Ač se neformálního zasedání v Bratislavě (16. září) nezúčastní pouze Spojené království, hlavním bodem agendy bude politická reflexe s cílem podnítit další reformy a rozvoj EU složené z 27 členských států, nikoli tedy řešení důsledků tzv. Brexitu, jak by se dalo očekávat. Předseda Evropské rady Donald Tusk se proto již od poloviny letošního srpna schází ke konzultacím s představiteli jednotlivých členských států EU, aby identifikoval témata do programu nadcházejícího summitu jako je nekontrolovaná nelegální migrace, terorismus a obavy související s globalizací, ale také hospodářský rozvoj, pracovní místa a příležitosti pro mladé, jednotný trh či digitální agenda.

Výzvy Brexitu

Donald Tusk ve zvacím dopise vyzval lídry členských států EU k upřímnému ohodnocení aktuální situace. EU se dle něj ocitá před výzvou, kdy se jen několik měsíců před oslavami šedesátého výročí založení evropského společenství historicky první členský stát rozhodl toto společenství opustit. Bude proto potřeba nejdříve se shodnout a potvrdit smysl společenství. Brexit nejenže staví EU před úkol nalézt rovnováhu mezi stanovením nových, a zároveň co nejlepších vztahů se Spojeným královstvím, ale současně také dodržením smluv a zajištěním zájmů a jednoty samotné Unie.

Brexit dle Donalda Tuska dále jasně ukazuje obavy nejen Britů, ale všech občanů EU ohledně stability a bezpečnosti, a také schopnosti Unie jako instituce a unijních představitelů zajistit jejich dostatečnou ochranu. Tusk proto považuje za zcela zásadní najít rovnováhu mezi potřebou svobody a bezpečnosti a potřebou otevřenosti a ochrany, tj. například efektivní ochranou vnějších hranic v aktuálním případě migrační krize.

Hrozby terorismu a ochrana proti nim budou dalším bodem agendy setkání v Bratislavě. Předseda Evropské rady připouští, že nejúčinnější nástroje spočívají v rukou jednotlivých států, nicméně klade důraz na opravdový průlom ve vzájemné spolupráci policejních a dalších složek při předávání informací a ochraně dat.

Evropští občané samozřejmě také od EU očekávají ochranu svých ekonomických a sociálních zájmů ve světě volného trhu a globální konkurence. Donald Tusk předeslal, že bratislavský summit si bude muset získat důvěru evropských občanů také v oblastech ekonomického růstu, příležitostí a práce pro mladé, v oblasti jednotného trhu, digitálního agendy a investic.

Předseda evropské rady před summitem podotkl, že Unie nepotřebuje hluboké změny od základu, ale naopak „několik jednoduchých rozhodnutí k zachování toho nejlepšího“. Členské státy by podle něj měly na zasedání do Bratislavy přivézt zejména silnou politickou vůli a představivost a mírně upozadit své vyhraněné zájmy. Neformální zasedání v Bratislavě by mělo odstartovat tzv. bratislavský proces, sérii zasedání až do jara 2017 v Maltě a Římě, na jehož závěru má dojít ke slavnostnímu 60. výročí podepsání Římských smluv.

Otázky pro premiéra

  1. Do jaké míry budou rozhodnutí na neformálním summitu bez účasti UK pro ČR závazná?
  2. Je ČR připravena v zájmu jednoty a zachování Unie potlačit některé své zájmy jak vyzývá předseda ER?
  3. S jakou pozicí pojede ČR na summit v otázkách migrace? Podpoří návrh Komise na redistribuci migrantů nebo bude trvat na lepší kontrole hranic před jejich vpouštěním do EU?

hofbaerova

Jitka Hofbauerová působí jako externí analytička think-tanku Evropské hodnoty.