Krátce před zahájením summitu Evropské rady se trialog shodl na tzv. infrastrukturním fondu. Jedná se o Nástroj pro propojení Evropy (CEF; Connecting Europe Facility), který má sloužit pro financování strategických projektů společného evropského zájmu v oblasti dopravy, energetiky nebo digitálních sítí.

Víceletý rozpočet EU

Zhruba ve stejnou dobu se členské státy s Evropským parlamentem shodly také na podobě víceletého finančního rámce pro období 2014-2020. Očekávalo se, že bude předmětem jednání až na samotném summitu, ačkoli nebyl uveden na oficiálním programu. Představitelé členských států se shodli na částce rozpočtu, která se od únorového návrhu Evropské rady, tedy 960 miliard € v závazcích, respektive 908 miliard € v platbách, neliší.

Finanční rámec však získal větší flexibilitu, aby bylo umožněno plné využití víceletého rozpočtu - tzn., že finance, které nebudou v jednom roce utraceny, bude moci členský stát využít v roce následujícím (bez omezení během prvních tří let programovacího období). V roce 2018 bude možné převést až 7 miliard €, v roce 2019 až 9 miliard € a v roce 2020 to bude 10 miliard €.


Rabat Spojeného království

Britský premiér David Cameron, který dle předsedy EP Martina Schulze není nikdy spokojen v otázce rozpočtu EU, znovu otevřel související otázku britského rabatu. Trval na tom, aby se Velké Británii z jejího příspěvku do rozpočtu vracel i nadále celý obnos. Jedná se o cca 200 milionů € z celkových 3,6 miliardy, které Británie dostává každoročně z pokladny EU. Hrozilo totiž, že reforma Společné zemědělské politiky tuto částku zeštíhlí. Summit však víceletý finanční rámec ve prospěch britského rabatu podpořil.


Nezaměstnanost mladých

V otázce, která se stala jedním z hlavních témat summitu, se zástupci členských států shodli, že mladí lidé byli dopady hospodářské krize tvrdě zasaženi. Velká část z nich se po ukončení vzdělávacího procesu ocitla bez práce a míra nezaměstnanosti mládeže v některých regionech v Evropě nyní značně přesahuje 25 %.

Nový rozpočet, na němž se vyjednavači EU shodli na poslední chvíli před summitem a zabránili tak ostudě, kdy by EU vedla summit zaměřený na práci bez možnosti přidělit peníze na boj s nezaměstnaností, zahrnuje i Iniciativu na podporu zaměstnanosti mládeže. Rozpočet 6 miliard € má být flexibilně navýšen o další 2 miliardy. Kompromisní návrh totiž obsahuje také tzv. frontloading výdajů na důležitá témata, jako je právě zaměstnanost mládeže, ale i výzkum a další programy pro mladé nebo půjčky malým podnikům.

Finanční prostředky budou k dispozici přednostně už na začátku programovacího období. Znamená to však také, že další neutracené peníze z rozpočtu budou přednostně využívány právě na boj s nezaměstnaností. Podle odhadů by mohlo jít až o další 2 miliardy €. Ozývají se však kritické hlasy, že tyto částky budou příliš malé, aby mohly něco opravdu změnit na 26 milionech nezaměstnaných.

Z iniciativy budou financovány tzv. Záruky pro mladé, které by měly lidem mladším 25 let, do čtyř měsíců od ukončení vzdělání nebo ztráty zaměstnání, zajistit další vzdělání, novou práci nebo stáž. Prostředky na Záruky budou využívat regiony s mírou nezaměstnanosti mladých přesahující 25 %. Aby byl tento systém efektivní, musí být podle členských států implementován co nejrychleji.

6 miliard € tak bude členskými vládami dle předsedy Evropské rady rozděleno v nejbližších dvou letech. Státy, které budou tyto prostředky čerpat, by měly přijmout plány na řešení nezaměstnanosti mládeže do konce tohoto roku. Ostatní země by je měly následovat v průběhu roku 2014.

Evropská investiční banka (EIB) má navíc půjčkami v řádech stovek miliard € pomáhat malým podnikům, které jsou pro ekonomiku zcela zásadní. Poslanci Evropského parlamentu tak zajistili, aby byl rozpočet EU opravdu ihned a v plné výši dostupný, a dále aby Komise zvážila přípravu pětiletých rozpočtových cyklů v souladu s mandátem institucí EU.

Problém mladých lidí bez práce by se podle závěrů Evropské rady měl promítnout i do dalších oblastí jako např. implementace strukturálních fondů. Hlavní roli by zde měl hrát Evropský sociální fond, a to podporou vytváření pracovních míst pro mladé. Dalším nástrojem by pak mělo být zvýšení mobility mládeže pomocí programů „Tvoje první práce přes EURES“ nebo „Erasmus+“. Evropská rada však zdůraznila, že členské státy musí jednat především samy, reformováním svých vzdělávacích systémů a trhu práce. EU je v těchto snahách podpoří a usnadní výměnu jejich zkušeností a praktik, které se nejlépe osvědčily.

Bruselský think tank Bruegel se ale domnívá, že EU chybovala, když se zaměřila výhradně na nezaměstnanost mladých, místo aby se snažila podpořit růst jako celek. Jestli chce Evropa vážně zabránit tzv. Ztracené generaci nezaměstnané mládeže, musí brzy realizovat mnohem účinnější opatření, než jsou pouhé Záruky pro mladé (Youth Guarantee). Tradiční opatření jako daňové úlevy společnostem také očividně selhávají, protože podniky investují spíše do výzkumu, vývoje a marketingu než do náboru nekvalifikovaných nebo nemotivovaných mladých lidí.


Bankovní unie

Pro posun v budování bankovní unie, je zcela zásadní dlouhodobá stabilita eurozóny. Komise proto přislíbila, že do dvou týdnů předloží návrh, jak řešit problém krachujících bank. Kritiku nedostatečného pokroku v otázce bankovní unie odmítli účastníci summitu s tím, že nejdříve je potřeba vytyčit si důležité body, aby bylo jasné, jaké kroky je třeba podniknout dále. EU má nyní jasný itinerář, podle nějž v říjnu členské státy projednají otázku, co činí jejich ekonomiky konkurenceschopnými, a v prosinci dojednají závaznost doporučení Komise pro hospodářskou politiku.

Německo, které se dokonce, avšak neúspěšně, chtělo zbavit samotného termínu bankovní unie, bez špetky entuziasmu ohledně návrhů bankovní unie, prosadilo vypuštění značné části původních návrhů jako např. „silných rozhodovacích pravomocí, které by umožnily rychlé, efektivní a koherentní rozhodování na centrální úrovni“, protože zřízení jediného rozhodujícího orgánu bude vyžadovat změnu smluv, jak znovu zdůraznila Merkelová. Evropská komise však spolu s Francií věří, že v tomto ohledu mohou být smlouvy ohýbány dostatečně ke zřízení centrální autority.

Podle Financial Times je dohoda ministrů financí na pravidlech nečistým a nedokonalým kompromisem, ale také krokem správným směrem. Konečné rozhodnutí má několik kladů, mj. princip kaucí. Kdyby tu byl dříve, mohla být odvrácena situace v Irsku či Španělsku. Avšak pravidla flexibility poskytují zároveň velký prostor pro nepředvídatelnost, recept na rozvrat a regulatorní arbitráž. Chybějící centrální brzda podle Wolfganga Munchau dělá bankovní unii ekonomicky irelevantní a krize tak může bez ustání pokračovat. Většina institucí k záchraně je domácích, což zanechává dluh finančního sektoru beze změn.

Krizové řešení bez takového centrálního nástroje (brzdy) s určitostí pouze prodlouží depresi na periferii. To také vysvětluje ne příliš nadšený postoj Německa. Jak je možné mít centrální orgán v kombinaci s převážně národním financováním? S pouhými 60 miliardami € určenými na centrální financování skrze ESM je potřeba být hodně optimistický ohledně potřeb rekapitalizace. Německo očekává, že bude potřeba opravdu rozsáhlých prostředků na financování, a proto zachovává opatrný postoj.

Na závěr dlouhou, ale nakonec neúspěšnou, debatu o Britském rabatu zahájila překvapivě Francie kritikou současného předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa. Na výzvu, že by měl raději rezignovat, reagoval pouze tím, že na některé komentáře mu vůbec nestojí za to odpovídat. Irsko tak mělo spoustu práce se snahou znovu summit naladit na veselejší notu. Nabídlo britským a dalším věřitelům záruky, což je krok, kvůli kterému museli v roce 2010 hledat finanční pomoc zajišťovanou především Německem. To se Angele Merkelové samozřejmě ani tentokráte nezdálo jako schůdné řešení.


Doporučení Evropské Komise

Členské státy se k doporučením Komise mohly vyjádřit před summitem, která pak byla schválena na Evropské radě. Nyní by je měly reflektovat při přípravě strukturálních reforem a státních rozpočtů na příští rok. Jejich implementaci budou sledovat jak Komise, tak i Rada EU. Členské země by podle účastníků summitu měly své reformy zrychlit, a podpořit tak snahu o nastolení rovnováhy v evropské ekonomice a obnovení konkurenceschopnosti. Dále zdůraznili, že kromě úspor je nyní důležitá právě i podpora hospodářského růstu.

Pro Českou republiku zůstala letošní doporučení velmi podobná těm z minulého roku, i když se například podařilo významně přiblížit fiskální konsolidaci. Problémy v oblasti trhu práce, udržitelnosti veřejných financí a efektivního fungování státní správy, či boje s korupcí, však přetrvávají. Česko by mělo posilovat především domácí zdroje růstu a rozvíjet svůj potenciál směřováním k ekonomice založené na znalostech.

Česká vláda vnímá doporučení Evropské komise a Evropské rady jako další impuls pro své reformy. Snaží se doporučení vnímat konstruktivně a uvádět je do praxe. Pro ještě bezproblémovější spolupráci by si ČR však představovala jak více času na zpracování připomínek, tak i užší koordinaci při přípravě analytických podkladů pro návrhy doporučení, které vypracovávají úředníci Komise. Zabránilo by to např. nepřesnostem kvůli zpracovávání starých verzí návrhů než těch, které vláda aktuálně projednává.

 

Česko: Předškolní péče a pracující matky

Jedním z hlavních problémů předškolní péče v České republice je neustále rostoucí počet chybějících míst v jeslích a mateřských školách. V letošním roce odmítly školky téměř 59 tisíc žádostí a ČR tak má vůbec nejnižší úroveň zaměstnanosti žen s malými dětmi v celé Evropské unii. V České republice pracuje pouze 36 % matek vychovávajících dítě mladší 15 let, zatímco například v zemích Skandinávie toto číslo přesahuje 70 %.

Přitom investice do předškolního vzdělání prokazatelně představuje nejvyšší návratnost, neboť díky neurologickému vývoji v raném období života, je raná intervence nejúčinnější. Kvalitní předškolní programy zlepšují školní výsledky a školní chování, přičemž pozitivní efekty jsou silnější u dětí žijících v chudobě a dětí, jejichž rodiče mají nízké vzdělání.

Na doporučení Komise zvýšit integraci romských dětí do systému předškolního vzdělávání se však objevilo mnoho nespokojených reakcí (na nedokonalost návrhu), přestože podle Komise nedostatek míst v jeslích a školách má za následek, že tyto děti nestačí při výuce na základní škole a jsou přeřazovány do škol praktických, a později nejsou schopny předávat svým dětem základní vědomosti nutné k úspěšnému absolvování základního vzdělání a vytváří se tak začarovaný kruh.

Předdůchody a odčerpávání prostředků

Evropská komise České republice v oblasti důchodů mimo jiné vytýká právě to, že „v rozporu s jejími loňskými doporučeními zavedla nový systém předčasného odchodu do důchodu, jenž dává možnost čerpat důchod po dobu až pěti let před dosažením zákonné věkové hranice odchodu do důchodu.“ Doporučuje proto tento systém omezit.  

Bez ohledu na to, zda kritéria způsobilosti pro přístup k režimu skutečně splní pouze omezený počet osob, toto opatření jeho příjemcům umožní využít dříve nahromaděnou veřejnou dotaci k účelu, který odporuje politice delšího pracovního života. Jako řešení problému nezaměstnanosti je to velmi krátkozraké opatření. Předčasné důchody by měly být využívány v omezeném rozsahu, zejména pro osoby se zdravotními potížemi. Stát by se naopak měl snažit zvýšit zaměstnatelnost starších lidí, což stojí i v doporučení Komise.


Popovodňová pomoc EU

Odstupující český premiér Petr Nečas odjížděl na summit Evropské rady odhodlaný otevřít jednání o pomoci středoevropským státům zasažených v posledních měsících povodněmi. Jako nástroje označil prostředky z fondu stability, ale i přesuny mezi operačními programy v rámci strukturálních fondů EU (nutnost zmobilizovat všechny dostupné zdroje v rámci fondu solidarity, kohezních fondů a fondu regionálního rozvoje).

Česká republika, která svou pozici na Evropskou radu historicky teprve podruhé koordinovala v rámci partnerství Visegrádské čtyřky, získala k návrhu podporu i Slovenska, Maďarska, Polska, Rakouska a Německa. Výsledkem spojeného úsilí pak byl bod 17 Závěrů Evropské rady, kde se evropští představitelé shodli na přiznání okamžité finanční pomoci z fondů EU postiženým oblastem a vyzvali Komisi k rychlému vyřizování žádostí, aby nejhůře zasaženým oblastem členských států mohla být poskytnuta pomoc neprodleně.


Rozšiřování EU

Představitelé EU na pátečním zasedání summitu přivítali Chorvatsko na samém prahu vstupu do EU (populace EU se zvýší jen nepatrně z 502.4 milionů na 506.8 milionů), a dohodli se, že přístupová vyjednávání se Srbskem budou otevřena nejpozději do ledna 2014. Německo zdržovalo jednání o této otázce, dokud nebude odhlasováno v jeho národním parlamentu.

Zde rozšíření EU o Srbsko dostalo zelenou pod podmínkou normalizace vztahů Srbska a Kosova, což bude hodnotit summit na konci letošního roku. Červnový summit EU však v závěrech žádné podmínky neklade. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy řekl, že zástupci EU navštíví obě země v pondělí na znamení, že EU příslib jejich integrace do Unie myslí vážně. Angela Merkelová minulý týden účast na této cestě odvolala. Média se shodují, že na vině nebude mnoho pracovních povinností, ale odmítnutí Chorvatska vydat za vraždu stíhaného špeha z období Jugoslávie.

Summit dále autorizoval otevření jednání o Stabilizační a asociační dohodě s Kosovem, ačkoli Řecko, Španělsko, Kypr, Rumunsko a Slovensko jeho autonomii neuznávají. Jména dalších kandidátských zemí jako např. Makedonie nebo Turecko, na summitu nebyla vůbec zmíněna. Před summitem se však ministři zahraničí dohodli na otevření nové kapitoly přístupového vyjednávání s Tureckem, jakmile Komise v říjnu představí každoroční zprávu o pokroku. V neposlední řadě summit povzbudil Lotyšsko v jeho rozhodnutí připojit se příští rok do eurozóny.

 

 

Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty se dlouhodobě věnuje analýzám (nejen) české pozice v Evropské unii.

Pokud chcete naše další exkluzivní rozhovory (například s Hynkem Kmoníčkem), názorové články a pozvánky na naše akce dostávat mailem, objednejte si zdarma naše pravidelné Názory v souvislostech.