Evropská federace podle Miloše Zemana
Hlava státu nechce unitární superstrát s jednotným pivem. Otázkou však zůstává, zdali by s tímto požadavkem neměl spíše hovořit na zasedání české vlády, která o většině legislativy spolurozhoduje v různých formacích evropské Rady ministrů.
Cesta k odbourání evropské byrokracie podle něj spočívá ve zpolitizování EU vytvořením federace, která by posílila pravomoc Evropského parlamentu a dala vzniknout plnohodnotné evropské vládě, jež by nahradila dnešní úřednickou Evropskou komisi. Evropský parlament totiž v současné době nemá plnou zákonodárnou iniciativu a do legislativního procesu mluví až po jeho spuštění. Unijní exekutiva by byla volená na celoevropské úrovni, což znamená, že občan České republiky by na jedné kandidátce volil třeba Litevce a Portugalce. Vláda vzešlá z voleb by měla jako ve standardním parlamentu podporu poslanců a byla by zde jasně čitelná politická opozice. Problémem této pozice však je, že evropští občané se dnes čím dál méně identifikují s evropským projektem jako celkem, průměrná volební účast při evropských volbách neustále klesá (v roce 2009 byla v EU na 43 %, v Česku jen 28 %). Otázkou tak zůstává, jak by se čím dál frustrovanější evropská veřejnost cítila s mnohem silnější vládou na centrální úrovni.
Prezidentovu vizi federativní Evropy rozebíráme v našem analytickém podkladu.
Iluze jednotné fiskální i zahraniční politiky?
Federativní Evropa by podle Miloše Zemana také měla mít jednu evropskou ústavu, která by převedla na unijní úroveň kompetence, v nichž jsou národní státy příliš slabé. Vytvořila by se rovněž jednotná sociální, fiskální politika, ale i zahraniční a obranná politika. Zeman je zastáncem vytvoření jednotné evropské armády, jejíž existence by změnila současnou nevyhovující situaci, kdy je bezpečnost Evropy financována především Spojenými státy skrze NATO. Podle prezidentova názoru by totiž měla EU vůči teroristické hrozbě zastávat tvrdší politiku, jelikož současným vlažně-pacifistickým postojem konflikty spíše prohlubuje. Vznik společné obranné politiky je problematický zvláště proto, že se zejména větší státy nechtějí svých národních zájmů v oblasti bezpečnosti vzdát. Armády jsou nejzákladnějším nástrojem suverenity státu a lze si těžko představit, že by Francouzi odevzdali své pracně a samostatně vyvinuté jaderné zbraně pod společné velení například Italů a Estonců. U zahraniční politiky jsou unijní členové dnes jednotní pouze v případech největší krize či v poměrně nekonfliktních tématech jako je humanitární pomoc. Například při zásahu v Sýrii se Francie s Německem a Británií rozhodně neshodly. Pokud by tehdy existovala jediná zahraniční politika EU, pravděpodobně by byla paralyzována neshodou klíčových hráčů.
Zdroj: http://im.tiscali.cz/press/2013/03/21/55490-milos-zeman-653x367.jpg
Prezident dlouhodobě podporuje zavedení eura, jeho zavedení vidí nejdříve okolo roku 2017. Podobně jako vůči fiskálnímu kompaktu zastává Miloš Zeman příznivý názor i na společný bankovní dohled, pokud by v první řadě znamenal zdvojení kontrolních mechanismů – dohled Evropské centrální banky na jedné straně a dohled národních bank na straně druhé. Nevadilo by mu ani auditovaní státních rozpočtů, má ale zásadní podmínku, že struktura národních rozpočtů musí zůstat v kompetenci národních vlád a parlamentů. Přeje si tedy společnou hospodářskou politiku, ale rozhodování chce ponechat v rukou národních parlamentů. Každá členská země však má odlišnou kulturu nakládání s veřejnými rozpočty, což právě Řecko Evropě ukázalo.
Zeman se většině evropských federalistů vymyká tím, že byl odpůrcem pomoci Řecku, nelíbí se mu společné záchranné mechanismy a radši by nechal Řeky zbankrotovat, aby posloužili jako odstrašující příklad pro ostatní nezodpovědné státy. Důvodem bolestivých záchranných balíků však bylo komplexní provázání evropského bankovního sektoru a strach z řetězové reakce, která by následovala poté, co by zejména francouzské či německé banky musely odepsat značnou část řeckých vládních dluhopisů. Prezident by měl vysvětlit, jak si Evropskou unii s jednou rozpočtovou i měnovou politikou představuje, když je zároveň odpůrcem podpory států, které se ocitnou v nesnázích.
Rusko ano, Turecko a muslimové ne
Kontroverze vzbuzující jsou prezidentovy úvahy nad rozšiřováním Evropské unie o další státy. Poněkud neobvykle vidí Miloš Zeman budoucnost EU v přistoupení Ruské federace, které by se mělo udát v horizontu několika desítek let. Rusko by se podle něj mohlo stát jednou z vůdčích zemí Evropskéunie a přinést potřebnou protiváhu vznikajícímu trianglu Velké Británie, Francie a Německa. Na základě argumentu o kulturní odlišnosti je na druhou stranu přesvědčen, že Turecko, dlouholetý kandidát na přistoupení do EU, by se nemělo stát součástí Unie. Miloš Zeman totiž odmítá ideu multikulturalismu a především muslimskou kulturu považuje za netolerantní prvek. Tento názor odůvodňuje existencí muslimských ghett v západní Evropě, jejichž obyvatelé mají nulovou schopnost se asimilovat.
Vyšlo v Lidových novinách dne 25. února 2014.
Jakub Janda působí jako zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty.
Michaela Kolářová je juniorní analytičkou think-tanku Evropské hodnoty.
Prezidentovu vizi federativní Evropy rozebíráme v našem analytickém podkladu.
