Občanská demokratická strana by se, slovy Jana Zahradila, pokud by měla možnost, podílela na vládě a rozhodně neplánuje strávit volební období v opozici. Europoslanec Zahradil k tomu dodal: „Já neznám žádnou stranu, která by kandidovala do poslanecké sněmovny s tím, že půjde do opozice.“ ODS se tedy nezříká vládní odpovědnosti, pokud k tomu bude příležitost.

Jako na všechny kandidáty dopadla otázka, jak vysoko jejich strana dává evropská témata na žebříčku jejich priorit? Pro ODS je toto téma velice důležité a staví ho velmi vysoko, dalo by se říci na první či druhé místo. Vysokou prioritu Jan Zahradil vysvětlil takto: „Právě proto, že se evropská témata prolínají v podstatě všemi resorty, každý resort má něco společného s nějakým kusem evropské agendy.“

ODS nechce mít Evropskou unii jako uzavřený okruh států a na přistoupení Turecka či Ukrajiny se dívá pozitivně. Tyto země mají právo, aby se s nimi zacházelo jako s ostatními účastníky, ale musí na druhé straně splnit všechna kritéria pro vstup do Evropské unie. Jan Zahradil zároveň odmítl tezi, že se ODS snaží o přistoupení Turecka z důvodu, že by tato země mohla unii rozložit zevnitř a tuto připomínku nazval xenofobní.

Jan Zahradil označil ODS za antifederalistickou stranu a zdůraznil, že ODS je strana, která nesouhlasí s postupnou přeměnou Evropské unie v kvazifederaci. A proto také obhajoval odmítnutí přistoupení k fiskálnímu paktu: „Je to vlastně snaha podřídit všechny národní rozpočty jednotnému pravidlu, střihat je, lidově řečeno, podle jednoho mustru. My s tím nesouhlasíme.“ Dodal, že je to zcela v rozporu s politikou ODS.

Česká republika slovy Jana Zahradila nemusí být za každou cenu součástí toho tvrdého jádra Evropské unie, tedy toho velmi integrovaného celku, na kterém je Unie založena. A k tomu dodává: „My si myslíme, že nebýt součástí toho tvrdého jádra neznamená, že jste někde na periferii nebo na okraji, to jen znamená, že se nezúčastníme některých integračních politik. To z vás nedělá člena druhého nebo třetího řádu.“ Je to jen tedy jiná představa evropské integrace, jakou si představuje ODS.

V rozhovoru padla i otázka, kam by ODS směřovala český zájem, když prohlašuje, že bychom měli snižovat naší závislost na Německu. Podle Jana Zahradila je nutné tuto otázku rozdělit na ekonomickou a politickou část. Z pohledu ekonomického by Česká republika měla směřovat svůj export více do zemí třetího světa a jihovýchodní Asie. Z pohledu politického by nám vzorem mohly být země jako Velká Británie, Švédsko či Nizozemsko, které prosazují nezvyšování evropského rozpočtu, více šetření a které varují před evropským superstátem stejně jako ODS.

Jak se staví ODS k bankovní unii? Podle Jana Zahradila je toto záležitost, která se primárně týká členů eurozóny a je to unie, do které bychom momentálně neměli vstupovat. Tím předešel následující otázce, týkající se přijetí eura a že by bylo správné o tomto kroku nechat hlasovat občany v referendu. „Pokud by hlasování dopadlo pro přijetí, což je otázka několika let, tak poté se o bankovní unii uvažovat dá.“ Poznamenal, že v tuto chvíli je to naprosto předčasné. Náš nevstup do bankovní unie je relevantní i z pohledu České národní banky, která k tomu dala sadu argumentů, proč bychom do ní v tuto chvíli neměli vstupovat.

Občanská demokratická strana je v podstatě spokojená s rozpočtem Evropské unie, jak byl schválen. „Jde o určitý kompromis mezi těmi, kteří chtěli rozpočet seříznout či zmrazit, a těmi, kdo ho naopak chtěli nafukovat.“ Jan Zahradil dodal, že tento kompromis byl nutný z hlediska hrozby rozpočtového provizoria, ODS však v dlouhodobém horizontu nebude patřit mezi ty, kdo by navrhoval další navyšování evropského rozpočtu.

Dnešní důvěra občanů v Evropskou unii, potažmo v další integrační proces, je velice nízká, pohybuje se někde kolem 20–30 %. Jakým způsobem by chtěla ODS tuto nízkou důvěru navýšit? ODS se domnívá, ústy europoslance Zahradila, že řešením není další integrace. Je zapotřebí přijít s jiným modelem Evropské unie. „Nepůjdeme tak daleko jako bývalý prezident Václav Klaus, který navrhuje velmi razantní řešení - vystoupení z unie. ODS se domnívá, že Evropskou unii je pouze třeba zreformovat.“ To předpokládá určitou úpravu základních smluv a určité rozvolnění, což by dávalo možnost se nezúčastnit některé komunitární politiky, pokud by státům nevyhovovala.

Podle Jana Zahradila je také potřeba, jak přednesl předseda Evropské Komise Barroso, důkladná revize celé komunitární legislativy. Podle jeho názoru je potřeba se ohradit proti dalšímu navyšování legislativy, která je mnohdy zbytečná, kontraproduktivní, či dokonce jde proti sobě navzájem.

Jan Zahradil na závěr zkritizoval novou iniciativu nominování kandidáta na lídra celoevropské kandidátky v následujících Evropských volbách. Zdůraznil, že je to další krok k politizaci evropských orgánů a vede k federalizaci Evropské unie. „My si myslíme, že předseda Evropské komise by měl být, jako tomu bylo doposud, nominován vládami. Ta politizace samotného procesu nám nesedí a myslíme si, že to může být dokonce kontraproduktivní v národních státech.“ ODS by se tomuto chtěla vyhnout. Podle ní by měla Evropská Komise zůstat i nadále úřednickou.

Proč si Andrej Babiš myslí, že o vstupu Turecka do EU ať si rozhdne Německo? video najdete zde.

Proč Strana zelených chce do Unie všechny, kteří splní kritéria? podívejte se na video.

Proč se TOP 09 v Nečasově vládě chovala v evropských záležitostech podle programu ODS? podívejte se na video.