Nejdříve na úvod smysl tohoto komentáře. Jeho cílem není polemizovat s celým článkem autorů, ale pouze se podívat na konkrétní tvrzení autorů blíže a tak snad objasnit, za jakých teoretický okolností jsou tato tvrzení pravdivá. To umožní ukázat, proč nesouhlasíme s těmito tvrzeními a následnými závěry autorů.
Hlavní tezí autorů je, že indikátory publikované studií Evropských hodnot (…) jsou „problematické“. Nejen, že jsou problematické, ale podle autorů jsou evidentně natolik problematické, že „jsou v podstatě k ničemu“. S prvním tvrzením plně souhlasím, jelikož dané indikátory jsou opravdu problematické. Konečně, to je bohužel povahou indikátorů - být problematickými, zvláště pak těch z oboru politologie. Jistě se shodneme i na tom, že „[p]ráci poslance jakéhokoliv zastupitelského sboru nelze měřit v počtech projevů či předložených dokumentů“, i když bych dodal, že pouze nelze plně měřit.
Avšak z těchto pozorování nevyplývá, že dané indikátory jsou k ničemu. V situaci nedokonalých informací agentů, kteří rozhodují (tj. v našem případě voličů), je otázka hodnoty indikátorů závislá na jejich vztahu k veličinám, které nás ve skutečnosti zajímají (tj. v našem případě kvalita práce poslanců). Zásadní je, použijeme-li statistickou terminologii, zda jsou dané indikátory pozitivně či negativně korelované s kvalitou práce poslanců. Pokud jsou korelovány negativně a voliči si toho nejsou vědomi, pak je daný signál v podobě našich indikátorů opravdu horší než žádný signál.
Pokud je tato korelace nulová, pak je daný signál opravdu „v podstatě k ničemu“. Leč existuje i možnost, že je daný signál pozitivně korelován s kvalitou práce poslance, a v tu chvíli nabývají dané indikátory pozitivní hodnoty pro informované rozhodování voličů, jelikož volič může na základě takového signálu/indikátoru v průměru dělat správné úsudky o kvalitě práce poslanců. V takovou chvíli je opravdu lepší mít „alespoň nějaké informace, třebaže zavádějící“.
V otázce, zda by tedy tyto „pokřivené statistiky“ měly či neměly být vodítkem pro rozhodování voličů, veskrze záleží na tom, jestli jsou dané indikátory dobrým či špatným signálem. Za přípravou těchto indikátorů a celé studie stojí naše přesvědčení, že jsou dané indikátory pozitivně korelovány s širší kvalitou práce poslance. Toto přesvědčení může být samozřejmě mylné, leč nemůže být a priori odmítnuto bez jakékoli argumentace.
Bohužel toto přesně učinili autoři daného článku. Samozřejmě bychom velice uvítali, pokud by autoři přišli s argumentací, která by jasně ukazovala, proč se domnívají, že naše přesvědčení není pravdivé. To by pak mohlo vést k vytvoření indikátorů, které by takovou podmínku splňovaly. Do té doby zůstaneme u našeho přesvědčení.
P.S.: Hlavním autorem dané studie je můj bratr Jan Kovář, Ph.D. Autoři můžou toto považovat za problematický signál a je na jejich posouzení, zda je to signál korelovaný či ne s relevantními faktory.
Co všechno think-tank Evropské hodnoty během kampaně udělal, si můžete projít zde.
Celou kritizovanou studii si můžete přečíst zde. Obdobné připomínky jsme očekávali, proto jsme na ně již odpověděli dopředu.
Kamil Kovář působí na CERGE-EI a jako ekonomický analytik think-tanku Evropské hodnoty.
