Ondřej Liška, lídr Strany zelených i její kandidátky do Evropského parlamentu, se na Ukrajině zúčastnil pozorovatelské mise jako vyslanec Evropské strany zelených a řada jeho názorů vychází právě z této zkušenosti. Strana kritizuje dosavadní politické reakce Západu, ohrazuje se proti ruskému postupu a vyzývá k celkově aktivnějšímu přístupu ve věci současného konfliktu. Podle Zelených za vyvoláním krize stojí zejména státní korupce a obrovská moc oligarchů v regionech. Zelení prosazují navýšení finanční pomoci, která by Ukrajinu vytrhla ze závislosti na Rusku a umožnila rozvoj občanských hnutí a svobodných médií. Obsazením Krymu podle nich Rusko porušilo své mezinárodní závazky. Strana zelených navrhuje aktivnější využití Společné zahraniční a bezpečností politiky, vyslání pozorovatelské mise EU na východ Ukrajiny a přísnější sankce proti Rusku. Zároveň se ovšem vymezuje i proti sílícímu pravicovému radikalismu na Ukrajině.
ODS
Občanská demokratická strana zaujímá ke krizi na Ukrajině „realistické stanovisko“. Alespoň to tvrdí předseda strany, když zmiňuje, že sankce proti jednotlivcům jsou směšné a Rusku musíme odpovědět ostřeji – síla odrazuje použití síly. V tomto smyslu ODS podporuje spolupráci s USA, především koordinaci společného postupu členů NATO. Vytvořením smluvních záruk bychom se měli snažit zabránit budoucímu opakování situace a tvrdším postupem proti ruské přítomnosti na Krymu zamezit vytvoření precedentu. Občanští demokraté kritizují současné sankce EU i postoj ČR jako nedostatečné a vyzývají k „většímu odhodlání“. Zajímavé je vyjádření Petra Fialy, že i kdyby se Rusko ve svých argumentech o situaci na Ukrajině blížilo pravdě, nesmíme se k jeho chování stavět vlažně a dát tak signál ostatním k podobné agresivní politice. Akcentována je otázka energetické bezpečnosti.
ČSSD
Česká strana sociálně demokratická v názoru na ukrajinskou krizi nepůsobí jednotně. Na jedné straně zde stojí výroky Jana Mládka o ekonomické závislosti, politické a ekonomické hře silných států (ve které máme omezený vliv) a obraně zájmů vlastních občanů, kteří by nejspíše nechtěli obětovat svou prosperitu kvůli „zemi na východě“. Naopak Lubomír Zaorálek vystupuje razantněji, když hovoří o omezení suverenity Ukrajiny ze strany Ruskaa absurditě Putinových kroků a nabádá k ráznému postupu. Premiér Sobotka slučuje tyto dva názorové póly – odsuzuje sice ruské kroky a podporuje cestu Ukrajiny do EU, varuje však také před agresivními kroky proti Putinovi, které mohou ohrozit naše hospodářství. Lídr kandidátky do Evropského parlamentu Jan Keller se do jisté míry z této diskuze vymyká. Vyjadřuje obavy o rozkradení finanční pomoci Ukrajině tamními oligarchy – proto by raději žádné finance neposílal – a nechal se dokonce slyšet, že Ukrajina by si svou současnou situaci měla vyřešit sama.
KDU-ČSL
Křesťanští demokraté jsou v nazírání na dění na Ukrajině víceméně jednotní. V době, kdy ještě ruská vojska oficiálně nebyla přítomna na Krymu, varovali (i na půdě Evropského parlamentu) před následky nedůsledného postupu ze strany Západu, který by mohl vyústit ve vážný ozbrojený konflikt, podobný tomu jugoslávskému. KDU-ČSL označuje následné kroky prezidenta Putina za porušení mezinárodních závazků (Budapešťské memorandum) a zmiňuje paralelu s československou ztrátou Podkarpatské Rusi. Po krymských událostech podle nich konflikt představuje již vážnou hrozbu pro celou Unii, jeho vyřešení se stává primárním tématem. Pozoruhodná je nespokojenost KDU-ČSL s uznáním Kosova, které vnímá jako nebezpečný precedent. V souvislosti s Ukrajinou strana podpořila jednání Lubomíra Zaorálka, slova ministra Mládka naopak odmítla. Důležitým tématem je také promptní zmenšení energetické závislosti na Východě.
Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury
Postoj hnutí Úsvit k událostem na Ukrajině vychází z premisy, že Ukrajina je tvořena „ze dvou značně odlišných částí, které prošly v historii různými cestami, mají odlišné kořeny, zkušenost, jazyk, náboženství“, a tento fakt stojí za snahou o osamostatnění některých oblastí. Přesto je podle strany stále ještě možné zabránit rozpadu. Předpokladem zachování celistvosti Ukrajiny jsou podle hnutí jednání mezi separatisty a Kyjevem. Pokud k nim nedojde, měla by se Ukrajina rozdělit po vzoru ČSFR.
Strana svobodných občanů
Svobodní odmítají intervenci Ruska na Krymu nebo kdekoliv jinde na území Ukrajiny, svůj postoj opírají o princip nevměšování se. Podle nich by tedy neměly USA ani EU zasahovat do vnitropolitické situace na Ukrajině. Svobodní zároveň podporují právo jednotlivých oblastí na sebeurčení (jako příklad je uvedeno vyhlášení nezávislosti Krymu na Ukrajině). Tento akt by měl být ovšem podpořen vůlí lidu prostřednictvím referenda. Podle vyjádření předsedy strany Petra Macha se uvnitř EU neválčí, protože silnější stát od toho slabšího vše, co potřebuje, získá obchodem a tak ho nemusí napadnout. Konflikt ale vzniká na hranici EU, která obchodu brání. Nejlepší ochranou proti konfliktu je tedy podle něj volný obchod– EU by měla otevřít hranice bezcelnímu dovozu ze zemí, jakými jsou Rusko, Ukrajina, Turecko či Moldávie, a zároveň by těmto zemím neměla vnucovat „náš model demokracie“ ani by neměla „tlačit“ některé z těchto států ke členství v EU.
TOP 09
Strana dlouhodobě podporuje přibližování Ukrajiny k EU a předsednictvo strany ve svém prohlášení směrem k událostem na Ukrajině odsuzuje kroky prezidenta Vladimíra Putina a dění označuje za „důkaz selhání diplomacie dobré vůle směrem k Rusku“. Způsob, jak Rusku v tomto počínání efektivně bránit, vidí strana v prosazování společného zavádění sankcí skrze EU a ve zvýšené spolupráci mezi členskými státy NATO, neboť jednostranná akce České republiky by měla malý či žádný efekt. Strana vidí v současném kontextu prostor k širší ekonomické spolupráci mezi EU a USA mimo NATO. Podle názoru předsedy strany Karla Schwarzenberga ruský vliv ničil Ukrajinu po staletí. Největší nebezpečí vidí v mocenských ambicích prezidenta Vladimíra Putina a v jeho snaze o sjednocení Rusi – tedy Ruské federace, Běloruska a Ukrajiny. Evropa si ztrátu Ukrajiny nemůže dovolit, neboť by se tak narušila rovnováha v celé Evropě.
Strana vyjadřuje znepokojení nad tím, že se na Ukrajině dostaly k moci „fašizující ultrapravicové síly, které ohrožují nejen demokratický vývoj, ale i většinu levicově, nebo jinak reálně smýšlející části ukrajinského národa“. Zároveň strana podporuje právo národů na sebeurčení, navrhuje předčasné volby, ve kterých by došlo k volbě nového legitimního ukrajinského parlamentu, „který by společně s tak vytvořenou vládou přistoupil k zajištění rovných práv, včetně autonomií všem národům Ukrajiny a současně přispěl k demokratickému a mírovému řešení nelehké situace v této velké přátelské zemi“. V otázce řešení sporu mezi Ukrajinou a Ruskem strana odmítá sankce, blokády nebo jakékoliv vojenské hrozby ze strany Západu.
ANO
Hnutí ANO ve své oficiální zprávě k událostem na Ukrajině odsoudilo narušování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny ze strany Ruské federace. Česká republika by se podle nich měla snažit situaci řešit ve spolupráci s ostatními partnery v NATO a EU. Hnutí odmítá argument prezidenta Putina, že jde jen o ochranu ruské menšiny, a namítá, že Putin naopak podněcuje napětí a ohrožuje tak bezpečnost všech obyvatel v oblasti. Předseda strany Andrej Babiš odmítá ekonomické sankce a dává přednost řešení problému diplomatickou cestou.
