Nezaměstnanost mladých

Jak už ukazovaly body agendy, avizované před summitem, i zdůraznění stálého předsedy Evropské rady Hermana von Rompuye, jedním z klíčových témat byla alarmující výše nezaměstnanosti mladých. Její průměr v EU dosahuje závratných 23,5 %, v absolutních číslech se jedná o 7,5 milionu mladých lidí do dvaceti pěti let, kteří nemají práci nebo ani nepokračují v dalším vzdělávání (vžil se anglický akronym NEET’s, Not in Education, Employment or Training). Existuje zde reálná hrozba tzv. Ztracené generace. Evropská rada přijala několik následujících opatření, která mají přispět ke zlepšení situace.

Prvním opatřením je důraz na využití Evropského sociálního fondu a dalších  strukturálních fondů na tyto účely s tím, že případné nevyčerpané prostředky by byly urychleně přesměrovány na boj s nezaměstnaností mladých. Rada také podpořila tzv. Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých (Youth Employment Initiative). Tato iniciativa v sobě spojuje prostředky Evropského sociálního fondu (3 mld. €) s prostředky z rozpočtu EU (také 3 mld. €). Tyto finanční zdroje nakonec navýšené ještě o další 2 mld. € mají být vynaloženy už v prvních dvou letech (tj. 2014 a 2015) nového finančního rámce a mají být zacíleny pouze na regiony, kde nezaměstnanost mladých přesahuje 25 %.

Úzké zacílení má přinést větší efektivitu vynaložených prostředků. V dotčených regionech by tyto finanční zdroje měly být využity mimo jiné na implementaci tzv. Youth Guarantee- záruky, že do čtyř měsíců po opuštění školy by mladí lidé dostali buď nabídku kvalitního zaměstnání, možnost praxe ve firmách, nebo příležitost k dalšímu vzdělávání. Od členských států, na které se vztahuje Iniciativa, se do konce letošního roku požaduje vytvoření národních plánů pro boj s nezaměstnaností mladých i zavádění Youth Guarantee. Ostatní státy by s podobnými plány měly přijít do konce roku 2014. Dohledem nad tímto procesem je pověřena Evropská komise. K boji s nezaměstnaností mladých by měly přispět i další kroky, jako je posílení mobility mladých lidí, či zlepšení učňovské přípravy skrze úzkou spolupráci s firmami. Se zvláštními projekty přichází i Evropská investiční banka (EIB).

Závěry Evropské rady v této oblasti v podstatě jen potvrzují předem připravené návrhy Komise. Je pozitivní, že se Rada tentokrát zdržela příliš ambiciózních a obtížně realizovatelných návrhů a přišla s konkrétními a přesně zacílenými návrhy pro zlepšení situace, které navíc vyšly z úzké spolupráce s Komisí i Parlamentem. Avšak uvolněné prostředky se vzhledem k rozsahu problému na celoevropské úrovni nezdají být dostatečné. International Labour Organization odhaduje celkové náklady efektivní implementace Youth Guarantee na 21 mld. € pro celou EU. Navíc plánované dlouhé časové intervaly do zahájení řešení takto palčivé otázky (např. zpráva Komise o provádění záruk až v roce 2016), mohou zpochybňovat její vážnost i to, zda skutečně dojde k účinné implementaci. Další překážkou úspěchu jsou národní kapacity.

Závěry summitu volají po zdokonalení administrativní kapacity, která má vycházet z osvědčených postupů, avšak právě nedostatečné čerpání strukturálních fondů ukazuje na jejich nedostatek. Navíc právě státy, nejsilněji bojující s nezaměstnaností mladých, mají velké rezervy v oblasti efektivní podpory zaměstnanosti ze strany státních úřadů. Problém je, že hlavní jádro problému – reformy pracovního trhu, daňové zátěže a obecně ekonomiky – zůstává na národní úrovni, kde se Rada může uchylovat pouze k celkem bezzubým výzvám. I když ponecháme stranou kontroverznost podstaty Youth Guarantee (de facto státem garantované zaměstnání), celkové zhodnocení červnové Evropské rady ve vztahu k nezaměstnanosti mladých zůstává smíšené.

Další témata

I další otázky této Evropské rady se týkaly hlavně ekonomické sféry. S otázkou nezaměstnanosti souvisí podpora malých a středních podniků, které často bojují s nedostatečným úvěrováním ze strany soukromých institucí. Proto bylo rozhodnuto, že EIB využije svůj navýšený kapitál i pro financování malých a středních podniků v oblastech jako jsou inovace a dovednosti. Avšak tento krok už byl v podstatě učiněn v roce 2012 a nově formulované zadání nepředstavuje výrazný posun vpřed.

Odstupující český premiér Petr Nečas odjížděl na summit Evropské rady odhodlaný otevřít jednání o pomoci středoevropským státům zasažených v posledních měsících povodněmi. Jako nástroje označil prostředky z fondu stability, ale i přesuny mezi operačními programy v rámci strukturálních fondů EU (nutnost zmobilizovat všechny dostupné zdroje v rámci fondu solidarity, kohezních fondů a fondu regionálního rozvoje).

Česká republika, která svou pozici na Evropskou radu historicky teprve podruhé koordinovala v rámci partnerství Visegrádské čtyřky, získala k návrhu podporu i Slovenska, Maďarska, Polska, Rakouska a Německa. Výsledkem spojeného úsilí pak byl bod 17 Závěrů Evropské rady, kde se evropští představitelé shodli na přiznání okamžité finanční pomoci z fondů EU postiženým oblastem a vyzvali Komisi k rychlému vyřizování žádostí, aby nejhůře zasaženým oblastem členských států mohla být poskytnuta pomoc neprodleně.

Klíčová je pochopitelně otázka posílení Hospodářské a měnové unie (HMU). Přestože Herman Van Rompuy prohlašuje, že „byla dosažena finanční stabilita a EU se stálým krokem blíží k bankovní unii“, výsledky institucionální reformy zůstávají stále otevřené nebo ve stavu neefektivního kompromisu, a konečné rozhodnutí bylo odloženo až na prosincovou Evropskou radu. Přesto bylo dosaženo několika dílčích úspěchů. Bylo dosaženo shody, že jednotnému mechanismu dohledu (Single Supervisory Mechanism, SSM) musí předcházet jednotný mechanismus pro řešení problémů bank (Single Resolution Mechanism, SRM).

Byl nastolen časový výhled, v němž by návrh Komise na SRM měl být projednán Radou i Parlamentem ještě v tomto legislativním období před volbami do Evropského parlamentu na jaře příštího roku. Naneštěstí se tento časový výhled zdá být příliš optimistický. Velmi důležitým posunem byla shoda Euroskupiny na hlavních bodech rámce pro přímou kapitalizaci bank prostřednictvím Evropského mechanismu stability, ale aplikovatelnou až s plně funkčním SSM. Diskutován byl také sociální rozměr HMU, avšak pouze s vágním závěrem o zaúkolování Komise.

Lotyšsku bude na základě splněných konvergenčních kritérií i doporučení Komise umožněno přijmout Euro k 1. 1. 2014. Dále bylo odsouhlaseno otevření přístupových jednání se Srbskem, stejně jako zahájení jednání o asociační a stabilizační dohodě s Kosovem. V závěrech se u Kosova objevila poznámka, že tímto krokem nejsou dotčeny postoje ke statusu Kosova, ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244/1999, či stanovisko Mezinárodního soudního dvora. Poukázaly tak na skutečnost, že některé členské státy EU dosud jeho autonomii neuznaly. Přičteme-li k těmto bodům závěrů současný vstup Chorvatska do EU, jedná se o významný posun ve vztahu Evropské unie k Balkánu.

Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.

Pokud chcete naše další exkluzivní rozhovory (například s Hynkem Kmoníčkem), názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.