Právně k ničemu nucena není, referendum má konzultativní charakter. Překročení 30 % hranice pouze znamená, že se jím musí nizozemský parlament zabývat. Jako pravděpodobná možnost se jeví, že Nizozemsko přijme protokol, které určí, že tento stát nebude smluvní stranou této dohody.
Velká část asociační dohody spadá mezi výlučné kompetence Evropské unie, zejména v oblastech týkajících se společné obchodní politiky. Rozhodnutí Nizozemska dohodu neratifikovat by tudíž nemělo téměř žádné věcné následky. Nizozemské referendum je omezeno na otázku, zda Nizozemci přijmou, nebo odmítnou tzv. schvalovací akt asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, což by nemělo ovlivnit postoj celé Unie. Dohoda by mohla být zrušena pouze v případě, že by se Nizozemsko rozhodlo její schválení blokovat i v Radě ministrů, která musí asociační dohodu jednomyslně schválit. K tomu ale nizozemské představitele výsledek referenda ani nepřímo nezavazuje a nelze to očekávat.
Je nutné mít na paměti, že hlasovala pouze třetina Nizozemců. Nemáme nyní ještě k dispozici detailní data (alespoň ve formě exit pollů, které by motivace hlasujících rozkrývaly), nicméně lze říct, že část nizozemské politické reprezentace referendum vykládalo jako hlasování o současném jednání představitelů a institucí EU, zejména v kontextu migrační krize.
Důležitý byl také vliv dezinformační kampaně Ruské federace, která do domácí nizozemské debaty intenzivně zasahovala a snažila se ji agresivně ovlivnit (konkrétní příklady v naší nové studii). Tomuto cizímu vlivu nelze přikládat zásluhu za celý výsledek, nicméně v mnoha ohledech na konkrétních dezinformacích nizozemské domácí rozhodování ovlivnil.
Jde o zásadní poučení pro referendum o Brexitu za dva měsíce, kdy si Britové nemohou dovolit, aby debata o tak strategickém rozhodnutí byla infikována cílenou dezinformační kampaní agresivní cizí mocnosti.
Jakub Janda působí jako zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty.
