integrace

Od úvodních projevů pokročila debata k otázkám od moderátora. Jiří Dienstbier by se snažil vlastní názory bránit v rámci celospolečenské diskuze, kdyby se směr ČR v EU daný vládou neshodoval s jeho smýšlením, ale jednal by v rámci svých ústavních pravomocí.

Jan Fischer vysvětlil, že flexibilní integrace spočívá ve vytyčení principů, které budou společné pro všechny a pak dalších politik, např. zahraniční politiky, ke které se připojí jen některé země.

Podle europoslankyně Zuzany Roithové není realistické o federaci v současné době mluvit, ale je třeba najít co nejrychleji vizi, kterou se bude Unie řídit a zároveň bořit nepravdivé mýty o EU v očích veřejnosti.

Karel Schwarzenberg prohlásil, že ČR plní podmínky pro fiskální pakt, takže během příštího roku se k němu bude možné připojit. Zároveň probíhá jednání o garancích cizích bank a o vyvádění aktiv z českých bank v rámci fiskálního paktu.

Přemysl Sobotka odmítl nálepku euroskeptika, ale další prohlubování integrace v době krize je nerozumné. Jednotlivé státy mají být zdravé a pak bude zdravá politika i v EU, ovšem tento názor může budit zdání euroskepticismu.

Miloš Zeman vyzdvihnul princip subsidiarity. Podle Zemana je třeba převést pravomoci, které by se vykonávaly lépe na evropské úrovni z té národní, např. obrannou a zahraniční politiku.

Debata kandidátů mezi sebou: vyhraněné názory

Ve třetím bloku proběhla debata kandidátů mezi sebou. Jiří Dienstbier se dotázal Přemysla Sobotky, na jeho předchozí přirovnání EU k RVHP. Sobotka odmítl kritiku za tento výrok s tím, že výrok byl pronesen s nadsázkou a znovu zdůraznil potřebu zjednodušení evropských regulací pouze na otázky, které se nevyřeší lépe na národní úrovni.

Jan Fischer položil otázku Miloši Zemanovi o jeho pohledu na vstup Turecka a Ruska do EU. Zeman vyloučil vstup Turecka do EU kvůli obtížné slučitelnosti kultur, nicméně v případě Ruska si dokáže představit jeho vstup do EU zhruba za dvacet let.

Otázka Zuzany Roithové směřovala na Přemysla Sobotku, který již dříve kritizoval bankovní unii. Europoslakyně se ptala - jak je možné lépe zajistit dohled nad bankami s nižšími standardy než mají české banky? V odpovědi Sobotka připomenul, že bankovní unie ještě nemá jasnou podobu a diskuze je předčasná, ale ČNB považuje za kvalitní instituci a dohled by jí ponechal.

Karel Schwarzenberg vyjádřil obavy nad vícerychlostní Unií a zeptal se Jana Fischera, jestli by v takovém případě nehrozilo ČR nebezpečí, že se dostane mimo hlavní proud. Fischer Schwarzenbergovy obavy nesdílí, naopak znovu poznamenal, že proces integrace by měl pokračovat tam, kde se země dobře shodnou. Pružnost Evropu podle Fischera nerozdělí, zatímco urychlený a vynucený proces ji rozbije spíše.

Přemysl Sobotka se zeptal Jiřího Dienstbiera na jeho názor na budoucí podobu federace, kterou Dienstbier propaguje. Dienstbier zopakoval, že integrace je postupný proces a eurozóna nepřežije bez dalších kroků, které přijdou bez ohledu na ČR. Flexibilní integrace by nás zavedla na okraj rozhodování v Evropě.

Třetí blok uzavřel Miloš Zeman otázkou na Jana Fischera. Zajímalo ho, jestli by Fischer opět podal ruku kosovskému premiérovi Hášimu Thaci, ačkoliv je to osoba podezřelá z obchodů s lidskými orgány. Fischer reagoval, že je obvyklé podat ruku premiérovi jiné země na oficiální schůzce.

Otázky z publika: evropská tematika i prezidentská ocenění

Poslední blok z debaty patřil publiku. Každý mohl položit otázku jednomu nebo více kandidátům. Některé dotazy vybočovaly z evropského rámce a týkaly se spíše obecných otázek k prezidentskému úřadu. První dotaz směřoval na Přemysla Sobotku. Sobotka potvrdil, že chce, aby ČR byla součástí Evropské unie, ale takové, která se vrátí ke čtyřem původním svobodám bez byrokracie. Sobotku ještě doplnili Roithová a Dienstbier poznámkou, že vystoupit z Unie je pro ČR zcela nevýhodné, protože by přišla o více svobody, než kterou odevzdává směrem k EU.

Druhý dotaz z publika mířil na Jana Fischera, který jako premiér v roce 2009 v rámci boje s extremismem schválil domovní razie a věznění zatčených lidí. Fischer potvrdil, že by v boji proti extremismu jednoznačně pokračoval i jako prezident.

Další dotaz směřoval ke všem kandidátům a k jejich názorům na vyznamenání poslední komunistické oběti Pavla Volky, bratrů Mašínů a na omluvu sudetským Němcům za divoký odsun před postupimskými dohodami. Jiří Dienstbier, Jan Fischer Miloš Zeman, Přemysl Sobotka a Zuzana Roithová se shodly, že by vyznamenali Pavla Volku, nikoliv však bratry Mašíny. Karel Schwarzenberg zapochyboval o propůjčování vyznamenání in memoriam, ocenil však Joachima Gaucka za jeho nedávnou omluvu v Lidicích a zadoufal, že český prezident položí jednou věnec na památník sudetských němců a omluví se za naše činy. Rovněž Fischer a Roithová by se za činy proti sudetským Němcům omluvili. Na druhou stranu Dienstbier i Zeman byli v této otázce opatrnější a vyzvali nejprve k důkladnému prozkoumání historických fakt. Miloš Zeman naznačil, že je rozdíl mezi Lidicemi a vraždami sudetských Němců, za vraždy, které nebyly vykonány z rozhodnutí státní moci, není státní omluva namístě.

Následující divák vyzval opět všechny kandidáty, aby se vyjádřili k nutnosti společné měny pro jednotný trh. Jan Fischer a Jiří Sobotka se shodli, že euro je politický projekt, jehož hlavním problémem je přijetí zemí, které nesplňovaly maastrichtská kritéria, a euro podle nich není v ČR agendou dneška. Karel Schwarzenberg připomněl, že ČR se zavázala euro přijmout. Oproti tomu Jiří Dienstbier a Miloš Zeman byli optimističtější a připustili by další integraci směrem k jednotnému trhu. Podle Zuzany Roithové je přijetí eura krok ke zvýšení investic do ČR.

Na Miloše Zemana směřovala další otázka z publika, která se týkala jeho postoje k Rusku a komunistické minulosti dvou kandidátů. Miloš Zeman odpověděl, že kolonie měly i západní mocnosti, rozpínavost Ruska proto není důvodem, proč se ho bát. Zemanovo členství v komunistické straně bylo po dvou letech pozastaveno pro nesouhlas s normalizací. Jan Fischer ke své minulosti poznamenal, že několik nabídek odmítl, ale z akademických důvodů nakonec přijal, na což ostře zareagoval Jiří Dienstbier, podle nějž je vstup z kariérních důvodů do strany výrazem slabosti a strachu, prezident by měl oproti tomu umět riskovat, nepodléhat tlaku a dávat morální vzor společnosti. Karel Schwarzenberg oponoval Dienstbierovi, že podlehnutí tlaku by neměl kritizovat ten, kdo ho nezažil. Podle Sobotky a Roithové jsou komunistické principy zcela nepřijatelné a ten, kdo byl ve straně, by neměl být ve vysokých ústavních funcích.

 

Poslední otázka na všechny kandidáty se týkala návrhů na zavedení „evropského senátu“ a přímé volby předsedy Evropské komise. Jan Fischer, Zuzana Roithová a Karel Schwarzenberg se shodli na tom, že v současné době si nepřejí institucionální změny v Unii, která právě prošla komplikovaným procesem přijímání Lisabonské smlouvy. Jiří Dienstbier, Miloš Zeman a Přemysl Sobotka by naopak s přímou volbou předsedy Evropské komise souhlasili. Senát by přivítal Jiří Dienstbier, naopak Miloš Zeman má o senátech všeobecně pochybnosti.

 

 

Debaty se v aule Institutu ekonomických studií FSV UK zúčastnilo 180 diváků a na přímém přenosu portálu iDNES.cz ji sledovalo několik desítek tisíc diváků. 

Po skončení debaty bylo v sále možné hlasovat o tom, který kandidát vzbudil nejvíce důvěry. Rozestupy mezi kandidáty na pomyslných medailových pozicích byly významné. Na prvním místě se u diváků v sále umístil Karel Schwarzenberg s 33% hlasů, na druhém místě byl Miloš Zeman s 21% hlasů a třetí skončil Jiří Dienstbier se 14% hlasů.

Online během debaty se hlasovalo na iDNES.cz 9845 lidí.

Jiří Dienstbier  7% (697 hlasů)

Jan Fischer 7% (660 hlasů)

Zuzana Roithová 7% (691 hlasů)

Karel Schwarzenberg 37% (3602 hlasů)

Přemysl Sobotka 6% (652 hlasů)

Miloš Zeman 36% (3543 hlasů)

Vítězem obou hlasování se stal Karel Schwarzenberg, v závěsu s Milošem Zemanem. Zajímavé je, že Miloš Zeman přesvědčil více lidí u obrazovek, než v sále. Ostatní kandidáti se v hodnocení diváků umístili na velmi podobné úrovni.

 

Více o našich výstupech na Facebooku.

 

Mediální výstupy: